Samedan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Samedan
Pohled na Samedan
Pohled na Samedan
Samedan – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1721 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresMaloja
Samedan
Samedan
Samedan, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha113,79 km²
Počet obyvatel2 923 (31.12.2020)
Hustota zalidnění25,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.samedan.ch
PSČ7503
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samedan (zastarale a do roku 1943 oficiálně Samaden) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 5 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1 721 metrů. Má přibližně 3 000 obyvatel, je druhým největším sídlem v Engadinu a dopravní křižovatkou oblasti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nemocnice v Samedanu (1895)

Místo je zmiňováno od poloviny 12. století (1137/1139 in Zuze et in Samadene; 1156 coloniam de Samadn); původ názvu však není znám. Forma jména Samaden, dosud běžná v dolním Engadinu a v němčině, byla v roce 1943 nahrazena jako oficiální název obce domácí formou Samedan; její výslovnost [sameˈdaːn], rozšířená mezi cizinci, s důrazem na koncové slabice, se připisuje analogii s dalšími zeměpisnými názvy v okolí – Parpan, Ftan/Fetan apod.

Katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně

Nejstaršími stavebními památkami jsou Peterskapelle (kaple sv. Petra) z roku 650, Antoniuskapelle (kaple sv. Antonína) z roku 1250, obytná věž v horní části obce z roku 1288 a Sebastianskapelle (kaple sv. Šebestiána) z roku 1300, která je však poprvé zmiňována až v roce 1501. Od roku 1462 byl Samaden sídlem dolního soudu Sur Funtauna Merla a byl jednou ze tří hlavních farností horního Engadinu. V roce 1491 byl k románské věži kaple sv. Antonína přistavěn pozdně gotický kostel sv. Petra. Během švábské války v roce 1499 byla obec zpustošena požárem. V roce 1550 byla v kapli svatého Šebestiána zavedena reformace poté, co zde od roku 1549 kázal italský reformátor Pietro Paolo Vergerio. V roce 1551 byly zrušeny katolické mše. Od roku 1860 se podíl katolického obyvatelstva opět prudce zvýšil a dnes činí necelých 40 %. V roce 1864 zde kapucínský otec Hilarion z Bivia sloužil první katolickou mši. V roce 1911 byl postaven katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně v novorománském slohu a v roce 1914 byla zbourána kaple svatého Šebestiána, kterou katolíci využívali od roku 1892.

Od 16. století postavily rody von Salis a von Planta několik reprezentativních budov. Díky politickým funkcím v poddanských územích Graubündenu, emigraci a zahraničnímu obchodu a konexím dosáhly bohatství a prosperity.

V roce 1812 byla zmíněna první nemocnice a v roce 1895 byla postavena okresní nemocnice Kreisspital Oberengadin. Strategicky výhodná poloha vesnice umožnila rozvoj obchodu a živností. Turistický ruch, který započal okolo roku 1830, vedl k výstavbě hotelů, kempů, anglického kostela v novogotickém stylu (1872; zbořen 1965), golfového hřiště (1893) a lanové dráhy na Muottas Muragl (1907). V roce 1888 byla postavena elektrárna. Po otevření trati Albula v roce 1903 byla obec napojena na železnici a stala se nejdůležitějším železničním uzlem v Engadinu. Po velkých záplavách byly od roku 1920 budovány říční náspy na ochranu obce, naposledy v roce 2004 byla řeka Flaz zcela přeložena na pravou stranu údolí. Místní letiště zahájilo provoz roku 1937. Budova Chesa Planta byla poškozena několika bombami svrženými americkými letadly 1. října 1943. V témže roce byla založena rodinná nadace von Planta (Fundaziun de Planta), která se věnuje rétorománské kultuře. Otevřena byla také protestantská škola, dnešní Academia Engiadina.

Po druhé světové válce se rozrostla obecní, regionální a kantonální infrastruktura a v okolí obce vznikly nové čtvrti. Původní rétorománská zemědělská vesnice se tak během několika desetiletí proměnila v moderní městečko.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha obce v okrese Maloja

Samedan jakožto středisko zimních sportů a klimatické lázně leží na Innu severně od Svatého Mořice; na západě na něj shlíží 3 246 metrů vysoký Piz Ot. Obec leží na západním okraji náhorní plošiny, kde se stékají řeky Inn a Flaz, které přitékají z Pontresiny. K obci patří jako exkláva také údolí Val Roseg.

V Samedanu se sbíhají různé železniční a silniční trasy: ze Svatého Mořice na jihozápadě, z Poschiava přes Berninský průsmyk na jihu a z dolního Engadinu na severovýchodě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
Rok 1850 1900 1930 1950 1970 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2019
Počet obyvatel 412 967 1 783 1 685 2 574 2 553 2 875 3 069 2 854 2 968 2 982 3 014 2 913

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Samedanu původně mluvili výhradně rétorománským dialektem horního Engadinu, zvaným Putér. Již od 19. století se ale v této oblasti silně prosazovala němčina. V roce 1880 už uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk pouze 47 % obyvatel. Tento podíl zůstal poměrně stabilní až do druhé světové války (1910: 45 %; 1941: 42 %). Ve prospěch němčiny klesl podíl mluvčích rétorománštiny do roku 1970 na 31 %. Po krátkém oživení tento bývalý většinový jazyk od roku 1980 dále postupně svůj význam ztrácí. V roce 2000 však díky vlivu školy, kde se vyučuje i v rétorománštině, mluvilo rétorománsky ještě 42 % obyvatel. Úředními jazyky obce jsou němčina a rétorománština. Nezanedbatelný, zhruba patnáctiprocentní podíl má v Samedanu také italština. Následující tabulka ukazuje vývoj za posledních několik desetiletí:

Jazyky v Samedanu
Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000
Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
Němčina 1 1140 44,65 % 1 567 54,50 % 1 886 61,45 %
Rétorománština 841 32,94 % 649 22,57 % 511 16,65 %
Italština 451 17,67 % 476 16,56 % 458 14,92 %
Počet obyvatel 2 553 100 % 2 875 100 % 1 353 100 %

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Engadin Airport z výšky

Samedan je železničním uzlem horního Engadinu – leží na slavné Albulské dráze, ze které se zde odpojuje trať do Pontresiny. Nachází se zde také depo Rhétské dráhy, jež obě tratě provozuje.

Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí obchvatem okolo obce se sjezdem do jejího centra.

V Samedanu se nachází také civilní letiště, určené zejména pro charterové lety do oblasti. Místní letiště, nacházející se na rovině na východním okraji města v nadmořské výšce 1 707 metrů a známé pod mezinárodním názvem Engadin Airport, je nejvýše položeným civilním letištěm v Evropě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samedan na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]