RhB řada Ge 6/6 II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrická lokomotiva řady Ge 6/6II
Lokomotiva číslo 701 ve stanici Bonaduz
Lokomotiva číslo 701 ve stanici Bonaduz
Inventární čísla701–707
Základní údaje
VýrobceSLM, BBC, MFO
Výroba v letech1958, 1965
Počet vyrobených kusů7
ProvozovatelRhB
Období provozu19582021
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě65 000 kg
Délka přes spřáhla14 500 mm
Rozchod1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´ Bo´
Trvalý výkon1 764 kW
Trvalá tažná síla218 kN
Maximální povolená rychlost80 km/h
Napájecí soustava11 kV 16,7 Hz AC
Typ trakčního motoru8 SW 570
Regulace výkonuspínání odboček transformátoru
Průměr hnacích dvojkolí1 070 mm
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lokomotivy řady Ge 6/6II jsou šestinápravové elektrické lokomotivy, vyrobené ve spolupráci firem SLM (Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik), BBC (Brown, Boveri & Cie.) a MFO (Maschinenfabrik Oerlikon) ve dvou sériích v letech 1958 a 1965 pro společnost Rhétské dráhy (RhB) v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Celkem bylo vyrobeno 7 kusů, které jsou v provozu označeny čísly 701–707. Lokomotivy byly koncipovány zejména pro těžkou nákladní dopravu, ale objevovaly se i v čele osobních vlaků.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V polovině 50. let, i přes dodávky druhé série řady Ge 4/4I, stále nebyl vzhledem k rostoucímu provozu počet nových lokomotiv na Rhétské dráze dostatečný. Situaci ještě umocnila stavba vodní nádrže Albignasee, která vyžadovala z cementárny v Untervaz (nedaleko Churu) navézt na staveniště v údolí Engadin až 1 000 tun cementu denně. Pro tyto potřeby RhB objednala u osvědčeného konsorcia firem SLM / BBC / MFO dvě výkonné šestinápravové elektrické lokomotivy, konstrukčně do značné míry vycházející z předchozího typu Ge 4/4I. Zadání znělo, aby lokomotiva byla schopna na rampách o sklonu až 35 ‰ na trati Albula uvézt vlak o hmotnosti 250 tun.

Dodávky a počátky provozu[editovat | editovat zdroj]

Objednávka byla vyřízena velmi rychle a dvě nové lokomotivy byly pod inventárními čísly 701 a 702 dodány Rhétské dráze na jaře roku 1958. V souladu s novou zvyklostí provozovatele obdržely jména, a to „Raetia“ a „Curia“. Od dodání byly lokomotivy primárně nasazeny v nákladní dopravě na sklonově náročné Albulské trati mezi Churem a Svatým Mořicem. RhB byla s jejich výkony spokojena, proto na počátku 60. let objednala dalších 5 kusů, jenž byly dodány v roce 1965 a návazně označeny 703–707. I ty byly určeny především pro dopravu nákladní, nezřídka ale vozily i osobní vlaky, zejména na albulské trati. Doplňkově se objevovaly také na dalších tratích Rhétské dráhy, například na trati Chur–Disentis.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva 702 v původním provedení i nátěru ve stanici Disentis

Lokomotiva je skříňového uspořádání, se dvěma stanovišti strojvedoucího na obou koncích rámu. Pojezd je netypicky členěn do tří dvou dvounápravových podvozků (s rozvorem 2 500 mm, uspořádání Bo´ Bo´ Bo´), umožňujících hladký průjezd ostrými oblouky. Mechanická část je dílem strojíren SLM ve Winterthuru a MFO v Curychu-Oerlikonu. Celkem šest trakčních elektromotorů (pro každé dvojkolí jeden, označení 8 SW 570) vyrobila firma BBC, která je i výrobcem celé elektrické části lokomotivy. Pro zjednodušení konstrukčních prací i vzájemnou unifikaci lokomotivy v maximální možné míře vychází z typu Ge 4/4I; trakční motory i vnější podvozky jsou vzájemně zaměnitelné mezi oběma typy, stejně jako některé součásti lokomotivní skříně. Lokomotivy z novější pětikusové série již měly mírně upravenou skříň (pouze se dvěma čelními okny namísto tří), dva starší stroje byly na toto provedení později také sjednoceny.

