Přeskočit na obsah

RhB řada Ge 4/4 II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrická lokomotiva řady Ge 4/4II
Lokomotiva číslo 628 ve stanici Pontresina
Lokomotiva číslo 628 ve stanici Pontresina
Inventární čísla611–633
Základní údaje
VýrobceSLM, BBC
Výroba v letech1973, 1984
Počet vyrobených kusů23
ProvozovatelRhB
Období provozu1973–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě50 000 kg
Délka přes spřáhla12 960 mm
Rozchod1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Trvalý výkon1 700 kW
Trvalá tažná síla179 kN
Maximální povolená rychlost90 km/h
Napájecí soustava11 kV 16,7 Hz AC
Typ trakčního motoru6 FHO 4338
Regulace výkonutyristorová
Průměr hnacích dvojkolí1 070 mm
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotivy řady Ge 4/4II (přezdívané Bobo 2) jsou čtyřnápravové elektrické lokomotivy, vyrobené ve spolupráci firem SLM (Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik) a BBC (Brown, Boveri & Cie.) ve dvou sériích v letech 1973 a 1984 pro společnost Rhétské dráhy (RhB) v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Celkem bylo vyrobeno 23 kusů, které jsou v provozu označeny čísly 611–633, v návaznosti na předcházející řadu Ge 4/4I. Lokomotivy jsou koncipovány jako univerzální, tedy pro dopravu osobních i nákladních vlaků.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Koncem 60. let se chýlila ke konci ekonomická životnost starších šestinápravových lokomotiv řady Ge 6/6I, dodaných na Rhétskou dráhu mezi lety 19211929 v počtu 15 kusů. Lokomotivy sloužily v nákladní dopravě, časem se ale staly značně zastaralými a výkonově nedostačujícími. S přibývajícím věkem vyvstal také problém s obtížnou dostupností náhradních dílů na tyto stroje. Již v letech 1958 a 1965 byl problém částečně vyřešen dodávkou nástupnické řady Ge 6/6II, avšak jejích 7 vyrobených kusů nemohlo pokrýt veškeré provozní potřeby. V roce 1969 tak Rhétská dráha objednala u konsorcia SLM / BBC sérii 10 lokomotiv, které měly posílit park strojů pro osobní a lehkou nákladní dopravu.

První série a zavádění do provozu

[editovat | editovat zdroj]

První lokomotiva nové řady Ge 4/4II byla Rhétskou dráhou převzata dne 30. května 1973, dostala inventární číslo 611 (v návaznosti na 10 starších strojů řady Ge 4/4I čísel 601–610) a podle firemní tradice byla i pokřtěna jménem jedné z obcí podél železniční tratě – vybráno bylo město Landquart, kde sídlí ústřední dílny a depo společnosti. Další lokomotivy byly dodávány postupně ve druhé polovině roku a poslední, desátý stroj čísla 620 a jména Zernez, byl převzat 19. prosince.

Technický popis

[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva je skříňového uspořádání, se dvěma stanovišti strojvedoucího na obou koncích rámu. Pojezd je tradičně členěn do dvou dvounápravových podvozků (s rozvorem 2 300 mm, uspořádání Bo´ Bo´). Mechanická část je dílem strojíren SLM ve Winterthuru. Celkem čtyři trakční elektromotory (pro každé dvojkolí jeden) jsou označeny typem 6 FHO 4338 a vyrobila je firma BBC, která je také výrobcem celé elektrické části lokomotivy. Odběr proudu z trakčního vedení zajišťují dva polopantografy, umístěné na střeše lokomotivní skříně – šlo o první lokomotivy RhB, osazené tímto typem sběračů. Lokomotivy umožňují provoz ve dvojčlenném řízení.

Z výroby byly všechny lokomotivy opatřeny tmavě zeleným nátěrem. Od druhé poloviny 80. let docházelo k jejich postupnému přetírání do nového korporátního schématu RhB s dominantní červenou barvou na lokomotivní skříni, tmavě šedým rámem a světle šedou střechou. V tomto barevném provedení lokomotivy jezdí do současnosti, avšak řada z nich je opatřena reklamními nátěry různých barev.

Počátky provozu a dodávka druhé série

[editovat | editovat zdroj]
Snímek z nehody lokomotivy 619 (Fideris 1975)

Ihned po dodání byly lokomotivy nasazeny do osobní i nákladní dopravy, zejména na trati Landquart – Davos – Filisur a Landquart – Chur – Disentis. Jejich dodávky umožnily omezit nasazování již více než padesátiletých „krokodýlů“ řady Ge 6/6I na minimum – zůstaly tak jako provozní záloha, či pro pokrytí mimořádných výkonů v nákladní dopravě. Rostoucí provoz na síti RhB (zejména osobní doprava) však na počátku 80. let vedl k objednání druhé série lokomotiv – šlo o 13 kusů, technicky zcela shodných se starší první sérií. Lokomotivy opět vyrobilo konsorcium SLM / BBC a do provozu byly pod čísly 621–633 postupně zařazovány od jara 1984; poslední lokomotiva byla převzata na konci ledna roku následujícího. Zprovoznění této série znamenalo pro řadu Ge 6/6I již úplný konec – většina strojů byla ještě během roku 1984 odstavena z provozu a vzápětí sešrotována. V provozním stavu zůstalo pouze pět nejmladších lokomotiv ze druhé poloviny 20. let, které i nadále sloužily jako provozní záloha.

