V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Robert Hildprandt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert Hildprandt

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[1]

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1889

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1885 – 1889
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 13. června 1824
Blatná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. března 1889 (ve věku 64 let)
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Bezdědovice
Choť Augusta von Haugwitz
Rodiče Karolina Hildprandtová z Ottenhausenu
Děti Ferdinand Karel Hildprandt
Profese agronom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert svobodný pán Hildprandt z Ottenhausenu (13. června 1824 Blatná[2]30. března 1889 Praha-Nové Město[3][4])[5], byl rakouský a český šlechtic z rodu Hildprandtů z Ottenhausenu a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Příbuzenstvo
otec Ferdinand Hildprandt
matka Karolina von Nostitz-Rieneck
bratr Otta Hildprandt
manželka Augusta von Haugwitz

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Patřily mu statky Blatná a Škvořetice. Od mládí se zajímal o zemědělské hospodaření, podnikl četné studijní cesty do zahraničí.[4] Roku 1849 převzal po smrti obou rodičů správu panství. Roku 1857 se oženil s baronkou Augustou von Haugwitz.[6] Působil jako velkostatkář v Blatné, kde se roku 1877 stal členem okresního výboru.[5] Působil dlouhodobě jako okresní starosta v Blatné.[4] Do funkce byl zvolen roku 1865. Po opětovném zvolení roku 1869 nebyl ovšem ve funkci potvrzen císařem. Do funkce se vrátil v letech 1880–1888.[6] Byl prezidentem hospodářského spolku Píseckého kraje a členem správní rady České banky dobytek vzájemně pojišťující. V roce 1879 se stal členem zemské zemědělské rady.[5] V jejím výboru zasedal až do své smrti. Zasazoval se o zvýšení kvality hospodářských škol v Čechách. Spoluzakládal hospodářskou školu v Písku. Byl dlouholetým členem Vlastenecké hospodářské společnosti pro království České.[4] Zastával funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.[6]

Od mládí byl veřejně a politiky aktivní. Již v roce 1848 se svým postojem k českému státnímu právu dostal do pozornosti Karla Havlíčka Borovského.[4] Účastnil se Slovanského sjezdu v Praze. Bojoval na barikádách a po porážce povstání se uchýlil zpět do Blatné.[6]

V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[7] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.[8] Opětovně na sněm usedl po zemských volbách roku 1883.[9] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program. Náležel mezi její hlavní politiky.[4]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.[10] Od roku 1885[6][11] byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[4]

Zemřel po delší chorobě v březnu 1889 na ochrnutí plic.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Fakticky se práci Říšské rady nepodílel.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Blatná
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  4. a b c d e f g h Robert baron Hildprandt. Národní politika. Březen 1889, roč. 7, čís. 89, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 101. (česky) 
  6. a b c d e Rodopisná revue 2009, Památky téměř zapomenuté [online]. rodopisna-revue [cit. 2015-04-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  8. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  10. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  11. Národní listy, 20. 9. 1885.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]