Pošta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Mezinárodní: Upřesnění dat a termínů
Původ slova pošta
Řádek 11: Řádek 11:


=== Historie české pošty ===
=== Historie české pošty ===
Počátky výměny zpráv spadají už do starověkých zemí, např. [[Starověký Egypt|Egypta]], Persie a [[Starověká Indie|Indie]]. V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsburků.
Počátky výměny zpráv spadají už do starověkých zemí, např. [[Starověký Egypt|Egypta]], Persie a [[Starověká Indie|Indie]]. Slovo ''pošta'' vzniklo z latinského termínu ''statio posita'' (umístěná stanice). Označoval domy postavené u silnice v [[Římská říše|Římské říši]], vybavené pro službu organizací, které doručovaly zprávy, později i lidi a náklad.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nováček
⚫
Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]] v roce [[1526]]. V souvislosti s volbou [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády [[Marie Terezie]], kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.
| jméno = Jiří
| titul = Zoubkovaný poklad
| vydavatel = Nakladatelství Práce
| místo = Praha
| rok = 1979
| počet_stran = 420
| kapitola = 1. Dědictví starých věků
| strany = 8
| isbn = 24-123-79
| jazyk = česky
}}</ref>


⚫
V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsburků. Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie [[Seznam představitelů českého státu|českým králem]] v roce [[1526]]. V souvislosti s volbou [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády [[Marie Terezie]], kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.
⚫
Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru [[Antonius Taxis|Antoniu Taxisovi]] uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]]. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho [[volební kampaň]].

⚫
Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru [[Antonius Taxis|Antoniu Taxisovi]] uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi [[Vídeň|Vídní]] a [[Praha|Prahou]]. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho [[Politická kampaň|volební kampaň]].


Po krátkém provizoriu se hned roku [[1527]] začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na [[Linec]], východní větev vedla přes [[Jindřichův Hradec]] a [[Slavonice]] dále směrem na [[Vídeň]].
Po krátkém provizoriu se hned roku [[1527]] začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na [[Linec]], východní větev vedla přes [[Jindřichův Hradec]] a [[Slavonice]] dále směrem na [[Vídeň]].
Řádek 28: Řádek 41:
Tzv. veřejní [[poštovní operátor|poštovní operátoři]] (u nás [[Česká pošta]]) jsou sdruženi ve [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unii]]. V mezinárodním provozu se řídí ''Akty Světové poštovní unie''.
Tzv. veřejní [[poštovní operátor|poštovní operátoři]] (u nás [[Česká pošta]]) jsou sdruženi ve [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unii]]. V mezinárodním provozu se řídí ''Akty Světové poštovní unie''.


Ty jsou aktualizovány na jednotlivých Kongresech [[Světová poštovní unie|Unie]] (naposledy [[Dohá]] 2012; budoucí 20.9 - 7.10. 2016 [[Istanbul]]):<ref>[http://www.mpo.cz/dokument146299.html MPO, Akta Světové poštovní unie, Dohá 2012]</ref>
Ty jsou aktualizovány na jednotlivých Kongresech [[Světová poštovní unie|Unie]] (naposledy [[Dauhá]] 2012; budoucí 20.9 - 7.10. 2016 [[Istanbul]]):<ref>[http://www.mpo.cz/dokument146299.html MPO, Akta Světové poštovní unie, Dohá 2012]</ref>
* Světová poštovní úmluva,
* Světová poštovní úmluva,
* Závěrečný protokol,
* Závěrečný protokol,
Řádek 39: Řádek 52:
* 13. prosince 1946 - [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1946/sb98-46.pdf zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon)].
* 13. prosince 1946 - [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1946/sb98-46.pdf zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon)].
* 25. června 1949 - [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb46-49.pdf zákon č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku] - ze státního podniku [[Československá pošta]] vzniká „Československá pošta, národní podnik“
* 25. června 1949 - [http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb46-49.pdf zákon č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku] - ze státního podniku [[Československá pošta]] vzniká „Československá pošta, národní podnik“
* 31. prosince 1992 - z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II, byla Správa pošt a telekomunikací, s. p., (SPT, s. p.) Praha rozdělena na dva samostatné podniky ([[Česká pošta]], s. p., a SPT [[Český Telecom|Telecom]], s. p.).
* 31. prosince 1992 - z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II, byla Správa pošt a telekomunikací, s. p., (SPT, s. p.) Praha rozdělena na dva samostatné podniky ([[Česká pošta]], s. p., a [[SPT Telecom]], s. p.).
* 2000 - [[Zákon o poštovních službách|zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách]]
* 2000 - [[Zákon o poštovních službách|zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách]]


Řádek 95: Řádek 108:
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />

{{pahýl}}


[[Kategorie:Pošta| ]]
[[Kategorie:Pošta| ]]

Verze z 19. 3. 2016, 17:26

Poštovní schránka České pošty
Tento článek je o veřejné logistické službě. O ostatních významech slova pojednává článek Pošta (rozcestník).

Pošta je označení pro službu, která zajišťuje logistiku korespondenci, listovním službám, rozesílání zásilek, převodům peněz, vydávání známek a podobně. Jedná se o jednu z nejstarších služeb, které jsou na světě provozovány. Tvoří součást každodenního života lidí na celém světě. Její správné fungování je důležité pro tuzemské i mezinárodní společenství.

Většina států má vlastní poštovní úřady, které vykonávají zmíněné služby a které udržují styk s okolními státy (jejich poštovními úřady). Mezinárodní výměna pošty bývá často fungující službou i v dobách vojenských konfliktů mezi nepřátelskými státy. Zejména v dobách války bývají zřízeny specializované poštovní úřady přímo v armádě v poli (tzv. polní pošta).

