Tirano
| Tirano | |
|---|---|
 Tirano v zimě | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°12′36″ s. š., 10°10′ v. d. |
| Nadmořská výška | 441 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| Region | Lombardie |
| Provincie | Sondrio |
  Tirano | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 32,37 km²[1] |
| Počet obyvatel | 8 828 (2023)[2] |
| Hustota zalidnění | 272,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +39 0342 |
| PSČ | 23038 |
| Označení vozidel | SO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tirano (zastarale německy Thiran, rétorománsky Tiraun) je italské město v provincii Sondrio v Lombardii. Leží v nadmořské výšce 441 m n. m. a žije zde přibližně 8 800[2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Tirano se nachází v horní části údolí Valtellina, při konci údolí Poschiavo, nedaleko švýcarských hranic. Nadmořská výška města se pohybuje okolo 450 metrů; nejvyšším bodem na jeho území je pak hora Monte Masuccio (2 816 m n. m.). Městem protéká řeka Adda; na jihozápadním okraji města se do ní pak vlévá říčka Poschiavino, přicházející ze švýcarského údolí Poschiavo. V minulosti zde převládalo zemědělství, zejména ovocnářství a vinařství, a malé místní podniky, ale v posledních desetiletích se zde usadilo několik menších průmyslových podniků, které se však jen těžko prosazují v konkurenci regionálního centra Milána. Proto mnoho místních obyvatel denně či týdně dojíždí za prací do Milána a jeho okolí, nebo do turistických středisek v horním Engadinu.
Sousedními obcemi jsou Brusio, Corteno Golgi, Sernio, Vervio a Villa di Tirano.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od raných dob do středověku
[editovat | editovat zdroj]Osada vznikla na levém břehu řeky Addy pod hradem Dosso, který je zmiňován v roce 1073. Ve 12. století byla nejprve svobodnou obcí, poté podléhala stazzonskému kapitánovi, který nechal u vstupu do údolí Poschiavo postavit hrad Piattamala. V roce 1335 přešlo Tirano z diecéze Como pod vládu Viscontiů do Milána a město se stalo místem jurisdikce horního terciátu Valtellina.
V roce 1487 bylo Tirano dobyto a částečně zničeno vojsky z Graubündenu, načež vévoda Lodovico Sforza nařídil mohutné rozšíření městského opevnění. Byla postavena okružní zeď podle návrhu Giovanniho Francesca Sanseverina a nový hrad sv. Marie. Přesto bylo město v roce 1512 znovu dobyto spojenci, opevnění z velké části zničeno a trvale zabráno jako poddanské území. Z městských bran Porta Poschiavina, Bormina a Milanese dnes zbyly jen ruiny. Graubündenští zřídili v Tiranu podestu a otevřeli trh s dobytkem a zbožím.
Reformace a náboženské změny
[editovat | editovat zdroj].JPG)
V 16. století se Tirano stalo centrem pro překládku zboží a výměnu nejnovějších myšlenkových směrů; tvořilo tak uzel obchodní dopravy mezi Graubündenem, Benátkami, Bormiem a Milánem. Město bylo největší ve Valtellině a v roce 1589 mělo asi 5 000 obyvatel. Nejpozději kolem roku 1560 vznikl také protestantský církevní sbor, který založili a vedli italští náboženští uprchlíci jako Giulio da Milano a který podporovali Graubündenští. Protestanti sloužili bohoslužby s vlastním pastorem v kostele svaté Marie. V roce 1597 proběhla veřejná teologická disputace mezi zástupci obou vyznání.
Po pomstychtivé kampani, při které došlo ke krvavým vraždám ve Valtellině (italsky Sacro macello), a kterou vedl Giacomo Robustelli, bylo město obsazeno a 19. července 1620 zde bylo zavražděno na 60 protestantů. Na počátku následného graubündenského zmatku byl pokus Graubündenských se svými spojenci o znovudobytí města zastaven Španěly v bitvě u Tirana 11. září 1620. V letech 1635–1636 se město stalo sídlem vévody Henriho II. z Rohanu během jeho alpského tažení. Po skončení konfliktů v roce 1639 bylo Tirano spolu s Valtellinou opět připojeno k tzv. Třem svazům a mohlo těžit z příznivé dopravní situace a blízké hranice s Benátskou republikou. V 17. a 18. století se město dále rozvíjelo a počet obyvatel rostl.
Pod správou Tirana byla jako komplex alpských pastvin (tzv. alp) také osada Cavaione. Počátkem 16. století byla hranice posunuta ve prospěch obce Brusio. Tamní kaple sv. Kříže, postavená v roce 1777, patřila až do 19. století k farnosti Tirano, poté k Brusiu.[3] Poté, co bylo údolí Valtellina v roce 1797 odtrženo od Graubündenu, zůstal průběh hranice v Cavaione a v údolí Val dal Saent až do roku 1815 opět nejasný. V té době prodala kaple své statky v Cavaione rodinám z Valtelliny.
Novodobé dějiny
[editovat | editovat zdroj]V roce 1797 se Valtellina připojila k Cisalpinské republice. Od roku 1800 kupovaly graubündenské vinařské společnosti vinice v Tiranu a okolí. Železnice byla do města přivedena roku 1902; jednalo se o trať z hlavního města provincie, Sondria. V letech 1908–1910 pak byla k italské železniční síti připojena nově vybudovaná Berninská dráha, kterou roku 1943 převzala společnost Rhétské dráhy. V Tiranu mají obě tratě svá nádraží v bezprostřední blízkosti.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
.svg)
Od roku 1908 je v provozu známá Berninská dráha, spojující Svatý Mořic s Poschiavem a Tiranem. Díky vrcholové stanici Ospizio Bernina ve výšce 2 253 m n. m. je nejvýše položenou tratí, překonávající Alpy bez použití vrcholového tunelu. Trať provozuje Rhétská dráha a od roku 2008 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě běžných osobních vlaků po projíždí také slavný Bernina Express, jenž má v Tiranu svou konečnou stanici.
Silniční spojení zajišťuje zejména státní silnice SS38, vedoucí údolím Valtellina do Sondria. V Tiranu se na ni napojuje švýcarská silnice č. 29, vedoucí z Pontresiny přes průsmyk Bernina a údolí Poschiavo.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Marianna Longa (* 1979), bývalá běžkyně na lyžích
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tirano na německé Wikipedii.
- ↑ Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011. Italský národní statistický institut. Dostupné online. [cit. 2019-03-16].
- 1 2 Dostupné online.
- ↑ COLLENBERG, Adolf. Cavajone [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2003-09-01 [cit. 2026-08-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tirano na Wikimedia Commons - (italsky) Oficiální stránky
