Sderot
| Sderot שדרות | |
|---|---|
 Úkryt před raketami ve Sderotu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 31°31′ s. š., 34°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 93 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Jižní |
  Sderot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,472 km²[1] |
| Počet obyvatel | 30 533 (2021 ▲) |
| Hustota zalidnění | 6 827,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Alon Davidi (אלון דוידי) |
| Vznik | 1951 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sderot (hebrejsky 
שְׂדֵרוֹת, arabsky سديروت, v oficiálním přepisu do angličtiny Sederot[2]) je město v Izraeli v Jižním distriktu. Žije zde 30 553 obyvatel (2021).
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Nachází se v nadmořské výšce 93 metrů. Leží v severní části Negevské pouště, v krajině jež ale díky intenzivnímu obhospodařování a zavlažování z velké části ztratila pouštní charakter a tvoří spíše přechod k pobřežnímu regionu Šefela. Etnicky jde o oblast s židovským osídlením.
Přímo městem protéká vádí Nachal Nir'am, východně od města prochází vádí Nachal Hoga. V okolním regionu se nachází síť zemědělských vesnic jako Nir Am, Gevim, Dorot nebo Mefalsim. 3 kilometry jihovýchodně od obce se rozkládá soukromá farma rodiny bývalého izraelského premiéra Ariela Šarona Chavat Šikmim.
Sderot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 34, z níž zde odbočují silnice 232 a 334. Podél dálnice číslo 34 prochází od roku 2013 i železniční trať Aškelon–Beerševa. Nachází se tu železniční stanice Sderot.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První obyvatelé dorazili do Sderotu v roce 1951[2] do uprchlického tábora (ma'abara) zvaného Gevim-Dorot. Většina obyvatel byli židovští uprchlíci z Íránu a Kurdistánu, kteří předtím, než zde o čtyři roky později (1954) byly vystaveny první budovy, žili ve stanech a chatrčích. Sderot se tak stal nejvýchodnějším rozvojovým městem (tedy plánovitě budovaným sídlištěm) v severním Negevu.
Jméno odkazuje na biblický citát z První knihy královské 6,9: „Tak budoval Šalomoun dům a dokončil jej. Přikryl jej cedrovými trámy a cedrovým obložením“[3][4]
Od roku 1958 měla obec status místní rady (malého města). V roce 1996 byla povýšena na město.[4]
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) se ve městě nachází 14 škol s 3578 studenty. Ti jsou rozděleni do 11 základních škol s 2099 studenty a 6 středních škol s 1479 studenty. 56,5 % studentů 12. ročníků bylo připuštěno v roce 2001 k maturitě.
Město v obležení
[editovat | editovat zdroj]Sderot se nachází kilometr od pásma Gazy a města Bejt Chanún. Město je od počátku druhé intifády (říjen 2000) pod soustavným ostřelováním raketami Kassám, které na město odpalují teroristé z organizací Hamás a Islámský džihád.[5] Tyto podomácku vyráběné střely, navzdory své velké nepřesnosti, způsobují úmrtí a zranění, stejně jako závažné škody na budovách a majetku, psychické problémy a emigraci z města. Izraelská vláda instalovala varovný systém „Rudý poplach“ (Šachar Adom), který má varovat občany před blížícím se raketovým útokem. Systém dává obyvatelům přibližně 10-15 sekund na ukrytí před tím, než dopadnou rakety. Po izraelském stažení se z Pásma Gazy (2005), byly z tohoto území odpáleny tisíce raket Kassám.
Náhlý nárůst vypálených raket z Gazy v květnu 2007 vedl k dočasné evakuaci tisíců obyvatel.[6] K 23. květnu 2007 dopadlo na Sderot celkem 6311 raket.[7] Jedi'ot achronot uvedl, že během léta roku 2007, opustilo město na 3000 z jeho 22 000 obyvatel (většinou klíčoví obyvatelé vyšší a střední třídy) a odstěhovalo se do oblastí mimo dosah raket Kassám. Miliardář Arkadij Gajdamak v nedávných letech podporoval pomocné programy pro obyvatele, kteří nemohou odejít.[8]
Starosta Eli Mojal rezignoval na svou funkci 12. prosince 2007, v den, kdy na město dopadlo více než dvacet raket, ze zoufalství nad nečinností izraelské vlády a z důvodu selhání dostačující ochrany obyvatel. Po rozhovoru s ministrem obrany Ehudem Barakem zvážil možnost návratu do funkce starosty.[9]
Neustálé raketové útoky se v lednu 2008 staly tématem článků amerického deníku The New York Times[10] a zpráv na BBC News 24 reportérky Katyi Adler.
Naopak, raketové útoky Izraelských obranných sil do pásma Gazy, byly místními obyvateli během operace izraelské armády v létě roku 2014 sledovány jako živé představení, kdy si obyvatelé města v menších skupinkách přinesly židle na vyvýšená místa s výhledem na severní část pásma Gazy a sledovali je, přičemž někteří tleskali.[11]
V květnu 2011 navštívil Sderot britský velvyslanec v Izraeli, setkal se s tehdejším starostou Davidem Buskilou, který mu ukázal utrpení nevinných dětí jak židovského tak arabského původu.[12] V říjnu 2013 byl zvolen starostou města Alon Davidi.