Pošta podle zemí

Česko

Podrobnější informace naleznete v článcích Česká pošta a Dějiny poštovních známek a poštovnictví v Československu.

Historie české pošty

Počátky výměny zpráv spadají už do starověkých zemí, např. Egypta, Persie a Indie. Slovo pošta vzniklo z latinského termínu statio posita (umístěná stanice). Označoval domy postavené u silnice v Římské říši, vybavené pro službu organizací, které doručovaly zprávy, později i lidi a náklad.[1]

V českých zemích započal rozvoj poštovnictví s nástupem Habsburků. Organizované dopravy zpráv na území České republiky jsou spojeny s volbou arciknížete Ferdinanda z Habsburské dynastie českým králem v roce 1526. V souvislosti s volbou Ferdinanda I. za českého krále vznikla vlastně v naší zemi regulérní pošta, a to dokonce dřív, než Habsburk usedl na český trůn, již v roce 1526. Další důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády Marie Terezie, kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy.

Ferdinand využil služeb i zkušeností šlechtické rodiny Taxisů, kteří už dříve poštovní přepravu takřka monopolně organizovali po velké části Evropy. Jednomu z členů rozvětvené rodiny, nejvyššímu dvorskému poštmistru Antoniu Taxisovi uložil, aby co nejrychleji zřídil pravidelné spojení mezi Vídní a Prahou. Kandidát na český trůn chtěl mít co nejčerstvější zprávy o tom, jak se v Praze vyvíjí jeho volební kampaň.

Po krátkém provizoriu se hned roku 1527 začalo s budováním stálých poštovních stanic, v nichž se vyměňovali koně jízdních kurýrů. Nejstarší poštovní trasa mezi Prahou a Vídní vedla přes Tábor a dále do vsi Košic, kde se rozdělovala na dvě větve. Jižní mířila na Linec, východní větev vedla přes Jindřichův Hradec a Slavonice dále směrem na Vídeň.

Vrchním pražským poštmistrem se stal synovec zmíněného Antonia Taxise Ambrož a po něm Kryštof Taxis. Poštovní monopol rodiny Taxisů trval v Čechách až do konce Ferdinandovy vlády. V roce 1564 však byl Kryštof Taxis pro dluhy a nepořádky sesazen a dokonce uvězněn v pražské Bílé věži.

Poté se ve vedení české pošty vystřídalo několik jiných šlechticů. Za vlády Maxmiliána II. se začalo s přepravou soukromých listů, za panování Rudolfa II. byly poštou přepravovány i osoby. Dálkové spojení bylo navázáno s Vratislaví, Benátkami, Bruselem, Paříží a Londýnem.[2] Brzy po Bílé hoře získali úřad nejvyššího dvorského poštmistra v Čechách jako dědičné léno (1622) příslušníci rodiny Paarů. Vykonávali jej sto let, načež v roce 1722, za vlády Karla VI. byla pošta v habsburské monarchii zestátněna.

Legislativa

George W. Ackerman: Pošťák doručuje dopis, York county, Maine, 1930

Mezinárodní

Tzv. veřejní poštovní operátoři (u nás Česká pošta) jsou sdruženi ve Světové poštovní unii. V mezinárodním provozu se řídí Akty Světové poštovní unie.

Ty jsou aktualizovány na jednotlivých Kongresech Unie (naposledy Dauhá 2012; budoucí 20.9 - 7.10. 2016 Istanbul):[3]

  • Světová poštovní úmluva,
  • Závěrečný protokol,
  • Generální řád Světové poštovní unie

Česká

Činnost pošty byla na území Česka regulována v minulosti těmito zákony:

Údaje uváděné na poštovních zásilkách

Na poštovních zásilkách se můžeme setkat s různými údaji, upřesňujícími způsob, místo a čas dodání, případně informujícími o odesílateli. V mezinárodním styku to bývají například následující francouzské nápisy:

  • »Á remettre en main propre« – „Dodání do vlastních rukou adresáta“
  • »Avis de réception« – „Dodejka“
  • »Colis exprès« – „Spěšnina“
  • »Destinataire« – „Adresát“
  • »Économique« – „Ekonomický“
  • »En mains propres« – „Do vlastních rukou“
  • »Expéditeur« – „Odesílatel“
  • »Fragile« – „Křehký“
  • »Non reclamé« – „Nevyžádáno“
  • »Par avion« – „Letecky“
  • »Prioritaire« – „Přednostní“
  • »Recommandé« – „Doporučeně“
  • »Remboursement« – „Dobírka“
  • »Télégramme« – „Telegram“
  • »Urgent« – „Pilný“

Literatura

  • WINTER, Zikmund. V ohradě měst a městských zdech. Svazek 9. Praha: Otto, 1916. (Sebrané spisy Zikmunda Wintra). Dostupné online. - kapitola Pošta a poslové před třemi věky. 
  • KUNA, František. Vývoj poštovnictví v Praze a dějiny Poštovního úřadu Praha 7 Masarykovo nádraží. Praha: vl.n., 1935. Dostupné online. Doprava pošty v Praze od nejstarších dob do zahájení železniční přepravy a zavedení vlakových pošt.. 
  • ZÁBĚHLICKÝ, Václav. Dějiny pošty, telegrafu a telefonu v československých zemích (Od nejstarších dob až do převratu). Praha: vl. n., [1928]. 422 s. 
  • KRATOCHVÍL, Jiří. Pražské pošty - historie a současnost. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-405-0

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ NOVÁČEK, Jiří. Zoubkovaný poklad. Praha: Nakladatelství Práce, 1979. 420 s. ISBN 24-123-79. Kapitola 1. Dědictví starých věků, s. 8. 
  2. ↑ Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
  3. ↑ MPO, Akta Světové poštovní unie, Dohá 2012
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pošta&oldid=13470327“