Robert Rychtrmoc

div. gen. Robert Rychtrmoc
předseda Národního souručenství
Ve funkci: 15. března 1945 – 9. května 1945
Předchůdce	Tomáš Krejčí
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Vojenská služba
Složka	Rakousko-uherská armáda Československá armáda Vládní vojsko
Doba služby	1895–1934 1938–1939 1945
Hodnost	divizní generál
Bitvy/války	první světová válka, maďarsko-československá válka, druhá světová válka
Narození	9. dubna 1875 Cegléd Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. ledna 1946 (ve věku 70 let) Věznice Pankrác, Praha Československo Československo
Choť	Magda Rychtrmoc
Profese	vojenský velitel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Robert Rychtrmoc (9. dubna 1875 Cegléd – 21. ledna 1946 Praha) byl český divizní generál, politik, předseda Národního souručenství v Protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1945 byl odsouzen za kolaboraci a v lednu 1946 popraven.

Život

Narodil se v roce 1875 v maďarském městě Cegléd do rodiny vojáka. V roce 1895 absolvoval kadetskou školu v Praze a vstoupil do armády. V roce 1914 v hodnosti majora působil krátce na srbské a rumunské frontě. Poté byl povýšen a většinu první světové války prošel v hodnosti štábního důstojníka na italské frontě. V roce 1916 byl povolán na generální štáb do Vídně, kde organizoval vojenskou kontrarozvědku proti nepřátelům ve vnitrozemí (Maffie). V květnu 1918 byl povýšen na plukovníka generálního štábu. Po vzniku Československa jako jeden z mála c. k. důstojníků přešel do služby v Československé armádě. V roce 1919 velel v maďarsko-československé válce. Poté působil jako velitel pluků armády v Levicích, v Žilině, v Olomouci a ve Spišské Nové Vsi. V letech 1923–1934 působil jako velitel 3. pěší divize v Litoměřicích. V roce 1928 byl povýšen na divizního generála. V roce 1934 odešel do výslužby a přestěhoval se do Mariánských Lázní. V době sudetoněmeckého povstání v roce 1938 byl znovu povolán do služby a řídil výstavbu vnitrozemské obranné příčky v úseku od Králíků k Jindřichově Hradci.

Okupace

Po okupaci Československa v roce 1939 se zařadil do české vládní struktury Protektorátu Čechy a Morava. Od roku 1940 působil ve vedení organizací jako byl Český svaz válečníků či Česká liga proti bolševismu. Od srpna 1943 se stal předsedou Českého svazu válečníků, kde mimo jiné vydával proněmecký časopis Kamarádství. Jako veterán rakousko-uherské armády se výrazně angažoval v podpoře spolků c. k. vojenských vysloužilců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na sjezdu svazu v březnu 1944 se postavil za návrh vytvořit českou jednotku bojující na německé straně. V memorandu zaslaném Emanuelu Moravcovi doporučoval mobilizovat patnáct ročníků, tedy až 600 000 českých mužů.

V březnu 1945 byl jako nástupce po Tomáši Krejčím zvolen předsedou výboru Národního souručenství. V době postupu Rudé armády na českém území se v březnu 1945 podílel na vzniku Svatováclavské roty, kam se sám přihlásil jako dobrovolník. V dubnu 1945 byl státním ministrem Karlem Hermannem Frankem vyznamenán za zásluhy o protektorát Čestným štítem protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava ve zlatě.

Soud a smrt

Po osvobození Československa byl Robert Rychtrmoc zatčen 9. května 1945. Následně byl souzen Národním soudem v Praze (hlavní líčení začalo 15. ledna 1946). V procesu spolu s vojenskými veterány Otto Bláhou a Gustavem Mohapelem byl odsouzen k trestu smrti za kolaboraci (stejně jako Bláha, zatímco Mohapel k 25 letům těžkého žaláře). Soud ho uznal vinným ze zločinu proti státu „podle § 1 retribučního dekretu a podle § 2, odst. 2 zákona na ochranu republiky a zločinu podle § 3, odst. 1 retribučního dekretu“. Popraven byl 21. ledna 1946, v den vynesení rozsudku a po zamítnutí prezidentské milosti, ve Věznici Pankrác v Praze. Jeho ostatky byly zpopelněny a a uloženy do společného hrobu v Krematoriu ve Strašnicích. Jeho manželka Magda, která byla maďarské národnosti, byla podle paragrafu, vztahujícího se na kolaboranty, vysídlena do Maďarska.

Vyznamenání

• Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava ve zlatě (1945)

Odkazy

Reference

Autoritní data	AbARTP: 75389 Biblio: 72ad012e-5800-4d91-92e3-ce6345b0706c NKC: xx0204332 GND: 1028967438 ISNI: 0000 0003 9228 5578 VIAF: 286328974

Portály: Česko | První světová válka | Druhá světová válka | Lidé | Politika