Pryšec kosmatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPryšec kosmatý
alternativní popis obrázku chybí
Pryšec kosmatý (Euphorbia illirica)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod pryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia illirica
Lam., 1788
Synonyma
  • Euphorbia villosa
  • Tithymalus villosus
  • pryšec huňatý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pryšec kosmatý (Euphorbia illirica) je vytrvalá, málo četná bylina vyskytující se na vlhkých místech. Je jedním z více než pětadvaceti druhů pryšců vyrůstajících v české přírodě a je považován za vzácný druh ohrožený vyhynutím. Jeho vědecké jméno prošlo v nedávné minulosti několika změnami, např. ještě nedávno mu bylo přisuzováno jméno Euphorbia villosa a předtím zase Tithymalus villosus.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina má centrum výskytu v jižní Evropě, odkud přesahuje do střední Evropy a ostrůvkovitě až na Ukrajinu a do Turecka. Arelu má i severní AfriceAlžírsku.

České republice se řídce vyskytuje v Českém středohoří a v Polabí, na střední a jižní Moravě a v jihovýchodě Bílých Karpat, kde je koncentrováno nejvíce lokalit. Je hemikryptofyt, který obvykle roste v termofytiku až mezofytiku do nadmořské výšky okolo 400 m. Řada jeho stanovišť se nachází v chráněných územích, jsou to např. národní přírodní rezervace Čertoryje, přírodní rezervace Dolnoněmčanské louky i Plané loučky a dále přírodní památka Daliboř.[1][2][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Osídluje vlhké, i pouze střídavě vlhké louky, křoviny v blízkosti vodních toků nebo nádrží i mokré, prosvětlené listnaté lesy. Nejlépe roste na trvale mokrých, zastíněných půdách s dostatkem humusu, které jsou dusíkem i minerálně bohaté a mají vápnité podloží. Někdy vyrůstá i na druhotných stanovištích, jako jsou zavlhlé navážky nebo náspy.

Při poranění listu nebo lodyhy rostlina mléčí, vytékající tekutina obsahuje estery forbolu a toxické terpenoidní alkoholy, při potřísnění kůže způsobuje její zarudnutí a při styku se sliznicí nebo okem zánětlivé onemocnění, obzvlášť nebezpečná je pro děti.[2][6][7]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, v trsu vyrůstající rostlina s lodyhami vysokými 40 až 80 cm, vybíhajícími z hrubého, vícehlavého oddenku. Lodyhy jsou přímé, podélně rýhované a v horní části z nich odbočují bezkvěté větvičky, které se později prodlužují. Lodyhy jsou střídavě porostlé přisedlými listy dlouhými 2 až 5 cm a širokými 1 až 2 cm. Jejich čepele jsou kopinaté či vejčité, bázi mají srdčitou a vrchol tupě špičatý, v dolní části bývají celokrajné a v horní jemně zubaté. Oboustranně jsou šedě zelené a roztroušeně až hustě chlupaté, starší olysávají. Listeny okolíků jsou vejčité, žlutozelené, na konci zašpičatělé a po obvodě celistvé nebo v horní části řídce zubaté.

Květenství cyathia vyrůstají v koncových i úžlabních lichookolících zpravidla s pěti větvemi, které se dále dvakrát vidličnatě rozvětvují. Jednotlivé zákrovní listence bývají vejčité či obvejčité, mají vnořenou střední žilku a jsou zářivě žlutě zbarvené. Nad listenci vykvétají drobné, žluté, bezobalné květy s pěti tyčinkami a pestíkem vytvořeným ze tří plodolistů. Žlázky s nektarem jsou příčně oválné, bez přívěsků, nejprve jsou žluté a později červenají.

Plod je kulovitá, 3,5 až 4 mm velká, trojpouzdrá tobolka, která bývá na povrchu lysá až roztroušeně chlupatá a někdy jemně bradavčitá. Obsahuje četná vejcovitá semena asi 2,5 mm dlouhá, která jsou tmavohnědá a na povrchu hladká. Rostliny se v přírodě rozšiřují semeny nebo oddenky.[1][2][4][6][7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Následkem úbytků vhodných lokalit se pryšec kosmatý vyskytuje stále méně často a stává se z něj druh ohrožený vymizením z české krajiny. Pro svou vzácnost je klasifikován jako ohrožený druh, a to jak v "Červeném seznam cévnatých rostlin České republiky 3. edice" z roku 2012 (C3), tak i ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb" (§3).[4][8][9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha : Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 80-7451-441-8. Kapitola Pryšec kosmatý, s. 96-97.  
  2. a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Pryšec kosmatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.06.2017, [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 14.06.2017], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  4. a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pryšec kosmatý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 05.09.2009, [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. HASSLER, M.. Catalogue of Life 2017: Euphorbia villosa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017, [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha : Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Pryšec kosmatý, s. 324.  
  7. a b FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Mliečnik huňatý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2017-06-14]. S. 418-420. Dostupné online. (slovensky) 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, roč. 84, čís. 3 [cit. 14.06.2017], s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  9. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]