RhB řada Ge 4/4 II
Elektrická lokomotiva řady Ge 4/4II | |
---|---|
Lokomotiva číslo 628 ve stanici Pontresina | |
Inventární čísla | 611–633 |
Základní údaje | |
Výrobce | SLM, BBC |
Výroba v letech | 1973, 1984 |
Počet vyrobených kusů | 23 |
Provozovatel | RhB |
Období provozu | 1973–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 50 000 kg |
Délka přes spřáhla | 12 960 mm |
Rozchod | 1 000 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 1 700 kW |
Trvalá tažná síla | 179 kN |
Maximální povolená rychlost | 90 km/h |
Napájecí soustava | 11 kV 16,7 Hz AC |
Typ trakčního motoru | 6 FHO 4338 |
Regulace výkonu | tyristorová |
Průměr hnacích dvojkolí | 1 070 mm |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotivy řady Ge 4/4II (přezdívané Bobo 2) jsou čtyřnápravové elektrické lokomotivy, vyrobené ve spolupráci firem SLM (Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik) a BBC (Brown, Boveri & Cie.) ve dvou sériích v letech 1973 a 1984 pro společnost Rhétské dráhy (RhB) v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Celkem bylo vyrobeno 23 kusů, které jsou v provozu označeny čísly 611–633, v návaznosti na předcházející řadu Ge 4/4I. Lokomotivy jsou koncipovány jako univerzální, tedy pro dopravu osobních i nákladních vlaků.
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]Koncem 60. let se chýlila ke konci ekonomická životnost starších šestinápravových lokomotiv řady Ge 6/6I, dodaných na Rhétskou dráhu mezi lety 1921–1929 v počtu 15 kusů. Lokomotivy sloužily v nákladní dopravě, časem se ale staly značně zastaralými a výkonově nedostačujícími. S přibývajícím věkem vyvstal také problém s obtížnou dostupností náhradních dílů na tyto stroje. Již v letech 1958 a 1965 byl problém částečně vyřešen dodávkou nástupnické řady Ge 6/6II, avšak jejích 7 vyrobených kusů nemohlo pokrýt veškeré provozní potřeby. V roce 1969 tak Rhétská dráha objednala u konsorcia SLM / BBC sérii 10 lokomotiv, které měly posílit park strojů pro osobní a lehkou nákladní dopravu.
První série a zavádění do provozu
[editovat | editovat zdroj]První lokomotiva nové řady Ge 4/4II byla Rhétskou dráhou převzata dne 30. května 1973, dostala inventární číslo 611 (v návaznosti na 10 starších strojů řady Ge 4/4I čísel 601–610) a podle firemní tradice byla i pokřtěna jménem jedné z obcí podél železniční tratě – vybráno bylo město Landquart, kde sídlí ústřední dílny a depo společnosti. Další lokomotivy byly dodávány postupně ve druhé polovině roku a poslední, desátý stroj čísla 620 a jména Zernez, byl převzat 19. prosince.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]Lokomotiva je skříňového uspořádání, se dvěma stanovišti strojvedoucího na obou koncích rámu. Pojezd je tradičně členěn do dvou dvounápravových podvozků (s rozvorem 2 300 mm, uspořádání Bo´ Bo´). Mechanická část je dílem strojíren SLM ve Winterthuru. Celkem čtyři trakční elektromotory (pro každé dvojkolí jeden) jsou označeny typem 6 FHO 4338 a vyrobila je firma BBC, která je také výrobcem celé elektrické části lokomotivy. Odběr proudu z trakčního vedení zajišťují dva polopantografy, umístěné na střeše lokomotivní skříně – šlo o první lokomotivy RhB, osazené tímto typem sběračů. Lokomotivy umožňují provoz ve dvojčlenném řízení.
Z výroby byly všechny lokomotivy opatřeny tmavě zeleným nátěrem. Od druhé poloviny 80. let docházelo k jejich postupnému přetírání do nového korporátního schématu RhB s dominantní červenou barvou na lokomotivní skříni, tmavě šedým rámem a světle šedou střechou. V tomto barevném provedení lokomotivy jezdí do současnosti, avšak řada z nich je opatřena reklamními nátěry různých barev.
Počátky provozu a dodávka druhé série
[editovat | editovat zdroj]Ihned po dodání byly lokomotivy nasazeny do osobní i nákladní dopravy, zejména na trati Landquart – Davos – Filisur a Landquart – Chur – Disentis. Jejich dodávky umožnily omezit nasazování již více než padesátiletých „krokodýlů“ řady Ge 6/6I na minimum – zůstaly tak jako provozní záloha, či pro pokrytí mimořádných výkonů v nákladní dopravě. Rostoucí provoz na síti RhB (zejména osobní doprava) však na počátku 80. let vedl k objednání druhé série lokomotiv – šlo o 13 kusů, technicky zcela shodných se starší první sérií. Lokomotivy opět vyrobilo konsorcium SLM / BBC a do provozu byly pod čísly 621–633 postupně zařazovány od jara 1984; poslední lokomotiva byla převzata na konci ledna roku následujícího. Zprovoznění této série znamenalo pro řadu Ge 6/6I již úplný konec – většina strojů byla ještě během roku 1984 odstavena z provozu a vzápětí sešrotována. V provozním stavu zůstalo pouze pět nejmladších lokomotiv ze druhé poloviny 20. let, které i nadále sloužily jako provozní záloha.
