Quintin Brand

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Quintin Brand
„Flossie“[1]
Air Vice Marshal Brand při návštěvě letecké základny, okolo r. 1941
Air Vice Marshal Brand při návštěvě letecké základny, okolo r. 1941
Narození 25. května 1893
Vlajka Kapské kolonie Beaconsfield, Kapská kolonie
Úmrtí 7. března 1968 (ve věku 74 let)
Vlajka Rhodesie (1965-1968) Umtali, Rhodesie
Vojenská kariéra
Hodnost Air Vice Marshal[p 1]
Doba služby 1913 – 1943
Sloužil Vlajka Jižní Afriky (1912-1928) Jihoafrická unie (1913 – 1915)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království (1915 – 1943)
Složka Vlajka Jižní Afriky (1912-1928) Armáda Jihoafrické unie (1913–1915)
Vlajka Britské armády Britská armáda (RFC) (1915–1918)
Vlajka Royal Air Force Royal Air Force (1918–1943)
Jednotka 1. peruť RFC
Velel 112. peruť RFC
151. peruť RAF
44. peruť RAF
56. peruť RAF
10. skupina RAF
20. skupina RAF
Války první světová válka
druhá světová válka
Bitvy bitva o Británii
Vyznamenání Stužka Řádu britského impéria (občanská skupina) rytíř komandér Řádu britského impéria[2]
Stužka Řádu za vynikající službu Řád za vynikající službu
Stužka Military Cross Military Cross
Stužka Záslužného leteckého kříže Záslužný letecký kříž
Stužka Ismailova řádu Řád Ismailův (Egypt)

Sir Christopher Joseph Quintin Brand KBE, DSO, MC, DFC (25. května 18937. března 1968) byl důstojník britské armády a později Royal Air Force jihoafrického původu.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

V letech 1914 až 1915 byl příslušníkem South African Defence Force a v roce 1915 odcestoval do Anglie, kde vstoupil do Royal Flying Corps. Po absolvování pilotního výcviku zde 30. března 1916 získal letecké oprávnění Royal Aero Clubu č. 3949.[3] Poté od května 1916 sloužil jako pilot stíhacího Nieuportu 17 u 1. peruti RFC na západní frontě.[3] Později se stal velitelem letky, nejprve u 1. a posléze u 112. peruti RFC, noční stíhací jednotky vybavené stroji Sopwith Comic bránící Britské ostrovy, jejíž velení převzal v únoru 1918.[3] V červenci 1918 se stal velitelem 151. peruti Royal Air Force,[3] první britské noční stíhací jednotky operující na západní frontě.[1] Za války dosáhl celkem dvanácti vzdušných vítězství,[3][p 2] čímž dosáhl statusu esa.[1] Za odvahu a dosažené úspěchy v boji mu byl udělen Military Cross a Distinguished Flying Cross.[3]

Meziválečné období[editovat | editovat zdroj]

Kapitán Brand (vpravo), s podplukovníkem van Ryneveldem, stojí před strojem Vickers Vimy G-UABA „Silver Queen“ před odletem z Londýna.

Po skončení války zůstal příslušníkem Royal Air Force, zpočátku v hodnosti kapitána. V roce 1920 byl detašován k South African Air Force a spolu s podplukovníkem Pierrem van Ryneveldem podnikl historicky první etapový přelet mezi Londýnem a Kapským Městem, na strojích Vickers Vimy a Airco D.H.9, za což byli oba letci povýšeni na rytíře.[1] Vzhledem k výměně letadel, vynucené technickými závadami, se však nekvalifikovali na cenu ve výši 10 000 liber, kterou za uskutečnění tohoto přeletu vypsaly The Times.

1. ledna 1922 byl povýšen do hodnosti Squadron Leader[p 3] a působil pak převážně ve štábních a odborných technických funkcích. V roce 1932 byl detašován do Egypta, jako generální ředitel letectva při jeho vládě.[3] V roce 1935 dosáhl hodnosti Group Captain,[p 4] a od července 1936 působil opět v Británii jako ředitel údržby a oprav RAF, od roku 1938 v hodnosti Air Commodore.[p 5]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. června 1940 se současně s povýšením do hodnosti Air Vice Marshal[p 1] stal velitelem 10. skupiny stíhacího letectva Royal Air Force, v jejímž čele se podílel na bitvě o Británii, a 25. července 1941 se stal velitelem 20. (výcvikové) skupiny RAF. Do výslužby odešel v listopadu 1943. Zemřel 7. března 1968 v Rhodesii.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Odpovídá přibližně armádní hodnosti generálmajor.
  2. Jeden pozorovací balon a tři letouny nepřítele zničil samostatně, další tři ve spolupráci, u jednoho způsobil ztrátu kontroly, s vysokou pravděpodobností vedoucí k jejich zničení, které ale nebylo pozorováno; a čtyři donutil k nouzovému přistání na spojenci ovládaném území, takže byly ukořistěny a jejich posádky zajmuty. Posledních pěti ze svých úspěchů dosáhl během nočních operací.
  3. Odpovídá armádní hodnosti major.
  4. Odpovídá armádní hodnosti plukovník.
  5. Odpovídá přibližně armádní hodnosti brigádní generál.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SHORES, Christopher; FRANKS, Norman; GUEST, Russel. Above the Trenches: A Complete Record of the Fighter Aces and Units of the British Empire Air Forces 1915-1920. Londýn: Grub Street, 1996. ISBN 0-948817-19-4. Kapitola QUINTIN-BRAND, Christopher Joseph; Major, s. 310-311. (anglicky) 
  2. (anglicky) The London Gazette: no. 3190 p. 5480
  3. a b c d e f g (anglicky) C J Q Brand

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]