Odběr proudu z trakčního vedení zajišťují dva pantografy, umístěné na střeše lokomotivní skříně. Původně byly klasického uspořádání, po rekonstrukci v roce 1998 byly nahrazeny modernějšími polopantografy. Jako jedny z mála lokomotiv RhB tyto lokomotivy neumožňují provoz ve dvojčlenném řízení, ani s řídicími vozy. První dvě lokomotivy byly z výroby ještě opatřeny přechodovými dveřmi na obou čelech; tyto dveře byly později zaslepeny a při generální rekonstrukci v 80. letech zcela odstraněny. Po roce 2000 došlo také k úpravám světel – v rámci periodických oprav byla na strojích lichých čísel (701, 703, 705 a 707) původní kulatá návěstní světla zaměněna za modernější obdélníková (podobně jako u řady Ge 4/4II). Lokomotivám čísel 702, 704 a 706 zůstaly kulaté světlomety z výroby.

Z výroby byly všechny lokomotivy opatřeny tmavě zeleným nátěrem. Od druhé poloviny 80. let docházelo k jejich postupnému přetírání do nového korporátního schématu RhB s dominantní červenou barvou na lokomotivní skříni, tmavě šedým rámem a světle šedou střechou. V tomto barevném provedení jezdí lokomotivy do současnosti.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva řady Ge 6/6II s těžkým nákladním vlakem nedaleko Ilanz

Stroje řady Ge 6/6II se staly jedním z nejdůležitějších typů v lokomotivním parku Rhétské dráhy. Jejich vysoký výkon a tažná síla byly využívány zejména na trati přes sedlo Albula, avšak v průběhu let sloužily na všech tratích RhB, elektrifikovaných střídavou trakční soustavou. Po dodávkách novějších řad Ge 4/4II a Ge 4/4III od 70. let dále byly soustředěny spíše do nákladní dopravy, a osobní dopravu převzaly méně výkonné čtyřnápravové stroje. Útlum nasazení přišel po roce 2010, v souvislosti s dodávkami nových elektrických jednotek Allegra (řada ABe 8/12). Ty byly nasazeny do osobní dopravy, což uvolnilo novější řady Ge 4/4II a Ge 4/4III pro nákladní dopravu. Řada Ge 6/6II si však své postavení v těžké nákladní dopravě udržela, byť převážně už jen na albulské trati.

V létě roku 2020 byla z provozu odstavena nejstarší lokomotiva 701 a na počátku roku 2021 sešrotována. Od jara 2021 byl pro poruchu odstaven také stroj 706, který již vzhledem k nepotřebnosti nebyl opraven. Až do podzimu téhož roku však zbývající lokomotivy sloužily v nákladní dopravě na Rhétské dráze, v letní sezoně také vozily výletní vlaky Rýnskou soutěskou mezi Churem a Ilanzem. Definitivní konec provozu nastal k 31. říjnu 2021, kdy bylo ukončeno pravidelné nasazování této řady. V provozním stavu zůstaly do konce provozu čtyři lokomotivy čísel 702, 703, 705 a 707. Lokomotivy čísel 702 a 705 zůstaly trvale odstaveny v depu Landquart, stroj 707 byl odvezen do Samedanu do péče muzejního spolku, stroj číslo 703 posloužil jako dárce stanoviště pro lokomotivní simulátor.[1] Se strojem číslo 704 je počítáno jako s budoucím historickým vozidlem.

Přehled lokomotiv řady Ge 6/6 II[editovat | editovat zdroj]

Inventární číslo Jméno Erb Datum převzetí Stav
701 Raetia 9. 5. 1958 sešrotována 10. 2. 2021
702 Curia 19. 6. 1958 odstavena
703 St. Moritz 5. 4. 1965 odstavena, použita pro výrobu lokomotivního simulátoru
704 Davos 3. 2. 1965 odstavena, určena pro muzejní zachování
705 Pontresina/Puntraschigna 5. 5. 1965 odstavena
706 Disentis/Mustér 9. 6. 1965 odstavena, čeká na zrušení
707 Scuol 5. 7. 1965 do roku 1971 pod jménem Schuls/Scuol, odstavena

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RhB Ge 6/6 II na německé Wikipedii.

  1. Ehemaliger Rhätische Bahn-Führerstand wird zu Simulator umgebaut [online]. SRF, 2022-06-14 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]