18. července 1975 potkala vážná nehoda zánovní lokomotivu číslo 619, která díky podemletí trati velkou vodou mezi stanicemi Küblis a Fideris spadla s osobním vlakem do řeky Landquart. Přes rozsáhlé poškození však byla opravena a následujícího roku navrácena do provozu.

Devadesátá léta

[editovat | editovat zdroj]
Setkání lokomotiv 613 (s novějšími obdélníkovými světly) a 630 (se staršími kulatými světly) ve stanici Klosters

Dále narůstající objemy přeprav přiměly RhB roku 1989 k objednávce nových lokomotiv řady Ge 4/4III, které jsou přímými nástupci této řady. I jejich konstrukce je dílem podniků SLM a BBC a dodávky započaly v prosinci 1993. Zvýšená maximální rychlost na 100 km/h a výkonná brzdová soustava je předurčila zejména pro provoz v osobní dopravě na trati Albula (ChurSvatý Mořic). Zároveň byly nasazeny na kyvadlové vlaky, jezdící od roku 1999 nově otevřeným tunelem Vereina. To vedlo k převedení lokomotiv Ge 4/4II na jiné tratě, nebo do nákladní dopravy, kde příležitostně doplňovaly starší šestinápravové Ge 6/6II.

Po roce 2000

[editovat | editovat zdroj]
Mnoho lokomotiv této řady je opatřeno reklamními nátěry – na snímku stroj 616 ve stanici Küblis

Od roku 1999 lokomotivy procházely v rámci periodických oprav rekonstrukcí světel, při které byla původní kulatá návěstní světla měněna za obdélníková. Poslední čtyři stroje čísel 612, 619, 627 a 632 dostaly nová světla až v roce 2008. Souběžně proběhla mezi lety 2004–2008 u všech lokomotiv rekonstrukce řízení, kdy bylo do všech strojů instalováno mikroprocesorové řízení trakce, což zároveň umožnilo provoz s řídicími vozy (především na engadinské tratiPontresiny do Scuolu). Další modernizace probíhají od roku 2016, kdy je na lokomotivy druhé série od čísla 621 výše postupně dosazován nový zabezpečovač ZSI 127 a duální brzdový systém, nutný k provozu s novými netrakčními jednotkami Alvra.

V roce 2019 došlo ke zrušení prvního stroje řady, čísla 628, který 14. května toho roku najel u stanice Tavanasa na trati Chur – Disentis do hromady kamení, spadaného na trať. Pro vážné poškození a počínající dodávky nových elektrických jednotek bylo rozhodnuto o vyzískání použitelných dílů a následném sešrotování stroje.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

I v současnosti (2021) jsou lokomotivy této řady základním kamenem lokomotivního parku Rhétské dráhy. Jsou využívány zejména v osobní dopravě na všech tratích RhB (s výjimkou trati Bernina, kde je stejnosměrná napájecí soustava 1,5 kV), a po ukončení pravidelného provozu řady Ge 6/6II v říjnu 2021 i v dopravě nákladní; zde je často využíváno provozu ve dvojicích na kabel vícenásobného řízení. Vzhledem k probíhajícím modernizacím a stále rostoucímu počtu přepravených cestujících i nákladu je tak s jejich provozem i nadále počítáno.

Přehled lokomotiv řady Ge 4/4II

[editovat | editovat zdroj]
Inventární číslo Jméno Znak Datum převzetí Stav Poznámky[1]
611 Landquart 30.05.1973 provozní, určena pro muzejní zachování reklamní nátěr login
612 Thusis 20.07.1973 provozní reklamní nátěr Burkhalter Elektro
613 Domat/Ems 31.07.1973 provozní
614 Schiers 14.08.1973 provozní
615 Klosters 03.09.1973 provozní nátěr Fairtiq
616 Filisur 28.09.1973 provozní nátěr Kohle / Spendenlok
617 Ilanz 05.10.1973 provozní reklamní nátěr 50 let LGB
618 Bergün/Bravuogn 05.11.1973 provozní velké logo RhB na bocích
619 Samedan 03.12.1973 provozní reklamní nátěr Südostschweiz – Tageszeitung
620 Zernez 19.12.1973 provozní nátěr RhB Club
621 Felsberg 09.02.1984 provozní
622 Arosa 08.03.1984 provozní nátěr partnerské japonské železnice Hakone Tozan Railway
623 Bonaduz 05.04.1984 provozní nátěr Glacier Express
624 Celerina/Schlarigna 10.05.1984 provozní
625 Küblis 01.06.1984 provozní
626 Malans 28.06.1984 provozní
627 Reichenau-Tamins 02.08.1984 provozní nátěr 100 let trati Chur–Arosa
628 S-chanf 30.08.1984 sešrotována Lokomotiva číslo 628 byla 14. května 2019 těžce poškozena při srážce s kamením, spadlým na trať nedaleko stanice Tavanasa. Po odebrání využitelných náhradních dílů byla dne 10. října 2019 sešrotována.
629 Tiefencastel 04.10.1984 provozní nátěr Neubau Albulatunnel
630 Trun 31.10.1984 provozní nátěr RhB Werbung für Werbung
631 Untervaz 30.11.1984 provozní
632 Zizers 12.12.1984 provozní
633 Zuoz 30.01.1985 provozní reklamní nátěr Radiotelevisiun Svizra Rumantscha (RTR)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RhB Ge 4/4 II na německé Wikipedii.

  1. Fahrzeugwerbung [online]. [cit. 2010-12-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]