Přeskočit na obsah

Sekta (divadelní hra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sekta
AutorJiří Suchý
Žánrhudební divadlo
Premiéra22. března 1965
Místo premiéryDivadlo Semafor, Praha
derniéra: 2. července 1965
SouborSemafor
Počet představení35
Štáb
RežieJiří Suchý
HudbaJiří Suchý (hudba k písním)
Milan Dvořák (scénická hudba)
ChoreografieMilena Zahrynowská
KostýmyBěla Novotná
Výtvarná spolupráceVojtěch Adamec
Josef Symon
Obsazení
Klára Jerneková
Milena Zahrynowská
Renata Tůmová
Pavlína Filipovská
Věra Křesadlová
Profesionální kritika
Semafor chronologicky
Dvacet (1964)
Jiří Suchý chronologicky
Údaje v infoboxu aktuální k 11. 2. 2012
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sekta (1965) je hra Jiřího Suchého. Využívá surrealistických motivů. Jiří Šlitr odmítl k písním ve hře napsat hudbu a tak ji napsal Jiří Suchý sám.[1] Hra ale měla špatné ohlasy a hrála se jen krátce[2].

V představení hrál Orchestr divadla Semafor řízený Ferdinandem Havlíkem.

V roce 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Sedmi písněmi ze hry byla také obohacena inscenace Dobře placené procházky v Národním divadle (2007).[3]

Hra pojednává o dívce Evě, která se utvrzuje v tom, že je všemi milována. Dostává zamilované dopisy z vězení, pan farář jí po dvou družičkách poslal zlatou monstranci, zbožňuje ji i další dívka – motocyklistka. Pak se ale ukáže, že vězeň utekl z vězení k jiné dívce a ukradenou monstranci družičky u Evy pouze schovávají. Eva ale dál jedná tak, jako by se pravdu nedozvěděla, a motocyklistka jí u ní v bytě uspořádá obřad, jakoby byla Eva bohyní. Nakonec do bytu vtrhnou policisté a všechny dívky zatknou.

Klára Jerneková / Milena Zahrynowská / Jana Drbohlavová Eva
Renata Tůmová motocyklistka
Pavlína Filipovská 1. družička
Věra Křesadlová 2. družička
hudebníci pět policistů

Sbor dívek hrály a v jednotlivých rolích dále alternovaly Vlasta Kahovcová, Jana Malknechtová, Irena Minaříková, Yvonne Přenosilová, Lilka Ročáková, Eva Malknechtová.

Seznam písniček

[editovat | editovat zdroj]

Pro hru Suchý složil také píseň Dívka má růžovou duši, která ale nakonec nebyla použita.[4]

Záznamy hry

[editovat | editovat zdroj]

Záznam představení se nedochoval, dvě písničky, které vyšly na LP Divadlo Semafor 1959 - 1969, Supraphon, 1978 (Zpěváků a herců sbory a Pokud vám jde o děj), jsou z podkladu k připravovanému filmu.[1]

Ke konci 60. let 20. století připravoval Jiří Suchý na motivy hry stejnojmenný film. Ten ale nedokončil. V 80. letech se k materiálu vrátil a s Věrou Křesadlovou o filmu točil fiktivní dokument, který ale také nedokončil. Fragmenty vyšly na videokazetě Když bylo Perplexu 16 mm.

Inscenace z roku 2008

[editovat | editovat zdroj]

2. dubna 2008 mělo v Semaforu premiéru nové nastudování Sekty. Režisérem byl opět Jiří Suchý. Kritika přijala hru poměrně vlažně. Dle názoru Radmily Hrdinové (Právo) „absurdně surrealistické jádro hry nebylo rozkryto už v roce 1965 a [...] ani nyní [...] problém tkví především v divadelní podobě textu, která strádá nedostatkem obrazivé nadsázky a humoru, dialogy jsou servírovány na smrtelně vážno jako ze špatně zahraného Ibsena, bez povšimnutí Suchým nastražených point. Režisér Suchý rozhodně autoru Suchému neprospěl.“[5] Jan Kolář (Divadelní noviny) soudí, že „Sekta není hra v pravém slova smyslu, je to scénická báseň, osobitě rozvíjející v komediální podobě prvky surrealismu, poetismu, absurdity a filmové grotesky. Převést tuto esenci ‚lyrismu‘ a podivné komiky na scénu tak, aby měla dramatickou hodnotu, však vyžaduje spíš rafinovanou režijní nadstavbu než nastudování, které pouze slouží textu.“[6]

Jiří Suchý Fámulus
Jitka Molavcová Mahulena
Markéta Zehrerová Eva
Zuzana Maxa (Říhová) motocyklistka
Vanda Hauserová zlá družička
Veronika Kubařová / Adéla Zejfartová hodná družička
Michal Stejskal policejní inspektor
Barbara Mykisková gymnastka
Lenka Harazimová gymnastka
Jan Vyhnálek gramofon
Václav Kopta hlas otce
Otto Weiss hlas vězně

V dívčím pěveckém sboru různě alternovány účinkují: Kamila Novotná, Lucie Chlumská, Veronika Šotová, Magdalena Turchichová, Martina Jiránková, Nella Kosíková, Dana Hejtmanová, Barbora Smejkalová, Kristina Durczaková, Lucie Zemanová, Vilma Frantová, Tereza Vágnerová, Daniel Bič.

V baletním policejním sboru účinkují: David Bouša, Filip Gröger, Petr Novotný, Pavel Kaucký.

Technicko-umělecké zázemí

[editovat | editovat zdroj]
  • hudební nastudování – Jiří Svoboda
  • scénický výtvarník – Jaroslav Svoboda
  • kostýmní výtvarník – Jiří Suchý
  • choreografka – Kristýna Černá
  • pohybová spolupráce – Zora Nováková (step)

Knižní vydání textu hry

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b BERNÝ, Lukáš: Sekta. Semafor.wdr.cz. Dostupné online.
  2. SEKTA - recenze (1965) Autor: I. P., vyšlo v časopise Melodie č. 6, 1965
  3. JŮZOVÁ, Markéta: Dobře placená procházka v Národním divadle. Muzikus.cz 18. prosince 2007. Dostupné online.
  4. Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 3, písničky A–H, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2000: s. 303.
  5. Radmila Hrdinová: Semafor uvedl po 40 letech hru Sekta, 7. 4. 2008
  6. Jan Kolář. Hrát Sektu není snadné. host.divadlo.cz [online]. 2.6.2008 [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.