Pukol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPukol
alternativní popis obrázku chybí
Lagerstroemia sp.
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď kyprejovité (Lythraceae)
Rod pukol (Lagerstroemia)
L., 1759
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pukol (Lagerstroemia), česky též lagerstrémie,[1] je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Jsou to keře a stromy s jednoduchými střídavými nebo vstřícnými listy a nápadnými květy s mnoha tyčinkami, uspořádanými v bohatých květenstvích. Rod zahrnuje asi 55 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii, jeden druh roste v Austrálii. Pukoly jsou v tropech a subtropech pěstovány jako okrasné dřeviny. V tropické Asii jsou zdrojem kvalitního dřeva a zejména v Indii mají široké využití v místní medicíně.

Pukol okrouhlolistý na ilustraci z roku 1880

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pukoly jsou vesměs opadavé nebo poloopadavé keře a stromy, dorůstající v některých případech výšky až 45 metrů. Mladé větévky jsou většinou čtyřhranné, lysé nebo chlupaté. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, řapíkaté, celistvé a celokrajné. Palisty jsou drobné a opadavé nebo chybějí. Květy jsou pravidelné, zvonkovité až kuželovité, nejčastěji 6 četné, příp. 5 až 9 četné, uspořádané ve vrcholových a úžlabních latovitých květenstvích. Kalich je zvonkovitý až nálevkovitý, srostlý s češulí, na vrcholu s trojúhelníkovitými cípy. Někdy jsou mezi kališními cípy ještě cípy kalíšku. Báze kališní trubky je úzká a protáhlá a připomíná květní stopku. Korunní lístky jsou nehetnaté, svraskalé, růžové, purpurové nebo bílé. Tyčinek je mnoho a přirůstají při bázi kališní trubky. Většinou jsou dvoutvárné, delší a kratší. Semeník je přisedlý, srostlý nejčastěji ze 6 plodolistů. Čnělka je tenká a dlouhá, vyčnívající, zakončená drobnou hlavatou bliznou. Plodem je suchá, polodřevnatá tobolka pukající 3 až 6 chlopněmi, na bázi obklopená vytrvalou květní trubkou. Plody obsahují mnoho křídlatých semen.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod pukol zahrnuje asi 55 druhů a je to největší asijský rod čeledi kyprejovité. Je rozšířen v tropické a subtropické Asii od Indie po Čínu, Japonsko a Malajsii. Druh L. archeriana roste jako jediný původní druh tohoto rodu v Austrálii. Je rozšířen ve východní (poloostrov Cape York) a severní (Kimberley) části kontinentu.[4] Z Číny je udáváno 15 druhů, z toho 8 endemických.[2] V Malajsii roste 11 původních druhů.[3] V Japonsku roste pukol ve 2 druzích (L. subcostata a L. fauriei) na ostrově Kjúšú, Jakušima a na ostrovech Rjúkjú.[5]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy pukolů netvoří nektar a jsou opylovány zejména různými většími druhy včel sbírajících pyl. V květech jsou 2 typy tyčinek, na nichž se v prašnících vytvářejí 2 různé typy pylu. Zatímco delší tyčinky vytvářejí pyl sloužící k reprodukci rostlin, na kratších tyčinkách se vytváří neklíčivý pyl sloužící výhradně jako výživa opylovačům. Tento pyl je pro opylovače celkově stravitelnější, je méně dehydrovaný, má pórovitější povrch a vyšší obsah glukózy oproti sacharóze.[6][7] Křídlatá semena jsou šířena větrem.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Pukoly nápadně kvetou a jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny. Mezi nejčastěji pěstované druhy náleží pukol okrouhlolistý (Lagerstroemia indica), pukol nádherný (L. speciosa) a druhy L. macrocarpa a L. floribunda. Byly vyšlechtěny i různé kulturní hybridy, odvozené zejména od L. indica.[9] Jsou pěstovány také ve sklenících některých českých botanických zahrad.[10]

Dřevo L. balansae a příbuzných druhů je obchodováno pod názvem bang lang. Je dobře opracovatelné, dekorativní, zaměnitelné za ořech. Stářím silně tmavne.[11] V Malajsii je dřevo různých druhů těženo pod názvem bungor. Je využíváno zejména na obklady, truhlářské práce a lodní paluby.[12]

Pukol nádherný (L. speciosa, syn. L. flos-reginae) má v indické medicíně poměrně široké využití. Semena mají narkotické účinky, kořeny se používají jako adstringens a stimulans, plody na afty, listy jako diuretikum a purgativum a kůra při průjmech a bolestech břicha. Menší význam mají i jiné druhy, zejména pukol okrouhlolistý (L. indica) a L. parviflora.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky) 
  2. a b QIN, Haining; GRAHAM, Shirley A. Flora of China: Lagerstroemia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b DE WILDE, W.J.J.O.; DUYFJES1, B.E.E. Lagerstroemia (Lythraceae) in Malesia. Blumea. 2014, čís. 59. Dostupné online. 
  4. ABRS Flora of Australia online [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-04. (anglicky) 
  5. OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky) 
  6. WILLIAMS, Larry. Crape myrtles are important to pollinating insects [online]. University of Florida, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. NEPI, M.; GUARNIERI, M.; PACINI, E. “Real” and Feed Pollen of Lagerstroemia indica: Ecophysiological differences. Plant Biology. May 2003, čís. 5(3). 
  8. ORWA, et al. Lagerstroemia speciosa [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 
  10. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky) 
  11. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. (česky) 
  12. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  13. KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]