Přeskočit na obsah

Poschiavo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poschiavo
Poschiavo v zimě
Poschiavo v zimě
Poschiavo – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 014 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresBernina
Poschiavo
Poschiavo
Poschiavo, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha191,01 km²[1]
Počet obyvatel3 516 (2017)[2][3]
Hustota zalidnění18,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.poschiavo.ch
Telefonní předvolba081
PSČ7745, 7710, 7741, 7746 a 7742
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poschiavo (německy Puschlav, lombardsky Pus’ciav) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží ve stejnojmenném údolí u jezera Lago di Poschiavo na řece Poschiavino[4] v nadmořské výšce 1014 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 3 500[2][3] obyvatel.

Pohled na Poschiavo ve stejnojmenném údolí

Poschiavo se nachází asi 15 kilometrů jižně od průsmyku Bernina, který spojuje údolí Engadin s Valtellinou. Obec zahrnuje horní část údolí Val Poschiavo včetně bočních údolí a rozkládá se od rozvodí na severu údolí, které je tvořeno mimo jiné skupinou Bernina a pohořím Forcola di Livigno, až po jižní konec jezera Lago di Poschiavo (německy Puschlaversee) v nadmořské výšce 962 metrů. Nejvyšším bodem území, které je na západě a východě ohraničeno horskými hřebeny, je centrální vrchol Piz Palü (3901 m n. m.).

Stálá sídla se většinou nacházejí podél údolní cesty nebo v její blízkosti a jsou rozdělena do tří skupin (squadri):

  • Squadra del Borgo, která se skládá z hlavní vesnice (borgo, Poschiavo v užším slova smyslu) a vesnice Cologna;
  • Squadra di Aino na severu, která se skládá z vesnice San Carlo a vesnic Somaino, Angeli Custodi, Percosta a Permunt;
  • Squadra di Basso na jihu, kterou tvoří Sant'Antonio s Campiglione, Li Curt a La Rasiga, Prada s Annunziatou a Le Prese s Cantone, Pagnoncini a částí Miralago.

Na území obce se nachází také velké množství vysokohorských pastvin a osad.

Rozlohou jde čtvrtou největší obec kantonu, a jednu z nejhustěji zalesněných ve Švýcarsku. V roce 1997 bylo 19,8 % území obce využíváno pro zemědělství, 32,1 % pro lesy a 1,8 % bylo zastavěno. Neproduktivní půda tvořila 46,2 %.

Náměstí v Poschiavu

Význam nálezů z údolí z doby římské nebyl dosud jednoznačně objasněn. Jisté je, že půda tohoto údolí byla Valtellině odebrána v raném středověku. Vesnice Postclave a její křtitelnice, pravděpodobně pozdější kolegiátní kostel San Vittore, jsou v listinách zmiňovány v roce 824. Osídlení Poschiava se zintenzivnilo v 11. století. Z té doby pocházejí kostely San Pietro u Poschiava a San Romerio nad jezerem Poschiavo.[5] Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu.[5]

Poloha Poschiava v okrese Bernina

Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.[5]

V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.

Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.

Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904–1912 se údolí vymanilo z izolace. Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.

V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Kostel San Romerio
Vývoj počtu obyvatel[5]
Rok 18501860187019001910195019801990200020102017
Počet obyvatel 28882741289031023676403432943178322535063516

V roce 2022 v Poschiavu žilo 3460 obyvatel.[6] Po první velké vlně vystěhovalectví v letech 1850–1860 počet obyvatel nepřetržitě rostl až do roku 1950 (mezi lety 1850–1950 nárůst o 39,68 %). K výraznému nárůstu došlo zejména v letech 1900 až 1910, kdy byla dokončena Berninská dráha. Druhá vlna emigrace v letech 1950–1990 vedla do průmyslových center a turistických letovisek (úbytek o 21,22 %). Od té doby počet obyvatel opět mírně roste (1990–2005: +9,72 %).

Poschiavo je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. Pus'ciavin. V roce 1900 jím mluvilo 96,45 % obyvatel. Méně než desetina obyvatel používá primárně také němčinu, především díky turistickému ruchu. Ke konci 20. století se podíl italsky mluvících obyvatel pohyboval okolo 90 %, jak ukazuje následující tabulka:

Jazyky v Poschiavu
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Italština3 02891,92 %2 85889,93 %2 91790,45 %
Němčina2086,31 %2558,02 %2557,91 %
Rétorománština240,73 %220,69 %140,43 %
Počet obyvatel3 294100 %3 178100 %3 225100 %

Národnostní složení

[editovat | editovat zdroj]

Z 3 487 obyvatel na konci roku 2005 bylo 3 246 (93,09 %) švýcarských státních příslušníků.

  • Wolfgang Hildesheimer (1916–1991), německo-židovský spisovatel a dramatik, od roku 1957 žil a zemřel v Poschiavu; je pohřben na místním hřbitově[7]
  • Matteo Badilatti (* 1992), švýcarský cyklista, pochází z Poschiava

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poschiavo na německé Wikipedii.

  1. Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. 1 2 Bilanz der ständigen Wohnbevölkerung nach institutionellen Gliederungen, Staatsangehörigkeit (Kategorie), Geschlecht und demographischen Komponenten. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-12].
  3. 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  4. HOFMANN, Jaroslav. Poschiavo. Země světa. 1.3.2022, roč. 21, čís. 3–, s. 60–64. Dostupné online.
  5. 1 2 3 4 LANFRANCHI, Arno. Poschiavo (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-07-30 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. (německy)
  6. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (německy)
  7. ZELLER, Rosmarie. Wolfgang Hildesheimer [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-03 [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]