Silvaplana
| Silvaplana | |
|---|---|
 Obec s jezerem Silvaplanersee | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°27′36″ s. š., 9°47′46″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1815 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Maloja |
  Silvaplana Silvaplana, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 44,77 km² |
| Počet obyvatel | 1 121 (31.12.2020) |
| Hustota zalidnění | 25 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7513 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silvaplana (rétorománsky Silvaplauna) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 3 kilometry jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1 815 metrů. Má přibližně 1 100 obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec je známým rekreačním střediskem, těžícím i z přítomnosti blízkého Svatého Mořice. Nachází se u jezera Silvaplanersee v horním Engadinu, na začátku údolí Innu. Jezero je prostřední ze tří hornoengadinských jezer a leží mezi jezery Moritzer See a Silsersee. Na jižním břehu Innu leží osada (místní část) Surlej (rétorománsky „nad jezerem“). Nedaleko této části obce, na břehu jezera, se nachází balvan, o němž Friedrich Nietzsche uvádí, že ho v srpnu 1881, když se na tomto místě zastavil, napadla myšlenka věčného opakování – základ spisu Tak pravil Zarathustra.
Silvaplana leží přímo na křižovatce Innu a průsmyku Julier (2 284 m), takže je snadno dostupná ze severu. Na jihovýchodě se terén strmě zvedá ke Corvatsch, horskému pásmu na okraji masivu Bernina, který je se svými 4 048 metry nejvyšším vrcholem Východních Alp.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od římských dob byla Silvaplana významnou tranzitní vesnicí na hlavní cestě údolím Engadin. První zmínka o kostele v Silvaplaně pochází z roku 1356, současný kostel je však pozdně gotický a pochází z roku 1491.[1] Reformace byla v obci zavedena v roce 1556. V 19. století byla rozšířena průjezdní silnice, rozvinul se cestovní ruch a byla postavena elektrárna. Počet farem se snížil z 24 v roce 1806 na 3 v roce 2000. Roku 1962 byl postaven zcela nový katolický kostel Panny Marie.[1]
Stavební boom v obci začal v roce 1960, kdy se stala oblíbeným poklidným rekreačním střediskem v těsné blízkosti Svatého Mořice. Kromě hotelů byly v obci postaveny rozsáhlé podzemní garáže pro 300 aut. V letech 2010–2018 byl vybudován obchvat obce s tunelem. Silvaplana se také stala oblíbeným centrem plachtění a kitesurfingu a hostí mimo jiné závody Světového poháru ve windsurfingu.[1]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1804 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2006 | 2010 | 2012 | 2019 | |
| Počet obyvatel | 348 | 205 | 319 | 333 | 714 | 790 | 720 | 913 | 946 | 978 | 1 012 | 1 132 | |
Jazyky[editovat | editovat zdroj]
Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. Již ve druhé polovině 19. století přešla menšina na němčinu. V roce 1880 uvedlo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk 73,3 % a v roce 1910 48,61 % obyvatel. V roce 1941 se tento podíl zvýšil na 54,9 %. V roce 1970 se však rétorománština stala menšinovým jazykem (v roce 1970: 200 ze 714 obyvatel, tj. 28,01 %). Od té doby její podíl dále klesá. Díky výuce rétorománštiny ve škole však bylo ještě v roce 2000 34,1 % místních obyvatel schopno komunikovat v tomto jazyce. Spolu s němčinou je rétorománština také úředním jazykem obce. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
| Jazyky v Silvaplaně | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 346 | 43,80 % | 434 | 60,28 % | 602 | 65,94 % | |||
| Rétorománština | 207 | 26,20 % | 141 | 19,58 % | 97 | 10,62 % | |||
| Italština | 138 | 17,47 % | 127 | 17,64 % | 145 | 15,88 % | |||
| Počet obyvatel | 790 | 100 % | 720 | 100 % | 913 | 100 % | |||
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
Z 946 obyvatel na konci roku 2005 bylo 719 (76 %) švýcarských státních příslušníků. Tento poměrně malý podíl obyvatel s místním občanstvím je dán zejména oblíbeností lokality mezi zahraničními milovníky sportů i místního klimatu, kteří zde vlastní mnoho rekreačních nemovitostí a často se zde usazují trvale. I díky tomu počet obyvatel obce v posledních desetiletích stoupá.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec se nachází na křižovatce kantonálních hlavních silnic č. 3 (Chur – Silvaplana – Malojapass) a č. 27 (Silvaplana – Svatý Mořic – Scuol – hranice s Rakouskem). Nejbližší železniční stanice se nachází na Rhétské dráze ve Svatém Mořici.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silvaplana na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d CLAVUOT, Ottavio. Silvaplana [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-11-30 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Silvaplana na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
