Textilní vlákno: Porovnání verzí
menší úprava textu |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Vlastnosti == |
== Vlastnosti == |
||
'''Struktura''' přírodních i umělých vláken se zakládá na [[monomer]]ech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. [[fibrila|fibril]], což jsou velmi jemná |
'''Struktura''' přírodních i umělých vláken se zakládá na [[monomer]]ech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. [[fibrila|fibril]], což jsou velmi jemná vlákénka, viditelná jen pod [[elektronový mikroskop|elektronovým mikroskopem]]. Spojením fibril lepkavou hmotou (např. pektiny nebo ligniny) pak vzniká textilní vlákno. |
||
Ke '''zpracovatelským vlastnostem''' patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují |
Ke '''zpracovatelským vlastnostem''' patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují |
Verze z 4. 5. 2014, 11:56
Textilní vlákno je útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu. Za textilní vlákna se považují také ohebné pásky a dutinky, které mají šířku maximálně 5 mm a jsou vhodné pro textilní zpracování.[1]
Vlastnosti
Struktura přírodních i umělých vláken se zakládá na monomerech tvořících molekulové řetězce s orientací kolem podélné osy. Řetězce jsou sestaveny do tzv. fibril, což jsou velmi jemná vlákénka, viditelná jen pod elektronovým mikroskopem. Spojením fibril lepkavou hmotou (např. pektiny nebo ligniny) pak vzniká textilní vlákno.
Ke zpracovatelským vlastnostem patří například pevnost, délka, povrchová drsnost, obloučkovitost. Podle možnosti zpracování se rozlišují
- Vlákna spřadatelná (zvaná také staplová) - s délkou nad 10 mm
- Filamenty ( v češtině se jim dříve říkalo hedvábí) - s „nekonečnou“ délkou (až několik tisíc metrů)
- Nespřadatelná – pod 10 mm délky (na netkané textilie, kompozity atd.)
Užitné vlastnosti (měkkost, přijímání vlhkosti, izolační schopnosti, chemická odolnost atp.) zajímají především spotřebitele.
Rozdělení vláken podle původu
Podle původu se rozlišují dvě základní skupiny: přírodní a umělá (často zvaná chemická) vlákna. Obě skupiny se dále dělí:
PŘÍRODNÍ VLÁKNA | rostlinná | živočišná | anorganická | ||||||||
Druh | lýková | ze semen | z listů | ze srstí | sekrety hmyzu | ¡ | |||||
Příklad | len | bavlna | sisal | ovčí vlna | přírodní hedvábí | azbest |
UMĚLÁ VLÁKNA | přírodní polymery | syntetické polymery | nepolymerní | |||||||||||||
Původ | rostlinný | zvířecí | kondenzace | polymerace | polyadice | kov | minerál | pyrolýza | ||||||||
Příklad | viskóza | kasein | PE, PA | PAC, PP | elast. vl. | ocel | sklo | uhlík. vl. |
Světová výroba vláken
V roce 2007 se ve světě spotřebovalo téměř 80 milionů tun textilních vláken (34 milionů tun přírodních a 44 milionů tun umělých vláken).[2]
Podíly na výrobě vláken v roce 2007 | |||
Pořadí | Skupina | Nejvyšší podíl | % |
---|---|---|---|
1 | bavlna | Čína, USA, Indie | 32 |
2 | filamenty | PES, PA, PP, GF, | 31 |
3 | stříž z umělých vláken | PES, PAN, CV | 25 |
4 | ostatní rostlinná vlákna | JU, LI, CC, SI | 7 |
5 | živočišná vlákna | WO, WL, WK, WM | 4 |
Mezinárodní zkratky pro označení textilních vláken
Výňatek ze seznamu zkratek vydaného Mezinárodním úřadem pro standardizaci v Bruselu (BISFA): [3]
Vlákno | Zkratka | Vlákno | Zkratka |
---|---|---|---|
bavlna | CO | elast. vlákna | EL |
len | LI | skleněná vl. | GF |
konopí | HF | juta | JU |
velbloudí srst | WK | kokos. vl. | CC |
lama | WL | modal | CMD |
mohér | WM | polyakryl | PAN |
polyamid | PA | polyester | PES |
polyethylen | PE | polypropylen | PP |
ramie | RA | ovčí vlna | WO |
hedvábí (z bource moruš.) | SE | sisal | SI |
viskóza | CV | kozí chlupy | HZ |
Literatura
- Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 209-210
Reference
- ↑ Definice textilního vlákna: http://business.center.cz/business/pojmy/p443-textilni-vlakno.aspx
- ↑ Světová produkce 2010 (německy/anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
- ↑ Terminologie umělých vláken BISFA z roku 2009 (anglicky): http://www.bisfa.org/BOOKLETS/Terminologyoffibres.aspx