Glacier Express

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Glacier Express
Glacier Express
Glacier Express
Číslo 144
Provozovatel dráhy RhB
Dopravce MGB
Technické informace
Délka 291 km
Rozchod koleje 1000 mm mm
Traťová třída I., II.
Napájecí soustava 11 kV AC; 16⅔ Hz
Mapa trati
Mapa trati
Mapa trati
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Zermatt
St. Niklaus
Visp
Brig
Fiesch
Oberwald
Kantonsgrenze Wallis/Uri
Andermatt
Kantonsgrenze Uri/Graubünden
Disentis/Mustér
Chur
Thusis
Tiefencastel
Davos Platz
Filisur
St. Moritz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nové vyhlídkové vozy na viaduktu u Filisur

Glacier Express je slavný švýcarský horský vlak. Jezdí ze Svatého Mořice do Zermattu a zpět. Vlak dostal jméno „ledovcový“, protože jeho trasa je vedena po nejvýše položených úzkorozchodných tratích v blízkosti některých velkých švýcarských ledovců. Vzhledem k velkému zájmu jezdí v letní sezóně až tři páry těchto vlaků denně.

Glacier Express[editovat | editovat zdroj]

Označení „Express“ zde nemá obvyklý význam, je propagován jako „Nejpomalejší expres světa“. Částečně dostává svému názvu tím, že zastavuje jen v turisticky významných stanicích. Vlak je provozován ve spolupráci dvou železničních společností - Rhétské dráhy [1]Matterhorn Gotthard Bahn [2].

Vlak spojuje významná horská střediska na východě a západě v jižní polovině Alpské oblasti Švýcarska při hranici s Itálií.

Jedna cesta trvá 71/2 hodiny. Jede se přes 291 mostů, skrz 91 tunelů a přes průsmyk Oberalppass ve výši 2033 m n. m. Komfortně zařízený vlak projíždí skutečnou, místy neporušenou přírodou, tichými alpskými pastvinami se šumícimi horskými potůčky a vodopády, skrz tradiční horská údolí se staletou kulturou.

Za nejhezčí cestu bývá označována cesta mezi památkami kantonu Graubünden, cesta údolím Albula (Albulabahn), kde se vlak „kroutí“ v točitých tunelech, překonává řadu mostů, galerií, stoupání a klesání v sedle Oberalppass, cesta údolím k Brigu a slunečný kanton Valais s jeho ledovci.

První jízda vlaku se datuje k roku 1930. Dne 22. června 2010 oslavil Glacier Express své 80. narozeniny.

Kromě pravidelných spojů jsou do provozu zařazeny i jízdy nostalgických souprav (Alpine Classic Glacier Express, Nostalgie Glacier Express).

Od roku 2006 jsou ve vozovém parku zařazeny nové panoramatické vozy a tzv. služební vůz, který slouží jako přípravna jídel. V takto složených vlakových soupravách je podáváno jídlo přímo na místě. Ostatní soupravy mají jídelní vozy.

V minulosti byl vlak provozován pouze v letních měsících, tedy v době, kdy byla trať přes sedlo Furka sjízdná. Od doby vybudování tunelu Furka je provoz celoroční. Původní trať přes sedlo Furka, která byla snesena a později opět obnovena, provozuje společnost Dampfbahn Furka-Bergstrecke. Provozuje zde v letních měsících nostalgické jízdy parních vlaků.

Trati RhB a MGB (i Furka) jsou metrového rozchodu; provoz u RhB je jen adhezní, u ostatních drah smíšený - adhezní i ozubnicový. Ve stanici Disentis/Mustér, kde se stýkají tratě společností RhB a MGB, se přepřahají lokomotivy.

Nehoda[editovat | editovat zdroj]

23. července 2010 došlo před polednem na trati Glacier Expressu na trati mezi Zermattem a Svatým Mořicem v úseku mezi obcemi Lax a Fiesche k nehodě, při které vykolejily poslední tři vyhlídkové vozy. Poslední vůz se při nehodě převrátil úplně, předposlední dolehl na boční stěnu. Příčina této nehody nebyla bezprostředně zjištěna a poškozené vozy byly odtaženy do depa v Brigu, kde byly podrobeny zkoumání. Při nehodě zemřela na místě 64letá Japonka a dalších 40 osob bylo zraněno: 28 Japonců (z toho 9 zraněno vážně a 2 se nacházeli dokonce v kritickém stavu), 5 Švýcarů, 4 Španělé, 2 Rakušané a jedna osoba indické národnosti. Na místo nehody bylo vysláno 15 lékařů, 30 zdravotníků, 70 hasičů a 40 policistů, těžce zranění byli převáženi helikoptérami a ostatní sanitními vozy do nemocnic. Nehoda vyvolala i značný zájem světových a hlavně japonských médií. [3] [4] [5] [6] [7]

