Přeskočit na obsah

Kvesal chocholatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Quetzal)
Jak číst taxoboxKvesal chocholatý
alternativní popis obrázku chybí
Samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádtrogoni (Trogoniformes)
Čeleďtrogonovití (Trogonidae)
Rodkvesal (Pharomachrus)
Binomické jméno
Pharomachrus mocinno
De la Llave, 1832
rozšíření kvesala chocholatého
rozšíření kvesala chocholatého
rozšíření kvesala chocholatého
Poddruhy
  • P. m. costaricensis
  • P. m. mocinno
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) je největší zástupce řádu trogonů.[2] Ocasní pera tohoto ptáka v minulosti sloužila jako prostředek obchodu s mayskou civilizací. Dnes jej Guatemalci považují za svého národního ptáka,[3] dokonce je vyobrazen na guatemalském státním znaku a je po něm pojmenována tamní měna – quetzal.

Dorůstá 36 cm a váží asi 210 g. Samci jsou převážně leskle zelení s červeným břichem, prodlouženým peřím na křídlech a žlutým zobákem. Jejich nejvýraznějším znakem je však až 64 cm dlouhý ocas, který ve skutečnosti tvoří prodloužené svrchní krovky ocasní. Samice mají v porovnání se samci výrazně kratší ocas, tmavý zobák a zcela postrádají prodloužené opeření na křídlech.[4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Žije v horských mlžných lesích na území Střední Ameriky – v rozmezí od jižního Mexika po západní Panamu. V současné době je považován za téměř ohrožený druh.[5]

V mimohnízdním období se zdržuje samostatně. Živí se převážně ovocem, ale požírá také hmyz (vosy, mravence, larvy) a žáby. Největší zastoupení mají v jeho potravě avokáda a plody jiných rostlin čeledi vavřínovité.

Hnízdí v dutinách ztrouchnivělých stromů. V jedné snůšce jsou 2 světle modrá vejce, na jejichž 18denní inkubaci se podílí oba rodiče, samec zpravidla ve dne a samice v noci. Samec přitom musí mít svá dlouhá ocasní pera vystrčená z hnízdní dutiny ven, takže na první pohled vypadají jako kapradiny. Mláďata následně krmí ovocem, bobulemi, hmyzem, ještěrkami a malými žábami. Často se však stává, že samice svá mláďata opustí ještě před jejich vylítnutím a o mláďata následně pečuje samotný samec. Úmrtnost mláďat je navíc velmi vysoká, celých 80 % se jich nedožije dospělosti.[4]

Kulturní význam

[editovat | editovat zdroj]

Jako Zeleného boha větru, laskavosti a světla jej uctívali již Aztékové a Mayové.[6] Dle legendy je vtělen do opeřeného hada Quetzalcoatla.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Resplendent Quetzal na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. JOHNSGARD, Paul A. Trogons And Quetzals Of The World. [s.l.]: Smithsonian, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1560983880. 
  3. Patrovská-Vernerová, Veronika. Kvesal chocholatý – živoucí legenda Aztéků a Mayů. In: živa.avčr, 2/2011, 88-89 S. (ve formátu .pdf)
  4. a b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. 
  5. Pharomachrus mocinno [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Putování Panamou za bájným kvesalem chocholatým [online]. rozhlas.cz, 2016-06-25 [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13. 
  7. MARTINOVÁ, Zdena. Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý [online]. abicko.cz, 2013-02-19 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]