S-chanf
S-chanf | |
---|---|
Pohled na obec s řekou Inn | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°36′43″ s. š., 9°58′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 1660 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Maloja |
S-chanf | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 138,03 km² |
Počet obyvatel | 690 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 5 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7525 |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
S-chanf (německy a do roku 1943 oficiálně Scanfs) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 17 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1660 metrů. Žije zde 690[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]S-chanf leží na severovýchodním okraji okresu Maloja, v horním Engadinu. Nadmořská výška území obce se pohybuje od 1 556 do 3 227 metrů (Piz Vadret). Obcí protéká řeka Inn.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1932 bylo na skalnatém výběžku Botta Striera severně od obce (2050 m) objeveno pravěké sídliště. Používalo se od střední doby bronzové (melaunská kultura) do doby laténské. Nejstarší zmínka o obci pochází z let 1137/39 pod názvem Scaneves.[2]
V roce 1527 došlo ke koupi biskupského obilního desátku. V roce 1543 se S-chanf územním rozdělením Horního Engadinu stal samostatnou obcí s 13 000 ha půdy. Kostel sv. Marie je doložen v roce 1450. Nová budova pochází z roku 1493, věž je starší, pravděpodobně ze 14. století. V roce 1518/20 se S-chanf oddělil od velké farnosti Zuoz. Farnost vyčkala na smrt svého oblíbeného kněze a v roce 1570 změnila víru. Z farních matrik je patrné významné vystěhovalectví obyvatel od 17. až do počátku 20. století, zejména z ekonomických důvodů.[2]
Vojenská střelnice Zuoz/S-chanf, která existuje od roku 1940, byla v roce 1976 přemístěna do areálu zaniklého poutního kostela S. Güerg a spolu s příjmy za vodné a oblasti národního parku, nacházející se v katastru obce, tvoří finanční základ obecního rozpočtu.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1781 | 1806 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2005 | 2010 | 2012 | 2014 | 2019 | ||
Počet obyvatel | 423 | 450 | 439 | 402 | 460 | 620 | 651 | 712 | 748 | 715 | 681 |
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]S-chanf je jednou z převážně rétorománsky mluvících obcí v regionu. Místní obyvatelé mluví hlavně nářečím putér (hornoengadinský dialekt rétorománštiny) a němčinou (graubündenským dialektem). K nim se v menší míře přidávají italština a portugalština, jazyky, jimiž mluví přistěhovalci, kteří se zde usadili.
Až do poloviny 19. století mluvili všichni obyvatelé rétorománsky. S rozvojem cestovního ruchu přešla část obyvatel na němčinu. V letech 1880–1941 však zůstala jazyková situace poměrně stabilní. Zatímco v roce 1880 se k rétorománštině hlásilo 86 % a v roce 1900 82 % obyvatel, v roce 1941 to bylo 81 %. Do roku 1970 tento podíl klesl na 65 %, v následujícím desetiletí opět prudce vzrostl a od té doby neustále klesá. Nicméně v roce 2000 se 68 % obyvatelstva stále dorozumělo rétorománštinou, která je i nadále jediným jazykem úředním jazykem.
Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
Jazyky ve S-chanfu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 74 | 16,02 % | 129 | 25,60 % | 231 | 37,26 % | |||
Rétorománština | 344 | 74,46 % | 336 | 66,67 % | 321 | 51,77 % | |||
Italština | 26 | 5,63 % | 27 | 5,36 % | 35 | 5,65 % | |||
Počet obyvatel | 462 | 100 % | 504 | 100 % | 620 | 100 % |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]S-chanf leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. Na území obce se nachází tři vlakové stanice a zastávky: S-chanf, S-chanf Marathon a Cinuos-chel-Brail.
Silniční spojení je zajištěno kantonální silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí obchvatem okolo obce.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku S-chanf na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d WIESER, Constant. S-chanf [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-11-14 [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu S-chanf na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky