Primus Sobotka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Primus Sobotka
Primus Sobotka (1884)
Narození 29. ledna 1841
Horní Nouzov u Velimi
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. srpna 1925 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí Kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Povolání spisovatel, překladatel, novinář a národopisec
Národnost Češi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Primus Sobotka (29. ledna 1841 Horní Nouzov u Velimi[1]1. srpna 1925 Praha)[2] byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi.[3] Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře NeuberkaČejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování.[4]

V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem.[5] V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál (úředník)[6] české univerzitní kanceláře.[4] Vedle toho literárně tvořil (viz níže), v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 18961908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného.[7]

Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy.[5]

Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech.[4]

Jeho bratr Ferdinand Sobotka (1835–1899) byl známý jako básník-samouk.[3]

Dílo a význam[editovat | editovat zdroj]

První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence (od A. M. Diazové) a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny.[5]

V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejména významem přírody v podání venkovského lidu. Jeho nejdůležitější prací bylo Rostlinstvo a jeho význam v národních písních, pověstech, bájích, obřadech a pověrách slovanských (1879). Původně zamýšlel k této práci doplnit i dva další díly týkající se živočišstva a neživých věcí, ale vyšly jen některé pasáže v časopisech.[5]

Roku 1882 vydal Výklady prostonárodní z oboru jazykozpytu, bájesloví, psychologie národní atd.[8]

Známá a populární byla i Kratochvilná historie měst a míst v zemích koruny Svatovácslavské (1884-5), sbírka lidového humoru, v níž lidé škádlí a jemně zesměšňují obyvatele okolních obcí. Části vycházely na pokračování v Humoristických listech a setkaly se s velkým ohlasem čtenářů, kteří ochotně zasílali autorovi vtipy a průpovídky ze svého bydliště.[9] Po vzniku ČSR knihu doplnil o Slovensko, Podkarpatskou Rus a Lužici (Kratochvilná historie měst a míst státu Československého s přídavkem lužicko-srbské a haličsko-rusínské, vydána 1920).[8]

Knižně vyšly jeho překlady:[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Praha, Matrika narozených Velim 04, s. 73. Dostupné online.
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána. sign. ŠT Z16, s. 214. Dostupné online.
  3. a b Význačné osobnosti velimské (www.velim.cz)
  4. a b c Primus Sobotka. Národní politika. 1925-08-02, roč. 43, čís. 210, s. 4. Dostupné online [cit. 2011-06-12]. 
  5. a b c d ŠIMÁČEK, Matěj Anastasia. Primus Sobotka. Světozor. 1884-08-01, roč. 18, čís. 33, s. 399. Dostupné online [cit. 2011-06-12]. 
  6. Vysvětlení pojmu viz Officiál. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1902. Dostupné online. Svazek 18. S. 660.
  7. Literatura a věda. Národní listy. 1925-08-02, roč. 65, čís. 210, s. 5. Dostupné online [cit. 2011-06-12]. 
  8. a b c Viz seznam prací v Národní knihovně.
  9. Primus Sobotka. Humoristické listy. 1884-12-13, roč. 26, čís. 50, s. 430. Dostupné online [cit. 2011-06-12]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]