Vyšetřování nehody
  • 25. července 2010 - jednou z možných příčin nehody je chybně provedená údržba štěrkového podloží, která se prováděla několik dní před nehodou. V úvahu připadá i možnost vlivu vibrací při průjezdu soupravy, které rozrušily podloží.[8]
  • 26. července 2010 - vyšetřovací komise si vyžádala zprávu od geologických a meteorologických institucí o situaci v době nehody, údaje z tachografu nebyly doposud zpracovány. Stav dvou těžce raněných cestujících se zlepšil, ale stále zůstávají připojeni na umělou plicní ventilaci.[9]
  • 27. července 2010 - vyšetřování nehody pokračuje pomalu, detailní prohlídka poškozených vozů nepřinesla zjištění, které by ukazovaly na technickou závadu některého z vykolejených vozů soupravy. Ačkoliv má společnost MGB k dispozici záznam tachografu, doposud jej nezveřejnila. V úseku, kde došlo k nehodě, je povolená maximální rychlost 35 km/h. Vzhledem k poškození kolejového svršku, způsobeno při vykolejení, není možno zpětně stanovit, zda jeho stav byl příčinou nehody. Experti na vyšetřování uvádějí i to, že pokud by strojvedoucí zjistil deformace kolejí po projetí oblouku, nestačil by snížit rychlost.[10]
  • 28. července 2010 - po vyhodnocení tachografu se vyšetřující komise přiklání k chybě strojvedoucího, ale konečný výsledek šetření bude zveřejněn až v pátek, po zhodnocení všech výsledků. Opětovné uvedení tratě do provozu již v neděli vyvolalo značně negativní reakce z japonské strany. Rychlé zprovoznění označují jako drzost a urážku obětí nehody.[11]
  • 29. července 2010 - nejsou k dispozici žádné nové informace o příčině nehody, spekuluje se o vyšší rychlosti vlaku při dohánění zpoždění a je otevřena otázka celkového technického stavu tratě, který na mnoha místech není dobrý. Očekávaná zpráva o nehodě by měla být zveřejněna 30. července 2010.[12]
  • 30. července 2010 - zpráva o příčině nehody uvádí, že za nehodu je odpovědný strojvedoucí vlaku, který jel příliš rychle v úseku, kde je povolena rychlost pouze 35 km/h. Možná trestní odpovědnost strojvedoucího, který pracoval u MGB 8 let, se ještě zkoumá. Vliv klimatických podmínek v době nehody byl vyloučen a ani nebylo zjištěno, že by kolejový svršek byl ve stavu, v němž by mohl způsobit nehodu. Z celkového počtu 42 zraněných je stále 10 v péči lékařů.

Zpráva MGB k nehodě

Zpráva byla vydána 30.7.2010. Vyšetřující orgány zjistily, že strojvedoucí v místě nehody jel vysokou rychlostí, což vedlo k vykolejení. V konkrétním místě je povolena maximální rychlost 35 km/h v oblouku a až na přímém úseku je povoleno zrychlení na 55 km/h. [13] [14]

Shrnutí

Analýzou záznamu tachografu bylo shledáno, že v místě, kde je traťová rychlost omezena na 35 km/h, jel strojvedoucí vyšší rychlostí než povolenou. V místě výjezdu z oblouku strojvedoucí příliš brzo zrychlil až na rychlost 55 km/h, a to ještě v době, kdy zadní část soupravy byla ještě v úseku s povolenou nižší rychlostí. Odstředivá síla u posledního vozu při předčasném zrychlení v oblouku byla tak velká, že vlivem jejího působení došlo k převrácení posledního vozu a ten strhl i dva vozy před sebou. Letecký snímek nehody.[nedostupný zdroj]

Společnost Matterhorn Gotthard Bahn, provozující Glacier Express, v čele s ředitelem Hans-Rudolf Mooserem vyjádřila hluboký zármutek nad nehodou všem obětem. Svoji účast vyjádřili i členové švýcarské vlády a kantonální zástupci.[15][16]
Závěr vyšetřování

Úřad pro vyšetřování nehod drah a lodí (UUS - Unfalluntersuchungsstelle Bahnen und Schiffe) zveřejnil závěry vyšetřování této nehody. Vlak začal zrychlovat v době, kdy se konec vlaku nacházel více než 200 m před místem dovolujícím zvýšení rychlosti z 35 na 55 km/h. Simulace ukázaly, že při rychlosti nižší než 50 km/h by ještě k převrácení vozu nedošlo. Technický stav vozidel ani trati neměl na událost vliv. Ačkoliv svršek nebyl v ideálním stavu, odpovídal předpisům. MGB je povinna instalovat systém kontroly rychlosti a označit nouzové východy u panoramatických vozů.

Škody na infrastruktuře dosáhly 150 000 CHF, dva vozy byly zrušeny.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rhétská dráha
  2. Matterhorn Gotthard Bahn
  3. SwissInfo: Schweres Zugunglück im Wallis
  4. SwissInfo: Glacier-Express-Unglück: "Wir tappen im Dunkeln"
  5. Blick: Zug-Drama: Japan ist tief betroffen. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-27. 
  6. Nehoda Glacier Expressu 23. 7. 2010
  7. Nehoda Glacier Expressu 23. 7. 2010
  8. Blick: Schlamperei beim Schotter. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-28. 
  9. SwissInfo: Ursache des Zugunglücks weiter unklar
  10. Blick: Beschleunigte der Lokführer zu stark aus der Kurve?. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-29. 
  11. Blick: Japanische Glacier-Express-Opfer verteidigen die Schweiz. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-31. 
  12. Blick: Der Glacier-Express ist ein Fahrplan-Killer. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-01. 
  13. Glacier Express: Ursache für die Entgleisung geklärt (německy). www.matterhorngotthardbahn.ch [online]. [cit. 2010-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  14. Glacier Express: reason for derailment determined (anglicky). www.matterhorngotthardbahn.ch [online]. [cit. 2010-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  15. Blick: Lokführer ist schuld am Glacier-Express-Unglück!. www.blick.ch [online]. [cit. 2010-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-02. 
  16. SwissInfo: Human error caused Glacier Express crash
  17. Umgekippter Glacier-Express war definitiv zu schnell, Eisenbahn Österreich 3/2011, str. 138, ISSN 1421-2900

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]