Přeskočit na obsah

Rudolf ze Stubenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf ze Stubenbergu
Rudolf ze Stubenberka, rytina ze 17. století
Rudolf ze Stubenberka, rytina ze 17. století

Narození16. století
Úmrtí1. února 1620 nebo 1620
Jičín
Příčina úmrtívýbuch
ChoťJustýna z Zelkingu (od 1610)
Alžběta z Khevenhülleru
Kateřina Smiřická ze Smiřic
RodičeJan VI. ze Stubenbergu a ? z Trauttmansdorffu
DětiMarkéta ze Stubenbergu
Anna ze Stubenbergu
Jan Vilém ze Stubenbergu
Profesekomorník
CommonsRudolph von Stubenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf ze Stubenbergu počeštěně též ze Stubenberka (německy: Rudolf von Stubenberg, 16. století - 1. února 1620, Jičín) byl český šlechtic ze štýrského šlechtického rodu Stubenbergů. Angažoval se v české stavovské politice, byl císařským úředníkem, ale také aktivním účastníkem povstání proti císaři.

Přesné datum Rudolfova narození není známo. Narodil se jako syn Jana VI. ze Stubenbergu a jeho manželky, rozené z Trauttmansdorffu.

Dědickou smlouvou z roku 1588 mezi jím a jeho dvěma žijícími bratry Bedřichem a Jiřím Hartmanem připadl Rudolfovi rodový majetek v Čechách, kde se jako první z kapfenberské linie štýrských protestantských Stubenbergů trvale usadil. Sídlil v Novém Městě nad Metují, které bylo v držení rodu od roku 1548. Kolem roku 1590 vlastnil také panství Homole.

Rudolf se aktivně účastnil české stavovské politiky a údajně se podílel jak na stavovském povstání, tak i na pražské defenestraci.

V roce 1620 byl členem císařské komise, která měla urovnat dědické spory mezi sestrami Smiřickými Alžbětou Kateřinou a Markétou Salomenou, provdanou Slavatovou, týkající se zejména jičínského zámku. Při inventarizaci majetku 1. února 1620 zapálila Alžběta Kateřina sudy se střelným prachem uskladněné ve sklepení zámku. Následný výbuch silně poškodil budovu a usmrtil asi 50 osob, mezi nimi také Rudolfa ze Stubenbergu.

Události po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 vedly ke konfiskacím majetků protestantů v Čechách, což se dotklo i rodiny zahynuvšího Rudolfa ze Stubenbergu. Celé Novoměstské panství přešlo na Albrechta z Valdštejna a Rudolfova vdova Justýna, zcela bez prostředků musela s ani ne dvouletým synem Janem Vilémem opustit novoměstský zámek a vyhledat pomoc u příbuzných v Rakousku.

Útočiště jim poskytl bratranec zesnulého Rudolfa Jiří ze Stubenbergu na svém zámku v Schallaburgu v Dolním Rakousku.

Justýna se synem později emigrovala do Saska, kde v roce 1632 zemřela. Janu Vilémovi bylo v té době 13 let a po smrti matky vyrůstal v péči učitele české protestantské kolonie v Drážďanech. V roce 1641 po vleklých sporech získal panství Schallaburgu jako říšské léno. Jeho syn Rudolf Vilém ze Stubenbergu, vnuk Rudolfa ze Stubenberg, zde vyrůstal po roce 1643 a roku 1664 emigroval do Řezna, kde nechal vybudovat u kostela Nejsvětější Trojice rodinnou hrobku, kde byla pohřbena jeho matka, první manželka i přenesené ostatky jeho otce Jana Viléma a poté i on sám.

Manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Rudolf byl celkem třikrát ženatý. První dvě Rudolfovy manželky zemřely nedlouho po svatbě.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf von Stubenberg na německé Wikipedii.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]