Mužák prorostlý

Mužák prorostlý
	Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	mužák (Silphium);
Binomické jméno
	Silphium perfoliatum; L., 1759
Synonyma
	smoloroň prorostlá;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mužák prorostlý (Silphium perfoliatum) je statná, vytrvalá bylina, jediný druh rodu mužák, který v České republice příležitostně vyrůstá. Rostlina je testována jako potenciální zdroj biomasy pro výrobu bioplynu.

Rozšíření

Tento dlouhověký druh, stejně jako celý rod, pochází ze Severní Ameriky, kde se přirozeně vyskytuje v údolích okolo řek a jezer. Nejlépe roste v neutrální nebo jen mírně alkalické propustné půdě, která nesmí být trvale zamokřená, vysoká hladina spodní vody způsobuje uhnívání kořínku. Požaduje plné oslunění, vůči letnímu suchu je odolný a dobře snáší i středoevropské klima.

Popis

Mužák prorostlý je vytrvalá rostlina, která může mít 6 až 12 přímých dutých lodyh vysokých 180 až 250 cm. Z dlouhého hlavního kořene (sahajícího do hloubky i přes 1 m) se silně větvenými vláknitými oddenky vyrůstají hranaté lodyhy, které jsou vespod silné do 2 cm a bývají po celé délce drsné. Jsou převážně jednoduché a větví se až do latnatého květenství pod vrcholem. Porůstají až 30 cm dlouhými a 15 cm širokými vstřícnými, tmavě zelenými, vejčitě trojhrannými listy s hrubě ozubeným okrajem a zahroceným vrcholem.

Spodní listy jsou řapíkaté a často brzy usychají. Horní jsou přisedlé a vždy dva protistojně jsou bázemi k sobě srostlé tak, že vytvářejí jímku, do které se zachycuje voda z deště nebo ranní rosy. Odtud ji rostlina vstřebává a snáze tak překlenuje období sucha. Horní listy sedící přímo na stonku působí dojmem, jako by je stonek přímo prorůstal, a odtud i druhové jméno "mužák prorostlý". Stonky rostliny po naříznutí či zlomení roní gumovitou pryskyřičnou tekutinu, odtud starší české jméno "smoloroň prorostlá".

Úbory se žlutými kvítky vyrůstají na koncích lodyh a jejich větví a mívají v průměru 3 až 5 cm, na jedné lodyze jich bývá 16 až 20. Uprostřed úboru roste 85 až 150 samčích trubkovitých kvítků a po okraji 15 až 35 samičích jazykovitých s plochými, asi 3 cm dlouhými žlutými ligulami. Zvonkovitý zákrov je složen z odstálých lupenitých listenů v několika řadách. Rostlina kvete uprostřed léta po dobu 1 až 1,5 měsíce. Opylovány jsou létajícím hmyzem s dlouhým sosákem, který v květech nachází pyl i nektar.

Plody jsou světlehnědé ploché dvoukřídlé nažky 10 mm dlouhé, které dozrávají od počátku září až do zámrazu. Hmotnost tisíce semen je 18 až 25 gramů.

Rozmnožování

Mužák prorostlý se rozšiřuje semeny, která roznáší vítr nebo přívalová voda, a na kratší vzdálenosti rozrůstáním oddenků. Semena, která se dostala do půdy již na podzim, většinou vyklíčí až po stratifikaci na jaře, nejlépe klíčí z hloubky 1 až 3 cm. V prvém roce jsou semenáče poměrně choulostivé, požadují dostatek vláhy a světla, kvést začínají až druhým rokem. Životnost rostliny se předpokládá 20 a více let.

Nové rostliny vzniklé z rozrůstajících se oddenků vytvářejí shluky rostlin, které se v dalších létech osamostatňují, jejich kořenová propojení zanikají. Lze je úspěšně množit i dělením těchto trsů s téměř 100% úspěšností.

Význam

V evropských zemích byl mužák prorostlý v minulosti ojediněle vysazován jako ozdobná rostlina, později se začal uměle pěstovat na území bývalého Sovětského svazu jako netradiční pícnina kterou lze kosit dvakrát ročně. V současnosti je v některých státech, např. v Německu, vysazován zkušebně jako perspektivní energetická plodina pro výrobu bioplynu. Také v Česku se již 20 let pokusně pěstuje.

Občas uniká do volné krajiny kde se chová invazně, rychle se šíří a na "svém území" zcela potlačuje původní floru, vytváří jednodruhové kolonie, jedná se o dlouhověkou rostlinu schopnou až 25 let růst na stejném stanovišti. Na území nynější ČR byl tento neofyt v přírodě prvně pozorován již v roce 1885.

Odvar z kořené má léčebné účinky, severoamerickými indiány byl vnitřně užíván proti horečce, pocení i proti ranní nevolnosti, k léčbě jater, sleziny a při bolesti zad i hrudníku.

Porost mužáku prorostlého
Úbor
Jímka tvořená srostlými listy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mužák prorostlý na Wikimedia Commons
USŤAK, Sergej. Možnosti pěstování mužáku prorostlého pro výrobu bioplynu [online]. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha – Ruzyně, rev. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 978-80-7427-099-4.
WEGER, Jan; STRAŠIL, Zdeněk; HONZÍK, Roman et al. Možnosti pěstování biomasy jako energetického zdroje [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, rev. 2012 [cit. 2014-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. ISBN 978-80-85116-66-3.
Flora of North America: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Prairie Wildflowers of Illinois: Silphium perfoliatum [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Plants For a Future: Silphium perfoliatum [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
Plant Finder: Silphium perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. (anglicky)