Rosulárie
 Rosulárie | |
|---|---|
 Rosulárie chlupatá (Rosularia pilosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | tlusticovité (Crassulaceae) |
| Rod | rosulárie (Rosularia) Stapf, 1923 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosulárie[1] (Rosularia) je rod rostlin z čeledi tlusticovité. Jsou to drobné, sukulentní, vytrvalé byliny s přízemními růžicemi listů a 5 až 9 četnými, nejčastěji bílými nebo růžovými květy. Plodem jsou měchýřky. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen v oblasti od jihovýchodní Evropy po Čínu a Himálaj. Rosulárie jsou zimovzdorné sukulenty, které je možno pěstovat na skalkách.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Rosulárie jsou drobné, vytrvalé, sukulentní byliny s přízemními růžicemi dužnatých listů. Rostliny jsou lysé nebo s oděním ze žláznatých chlupů. Druhy ze sekce Ornithogalopsis mají dobře vyvinutou stonkovou hlízu (kaudex) a ztlustlý, dužnatý hlavní kořen. Některé druhy vytvářejí množství postranních růžic. Listy jsou dužnaté, střídavé, podlouhlé až široce lžicovité, zploštělé, přisedlé, někdy zoubkaté. Zimní růžice se u některých druhů odlišuje od letní.
Květy jsou oboupohlavné, 5 až 9 četné, ve vrcholových nebo postranních, hustých nebo řídkých, latovitých nebo chocholíkovitých květenstvích. Kališní lístky jsou na bázi srostlé. Koruna je růžová nebo bílá, případně nažloutlá nebo hnědavá, někdy s červenou nebo purpurovou kresbou, zvonkovitá nebo miskovitá, složená z 5 až 9 na bázi srostlých lístků. Tyčinky jsou přirostlé nad bází koruny a jejich počet odpovídá dvojnásobku počtu korunních lístků. Pestíky jsou volné nebo na bázi srostlé a zanořené do receptákula. Plodem jsou vzpřímené, mnohasemenné měchýřky.[2][3]
-
Rosularia platyphylla -
Květenství Rosularia sempervivum
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod rosulárie zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v oblasti od jihovýchodní Evropy přes jihozápadní a Střední Asii a Kavkaz po Čínu a Himálaj. Centrum rozšíření je ve vysokých pohořích jihozápadní Asie. Největší počet endemických druhů (celkem 6) roste v Turecku, přičemž některé z těchto druhů jsou svým výskytem omezeny na jedinou horu. Do Evropy zasahuje druh Rosularia serrata, který se vyskytuje v Řecku a na Krétě. Na Kypru roste Rosularia globulariifolia, odkud byla zprvu popsána jako endemický druh R. cypria.[4]
Rosulárie rostou jako chasmofyty ve skalních štěrbinách na různých stanovištích od pobřežních oblastí východního Středomoří přes stepní stanoviště až po subalpínské polohy Himálaje.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Rosularia je v rámci čeledi Crassulaceae řazen do podčeledi Sedoideae a tribu Sedeae. Podle výsledků molekulárních studií tvoří součást kladu označovaného jako Leucosedum, zahrnujícího stávající rody Prometheum, Sedella, Dudleya a některé druhy rodu Sedum (část podrodu Gormania). Některé druhy dříve řazené do rodu Rosularia byly přeřazeny do rodu Prometheum.[2]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]- rosulárie chlupatá (Rosularia pilosa)
Význam a pěstování
[editovat | editovat zdroj]
Rosulárie jsou perspektivní a zajímavé sukulenty, které si svojí cestu na skalky a do sbírek sukulentů teprve hledají.[6] Jsou to vesměs zimovzdorné rostliny, které v odpovídajících podmínkách vydrží mrazy až -23 °C. Vyžadují velmi dobře propustnou půdu a světlé stanoviště. V chladnějších polohách je možno je umístit na přímé slunce, v horkých podmínkách jim vyhovuje mírný zástin. Dobře snášejí sucho a chudou půdu.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)
- ↑ FU, Kunjun; OHBA, Hideaki; GILBERT, Michael G. Flora of China: Rosularia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2018-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-10. (anglicky)
- ↑ KELAIDIS, Panayoti. Rosularia. The unknown hardy succulent.. Cactus and Succulent Journal. 2006, čís. 78(5).
- ↑ a b How to grow and care for Rosularia [online]. World of Succulents. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosularia na Wikimedia Commons 
Taxon Rosularia ve Wikidruzích
