Župa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  před 7 lety
m
uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
m (robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: 14 Interwiki; kosmetické úpravy)
m (uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB)
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] '''comitatus''', [[maďarština|maďarsky]] '''megye''', [[polština|polsky]] '''żupa''', [[němčina|německy]] '''Gespanschaft''', [[chorvatština|chorvatsky]] '''županija''', [[rumunština|rumunsky]] '''judeţ''') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči.
 
== České knížectví a moravská knížectví ==
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani (''suppanus'', ''jopanus'') dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři [[údělné knížectví|údělná knížectví]], Olomoucké, Brněnské a Znojemské, která se dále členila na župy.
 
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name="uvaly">[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup, <ref name="uvaly" /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
 
== Maďarsko ==
 
== Chorvatsko ==
V zemi bylo v roce [[1992]] na základě [[ústava|ústavy]] z roku [[1990]] zavedeno župní zřízení a jen s malými změnami přetrvalo až dodnes.
 
V době [[Jugoslávie]] se Chorvatsko dělilo na tzv. [[opčina|opčiny]] (chorvatsky općina), ty byly menší než dnešní župy. Tento název dnes nesou okresy, na něž se současné župy dělí. Dnešní opčiny jsou ale menší, než jejich předchůdkyně.
138 738

editací

Navigační menu