Dne 7. října 2023 útočníci z hnutí Hamás napadli Sderot, zapojili se do přestřelek s izraelskou policií i civilisty v ulicích města a obsadili policejní stanici ve Sderotu. Během bojů bylo zabito nejméně dvacet příslušníků izraelské policie.[13] V noci ze 7. na 8. října začaly izraelské obranné síly čistit město od teroristů.[14]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 19 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 20 600 osob).[2] Podle Izraelského statistického úřadu (CBS) zde k roku 2001 žilo 9500 mužů a 9700 žen. Věkové rozvrstvení obyvatelstva je 36,5 % ve věku do 19 let, 16,2 % mezi 20 a 29 lety, 19,6 % mezi 30 a 44 lety, 14,3 % mezi 45 a 59 lety, 3,8 % mezi 60 a 64 lety a 9,5 % starších 65 let. Populační růst byl k roku 2004 0,7 %.
Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 22 500 lidí.[15]
Dle údajů cenzu z roku 1961 podíl severoafrických židovských imigrantů, zejména z Maroka, dosahoval 87 %, zatímco 11 % obyvatel byli židovští imigranti z Kurdistánu.[16] V 50. letech 20. století město dále absorbovalo velké množství imigrantů z Maroka a Rumunska. V 90. letech znovu Sderot absorboval velké množství imigrantů během aliji z bývalého Sovětského svazu (a to především tzv. Horští Židé z Ázerbájdžánu, Čečenska a Dágestán) a v tomto desetiletí se jeho populace zdvojnásobila.
Podle CBS se k roku 2000 nacházelo ve městě 6301 občanů pobírajících mzdu a 367 osob samostatně výdělečně činných. Průměrná měsíční mzda v roce 2000 byla 3845 NIS (Nový izraelský šekel). Průměrná měsíční mzda muže je 4911 NIS oproti 2665 NIS u žen. Průměrný příjem osob samostatně výdělečně činných je 5387 NIS. 603 obyvatel pobírá dávky v nezaměstnanosti a 3183 obyvatel pobírá příspěvky ke mzdě.
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1951 | 172 |
| 1952 | 441 |
| 1953 | 460 |
| 1954 | 446 |
| 1955 | 1 010 |
| 1956 | 2 693 |
| 1957 | 2 900 |
| 1958 | 2 950 |
| 1959 | 3 200 |
| 1960 | 3 500 |
| 1961 | 3 900 |
| 1962 | 5 300 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1963 | 5 600 |
| 1964 | 6 250 |
| 1965 | 6 500 |
| 1966 | 6 600 |
| 1967 | 6 700 |
| 1968 | 6 750 |
| 1969 | 7 100 |
| 1970 | 7 500 |
| 1971 | 7 600 |
| 1972 | 7 500 |
| 1973 | 8 000 |
| 1974 | 8 400 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1975 | 8 500 |
| 1976 | 8 500 |
| 1977 | 8 300 |
| 1978 | 8 300 |
| 1979 | 8 500 |
| 1980 | 8 700 |
| 1981 | 8 700 |
| 1982 | 9 000 |
| 1983 | 9 000 |
| 1984 | 9 300 |
| 1985 | 9 300 |
| 1986 | 9 400 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1987 | 9 400 |
| 1988 | 9 500 |
| 1989 | 9 700 |
| 1990 | 10 000 |
| 1991 | 11 400 |
| 1992 | 13 000 |
| 1993 | 14 600 |
| 1994 | 17 000 |
| 1995 | 17 311 |
| 1996 | 17 939 |
| 1997 | 18 339 |
| 1998 | 18 647 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1999 | 18 900 |
| 2000 | 19 175 |
| 2001 | 19 227 |
| 2002 | 19 400 |
| 2003 | 19 800 |
| 2004 | 20 000 |
| 2005 | 20 000 |
| 2006 | 19 800 |
| 2007 | 19 300 |
| 2008 | 20 700 |
| 2009 | 20 700 |
| 2010 | 21 100 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2011 | 21 000 |
| 2012 | 21 600 |
| 2013 | 21 900 |
| 2014 | 22 500 |
| 2015 | 23 100 |
| 2016 | 24 000 |
| 2017 | 25 100 |
| 2018 | 26 500 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sderot na anglické Wikipedii.
- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ 1Kr 6, 9 (Kral, ČEP)
- ↑ a b Sederot (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://sderotmedia.com/?p=372
- ↑ Isabel Kershner: Izraelské hraniční město žije ve stínu dopadajících raket (Israeli border town lives in the shadow of falling rockets), International Herald Tribune, 31. května 2007
- ↑ Shmuel Sackett: 23 let a 6 311 raket (23 Years and 6,311 Rockets) Archivováno 6. 7. 2008 na Wayback Machine., Israel Insider, 7. prosince 2007
- ↑ 3 tisíce obyvatel Sderotu opustilo město (3,000 Sderot residents have left town) Archivováno 13. 8. 2011 na Wayback Machine. - The Jerusalem Post, 6. října 2007
- ↑ Vyzývám premiéra, aby Haníju a jeho lidi umlčel a ne jen v obrazném smyslu slova [online]. Eretz, 2007-12-14 [cit. 2011-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Steven Erlanger. "Life on alert in an Israeli town." New York Times, 9. ledna 2008
- ↑ Israelis Watch Bombs Drop on Gaza From Front-Row Seats [online]. The New York Times, 2014-07-14 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Ambassador visits Sderot, impressed by 'spirit of town'. ukinisrael.fco.gov.uk [online]. 2012-03-18 [cit. 2023-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-18.
- ↑ Armed group from Gaza seizes police station in Israel's Sderot (PHOTO). Trend.Az [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Очевидцы сообщают о зачистке в Сдероте. smotrim.ru [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ Meron Rapoport: Průkopníci Sderotu (The pioneers of Sderot), Haaretz, 31. května 2007
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sderot na Wikimedia Commons - (anglicky) Sderot Media Center
- (anglicky)(hebrejsky) Ješiva Sderot Archivováno 3. 8. 2003 na Wayback Machine.
