Severní slovinština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:Q36822) |
doplnění. Opravdu se má článek jmenovat "slovinčtina"...? značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
{{Možná hledáte|tento=vymřelém západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|slovinštinu]], existující jihoslovanský jazyk}} |
{{Možná hledáte|tento=vymřelém západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|slovinštinu]], existující jihoslovanský jazyk}} |
||
'''Slovinčtina''' neboli '''pomořská slovinština''' je mrtvý jazyk z větve [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[Pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[Kašubština|kašubštiny]], [[Pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[Polština|polštiny]]. Vymřela s přesuny obyvatelstva po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]]. |
'''Slovinčtina'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Novák|jméno = Ľubomír|titul = Lidový jazyk Velké Moravy a možnosti jeho rekonstrukce|url = http://www.academia.edu/1230176/Lidov%C3%BD_jazyk_Velk%C3%A9_Moravy_a_mo%C5%BEnosti_jeho_rekonstrukce|vydavatel = Academia.edu|místo = |datum vydání = }}</ref> neboli '''pomořská slovinština'''<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Naše řeč|titul = Etymologický slovník slovanských jazyků|příjmení = Šmilauer|jméno = Vladimír|odkaz na autora = Vladimír Šmilauer|poznámka = Reviews and reports|datum vydání = |ročník = 57|rok vydání = 1974|číslo = 3|url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=5775}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Kuldanová|jméno = Pavlína|titul = Český jazyk v minulosti|url = http://projekty.osu.cz/svp/opory/pdf-25-Kuldanova-SO.pdf|vydavatel = Ostravská univerzita v Ostravě|místo = Ostrava|datum vydání = září 2013|strany = 13|formát = PDF}}</ref> je mrtvý jazyk z větve [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[Pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[Kašubština|kašubštiny]], [[Pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[Polština|polštiny]]. Vymřela s přesuny obyvatelstva po skončení [[Druhá světová válka|2. světové války]]. |
||
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksander Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byla tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími. |
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksander Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byla tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími. |
||
== Název == |
|||
Jazyk je též označován jako severní slovinština.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Večerka|jméno = Radoslav|titul = Jazyk : Praslovanština : Příbuznost slovanských jazyků|url = http://www.moraviamagna.cz/jazyk/j_prasl1.htm|vydavatel = Moravia Magna|místo = |datum vydání = 2002|kapitola = 1/2}}</ref><ref name=":0" /> Tilman Berger vyslovil v roce 2008 námitky jak vůči názvu slovinčtina, tak vůbec vůči dělení „západoslovanské“ slovinčtiny a „jihoslovanské“ [[slovinština|slovinštiny]].<ref>{{Citace sborníku|sborník = Ročenka textů zahraničních profesorů|příjmení = Berger|jméno = Tilman|titul = Nezdařilé národní obrození Pomořanských Slovanů|korporace = |url = http://www.ff.cuni.cz/FF-8338-version1-rocenka_zp_2_2008.pdf|formát = PDF|rok = 2008|svazek = 2|strany = 8|vydavatel = Univerzita Karlova v Praze|místo = Praha}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 11. 5. 2015, 22:44
Slovinčtina[1] neboli pomořská slovinština[2][3] je mrtvý jazyk z větve západoslovanských jazyků. Používali ji Pomořanští Slovinci. Považuje se velmi často za nářečí kašubštiny, pomořanštiny nebo polštiny. Vymřela s přesuny obyvatelstva po skončení 2. světové války.
Pomořanští Slovinci v polovině 19. století žili v několika vesnicích u Gardna a Lebska. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec A. Hilferding, který do této oblasti v roce 1856 podnikl expedici a roku 1862 o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byla tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.
Název
Jazyk je též označován jako severní slovinština.[4][3] Tilman Berger vyslovil v roce 2008 námitky jak vůči názvu slovinčtina, tak vůbec vůči dělení „západoslovanské“ slovinčtiny a „jihoslovanské“ slovinštiny.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ NOVÁK, Ľubomír. Lidový jazyk Velké Moravy a možnosti jeho rekonstrukce [online]. Academia.edu. Dostupné online.
- ↑ ŠMILAUER, Vladimír. Etymologický slovník slovanských jazyků. Naše řeč [online]. 1974. Roč. 57, čís. 3. Reviews and reports. Dostupné online.
- ↑ a b KULDANOVÁ, Pavlína. Český jazyk v minulosti [PDF]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, září 2013. S. 13. Dostupné online.
- ↑ VEČERKA, Radoslav. Jazyk : Praslovanština : Příbuznost slovanských jazyků [online]. Moravia Magna, 2002. Kapitola 1/2. Dostupné online.
- ↑ BERGER, Tilman. Nezdařilé národní obrození Pomořanských Slovanů. In: Ročenka textů zahraničních profesorů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2008. Dostupné online. Svazek 2. S. 8.
