Pontresina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pontresina
Pohled na centrum obce
Pohled na centrum obce
Pontresina – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1805 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresMaloja
Pontresina
Pontresina
Pontresina, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha118,18 km²
Počet obyvatel2 178 (31.12.2020)
Hustota zalidnění18,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.gemeinde-pontresina.ch
PSČ7504
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pontresina (rétorománsky Puntraschigna) je obec (malé město) ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v horní části údolí Engadin, asi 5 kilometrů východně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1 805 metrů. Má přes 2 000 obyvatel a je také známým zimním střediskem.

Název[editovat | editovat zdroj]

Interpretace prvních doložených zmínek v latinských spisech o Pontem Sarisinam (1137) a Ponte Sarracino (1303) je sporná; někteří historici ji překládají jako „saracénský most“ a vidí souvislost mezi pojmenováním a arabskou invazí do Švýcarska v 10. století. Podle jiného vysvětlení je název odvozen od mostu pojmenovaného „Ponte sarasinae“ podle jeho stavitele Saraschina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický pohled na městečko (1880)
Jeden ze slavných místních hotelů – Schlosshotel

Oblast byla osídlena v době bronzové. Nedávno objevené vykopávky však poukazují až na 8000letou historii osídlení v Pontresině. Kolem poloviny 14. století byla horní část údolí rozdělena do dvou komunit. Odpoutání od diktatury biskupství Chur bylo dosaženo až v roce 1526.[1]

Pontresina vděčí za svůj význam poloze v průsmyku Bernina a cestovnímu ruchu. Ve středověku byla obec významnější než sousední Svatý Mořic. Z této doby však zbylo jen několik budov, protože Pontresinu na počátku 18. století zpustošil rozsáhlý požár. Po otevření prvního hostince v roce 1850 se začal rozvíjet cestovní ruch. V roce 1871 byl založen místní spolek horských vůdců a v létě 1885 zde bylo již 2 000 hostů.

Dalšího rozmachu se obec dočkala v roce 1908, kdy byla otevřena Berninská dráha, spojující Svatý Mořic s údolím Poschiavo a italským Tiranem, a která byla o 35 let později převzata Rhétskou dráhou.[2] Pontresina se tak stala jedním ze železničních uzlů Engadinu.

Během obou světových válek byl Berninský průsmyk opevněn proti útočníkům z Poschiava na blokádě Berninahäuser na jihovýchodě území města.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pontresina je nejvýše položená obec v údolí Engadin. Je obklopena horskými vrcholy vysokými přes 4 000 m. Tato lokalita přitahuje horolezce již od 19. století. Obzvláště působivý je masiv Piz Bernina. Dalšími známými horami jsou Las Sours (Dvě sestry), Piz Alv a Piz Languard.

Dva lyžařské areály Diavolezza (2 978 m) a Lagalb (2 893 m) se nacházejí v průsmyku Bernina. Z centra obce vede sedačková lanovka na Alp Languard (2 330 m). Kousek za Pontresinou, na cestě do Samedanu, se nachází údolní stanice lanovky na Muottas Muragl (2 456 m) v osadě Punt Muragl.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1850 1900 1950 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2019
Počet obyvatel 270 488 774 1726 1604 2191 1911 1994 2080 2161 2147

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Původně místní obyvatelé používali výhradně hornoegnadinský dialekt rétorománštiny, tzv. Putér. S rozvojem cestovního ruchu od poloviny 19. století se však tradiční jazyk rychle vytratil. Už v roce 1880 uvádělo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk pouze 45,7 % obyvatel. Neustálý pokles rétorománštiny pokračuje dosud (poslední údaj z roku 2000: 7,94 %). Dnes je jediným úředním jazykem v Pontresině němčina. Ještě okolo roku 1990 byla vyučovacím jazykem na místní základní škole pouze rétorománština, v současnosti se od mateřské školy (scouletta) až po 9. třídu vyučuje dvojjazyčně v rétorománštině a němčině. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:

Jazyky v Pontresině
Jazyky 1880 1900 1941 1970 Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000
Podíl Počet Podíl Podíl Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
Němčina 252 51,64 % 990 57,36 % 993 61,91 % 1264 57,69 %
Rétorománština 45,7 % 164 33,61 % 26,7 % 16,22 % 250 14,48 % 194 12,09 % 174 7,94 %
Italština 362 20,97 % 290 18,08 % 353 16,11 %
Portugalština 198 9,04 %
Ostatní jazyky 72 14,75 % 124 7,18 % 127 7,92 % 202 9,22 %
Počet obyvatel 488 100,00 % 1726 100,00 % 1604 100,00 % 2191 100,00 %

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Marie

Mezi navštěvovaná místa v Pontresině patří farní kostel svaté Marie s freskami. Turisté vyhledávají i maurskou věž nebo Grand Hotel Pontresina. Pro milovníky horské historie je zde Alpské muzeum.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Pontresina si již léta udržuje velkou tradici klasického lyžování. Konaly se zde Světové poháry v běhu na lyžích a biatlonu, Kontinentální poháry, závody FIS, mistrovství Švýcarska, mistrovství světa juniorů a mnoho regionálních a juniorských závodů. Mezi nejpůsobivější akce patřily noční sprinty centrem obce, které se konaly na ulici pokryté umělým sněhem za účasti špičkových závodníků Světového poháru. Od roku 2008 je Pontresina také cílem nově zavedeného půlmaratonu v rámci Engadin Skimarathonu. Od sezony 2016/17 Pontresina hostí také prolog seriálu běžeckých závodů Ski Classics.

Naposledy se v Pontresině konal závod Světového poháru v alpském lyžování 5. prosince 1982, na začátku sezóny Světového poháru 1982/83, a to sjezd mužů. Mistrovství světa v alpském lyžování Pontresina zatím naposledy hostila roku 2003, a to společně se Svatým Mořicem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Bernina Express na cestě přes průsmyk Bernina z Pontresiny do Poschiava

Pontresina leží na kantonální hlavní silnicí č. 29 (Svatý Mořic – Berninapass – PoschiavoTirano), vedoucí obchvatem okolo obce se sjezdem do jejího centra. Od roku 1969 přes ni jezdil autobus Bernina Express z Churu do Tirana, jenž byl později nahrazen slavnějším stejnojmenným vlakem (viz níže).

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční trať Svatý Mořic – Tirano.

Již na počátku 20. století se Pontresina stala jedním ze železničních uzlů horního Engadinu. Roku 1908 byla otevřena Berninská dráha, vedoucí přes stejnojmenný průsmyk do Itálie.[2] Souběžně s ní byla otevřena také krátká spojovací trať do Samedanu na Albulské dráze. Berninská dráha je elektrifikována od svého počátku stejnosměrnou napájecí soustavou 1 000 V, zatímco trať do Samedanu střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz.[2] Stanice Pontresina je tak významná z důvodu styku těchto dvou odlišných napájecích systémů. Od roku 1973 je v provozu slavný Bernina Express, spojující Chur, Pontresinu a italské Tirano. Do roku 2011 se v místní stanici prováděla výměna lokomotiv u tohoto vlaku; dnes se používají nové jednotky Allegra, schopné provozu na obou napájecích soustavách.[3]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pontresina na německé Wikipedii.

  1. a b CLAVUOT, Ottavio. Pontresina [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-09-28 [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c Berninabahn St. Moritz – Tirano [online]. Schienenverkehr-schweiz.ch [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (německy) 
  3. RhB läutet 3. Etappe des Flottenkonzepts ein [online]. Rhätische Bahn, 2010-12-10 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]