18. července 1975 potkala vážná nehoda zánovní lokomotivu číslo 619, která díky podemletí trati velkou vodou mezi stanicemi Küblis a Fideris spadla s osobním vlakem do řeky Landquart. Přes rozsáhlé poškození však byla opravena a následujícího roku navrácena do provozu.
Devadesátá léta
[editovat | editovat zdroj]Dále narůstající objemy přeprav přiměly RhB roku 1989 k objednávce nových lokomotiv řady Ge 4/4III, které jsou přímými nástupci této řady. I jejich konstrukce je dílem podniků SLM a BBC a dodávky započaly v prosinci 1993. Zvýšená maximální rychlost na 100 km/h a výkonná brzdová soustava je předurčila zejména pro provoz v osobní dopravě na trati Albula (Chur – Svatý Mořic). Zároveň byly nasazeny na kyvadlové vlaky, jezdící od roku 1999 nově otevřeným tunelem Vereina. To vedlo k převedení lokomotiv Ge 4/4II na jiné tratě, nebo do nákladní dopravy, kde příležitostně doplňovaly starší šestinápravové Ge 6/6II.
Po roce 2000
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1999 lokomotivy procházely v rámci periodických oprav rekonstrukcí světel, při které byla původní kulatá návěstní světla měněna za obdélníková. Poslední čtyři stroje čísel 612, 619, 627 a 632 dostaly nová světla až v roce 2008. Souběžně proběhla mezi lety 2004–2008 u všech lokomotiv rekonstrukce řízení, kdy bylo do všech strojů instalováno mikroprocesorové řízení trakce, což zároveň umožnilo provoz s řídicími vozy (především na engadinské trati z Pontresiny do Scuolu). Další modernizace probíhají od roku 2016, kdy je na lokomotivy druhé série od čísla 621 výše postupně dosazován nový zabezpečovač ZSI 127 a duální brzdový systém, nutný k provozu s novými netrakčními jednotkami Alvra.
V roce 2019 došlo ke zrušení prvního stroje řady, čísla 628, který 14. května toho roku najel u stanice Tavanasa na trati Chur – Disentis do hromady kamení, spadaného na trať. Pro vážné poškození a počínající dodávky nových elektrických jednotek bylo rozhodnuto o vyzískání použitelných dílů a následném sešrotování stroje.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]I v současnosti (2021) jsou lokomotivy této řady základním kamenem lokomotivního parku Rhétské dráhy. Jsou využívány zejména v osobní dopravě na všech tratích RhB (s výjimkou trati Bernina, kde je stejnosměrná napájecí soustava 1,5 kV), a po ukončení pravidelného provozu řady Ge 6/6II v říjnu 2021 i v dopravě nákladní; zde je často využíváno provozu ve dvojicích na kabel vícenásobného řízení. Vzhledem k probíhajícím modernizacím a stále rostoucímu počtu přepravených cestujících i nákladu je tak s jejich provozem i nadále počítáno.
Přehled lokomotiv řady Ge 4/4II
[editovat | editovat zdroj]Inventární číslo | Jméno | Znak | Datum převzetí | Stav | Poznámky[1] |
611 | Landquart | 30.05.1973 | provozní, určena pro muzejní zachování | reklamní nátěr login | |
612 | Thusis | 20.07.1973 | provozní | reklamní nátěr Burkhalter Elektro | |
613 | Domat/Ems | 31.07.1973 | provozní | ||
614 | Schiers | 14.08.1973 | provozní | ||
615 | Klosters | 03.09.1973 | provozní | nátěr Fairtiq | |
616 | Filisur | 28.09.1973 | provozní | nátěr Kohle / Spendenlok | |
617 | Ilanz | 05.10.1973 | provozní | reklamní nátěr 50 let LGB | |
618 | Bergün/Bravuogn | 05.11.1973 | provozní | velké logo RhB na bocích | |
619 | Samedan | 03.12.1973 | provozní | reklamní nátěr Südostschweiz – Tageszeitung | |
620 | Zernez | 19.12.1973 | provozní | nátěr RhB Club | |
621 | Felsberg | 09.02.1984 | provozní | ||
622 | Arosa | 08.03.1984 | provozní | nátěr partnerské japonské železnice Hakone Tozan Railway | |
623 | Bonaduz | 05.04.1984 | provozní | nátěr Glacier Express | |
624 | Celerina/Schlarigna | 10.05.1984 | provozní | ||
625 | Küblis | 01.06.1984 | provozní | ||
626 | Malans | 28.06.1984 | provozní | ||
627 | Reichenau-Tamins | 02.08.1984 | provozní | nátěr 100 let trati Chur–Arosa | |
628 | S-chanf | 30.08.1984 | sešrotována | Lokomotiva číslo 628 byla 14. května 2019 těžce poškozena při srážce s kamením, spadlým na trať nedaleko stanice Tavanasa. Po odebrání využitelných náhradních dílů byla dne 10. října 2019 sešrotována. | |
629 | Tiefencastel | 04.10.1984 | provozní | nátěr Neubau Albulatunnel | |
630 | Trun | 31.10.1984 | provozní | nátěr RhB Werbung für Werbung | |
631 | Untervaz | 30.11.1984 | provozní | ||
632 | Zizers | 12.12.1984 | provozní | ||
633 | Zuoz | 30.01.1985 | provozní | reklamní nátěr Radiotelevisiun Svizra Rumantscha (RTR) | |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku RhB Ge 4/4 II na německé Wikipedii.
- ↑ Fahrzeugwerbung [online]. [cit. 2010-12-08]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu RhB řada Ge 4/4 II na Wikimedia Commons
- Ge 4/4 II na stránkách o švýcarských železnicích