Karl Herloßsohn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl Herloßsohn
Narození 1. září 1802
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 10. prosince 1849 (ve věku 47 let)
Lipsko
Německo Německé císařství
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Herloßsohn, vlastním jménem Borromäus Sebastian Georg Karl Reginald Herloß, v českém prostředí známý více jako Karel Herloš (1. září 1802 Praha[1]10. prosince 1849 Lipsko) byl německy píšící novinář a spisovatel, pocházející z Prahy a úzce spjatý s českým prostředím tematikou svých historických románů, které byly oblíbené i u českých čtenářů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v německé rodině v Praze na Malé Straně, otec byl krejčím. Jako rok jeho narození je mnohdy chybně uváděn rok 1804[2][pozn. 1] Po studiu na malostranském gymnáziu studoval na pražské univerzitě filosofii a po krátkém pobytu ve Vídni se vrátil do Prahy. Soukromě studoval práva a pracoval jako vychovatel. V Praze napsal i své první novely, Treue bis in den Tod a Eine Nacht in den Appeninen.[3] V roce 1822 publikoval první verše v Dresdner Abend-Zeitung. V roce 1825 se odstěhoval do Lipska, pravděpodobně kvůli tomu, že v rakouské monarchii byla přísnější cenzura; zde se trvale usadil a věnoval se novinářské a literární činnosti. Byl spolupracovníkem listu Brockhaus’schen Literarischen Conversationsblatt, působil jako překladatel a psal pro různé, hlavně beletristické listy. V roce 1826 publikoval první historický román Die Fünfhundert vom Blanik. V roce 1830 založil časopis Der Komet (Kometa), který patřil ve své době k nejúspěšnějším literárně-kritickým listům. Časopis redigoval 19 let, až do roku 1848. V roce 1839 podnikl cestu po Slezsku a Krkonoších, při níž se zastavil též v Praze (vylíčil ji v díle Wanderungen durch das Riesengebirge und die Grafschaft Glatz). V roce 1848 převzal redakci Spindlerova almanachu Vergiss mein nicht. Připravoval se k návratu do Prahy, ale vážná nemoc mu v tom zabránila.[3] Zemřel chudý, v nemocnici sv. Jakuba v Lipsku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jednu stránku jeho díla představuje tvorba publicistická a satirická a účast na dílech encyklopedického charakteru. Kromě vlastního časopisu Der Komet (Kometa), který vycházel v letech 1830-1848, publikoval v roce 1832 ve spolupráci s Johannem Peterem Lyserem politicko-satirický almanach Mephistopheles. Parodoval také díla tehdy velmi oblíbeného Heinricha Clarena, pod jehož jménem i zveřejnil dvě vlastní povídky (Emmy, Vielliebchen), čímž se dopustil literárního podvodu. Rozruch vyvolalo dílo Löschpapiere aus dem Tagebuch eines reisenden Teufels, které cenzura zabavila. V letech 1834-1838 vydával společně s vydavatelem časopisu der Lühe Damen Conversations Lexikon (Konverzační slovník pro dámy) o 10 svazcích. V letech 1839-1842 vydal společně s Hermannem Marggraffem a Robertem Blumem sedmisvazkový Allgemeines Theater-Lexikon (Všeobecný divadelní slovník). Herloßsohn napsal také četné básně a písně, z nichž některé byly v 19. století velmi populární a byly dokonce zhudebněny (též Robertem Schumannem),

Z hlediska českého čtenáře je významnější Herloßsohnova tvorba prozaická, a to především historické romány, jejichž děj je zasazen do českého prostředí. Prvním z nich byl Die Fünfhundert vom Blanik (v dalším upraveném vydání jako Die Rosenbergen, v českém překladu jako Páni z Růže) z husitské doby, kde je ještě obraz husitů negativní.V dalších dílech jsou již autorovy sympatie zcela na straně husitů. Historické osobnosti Jan Hus a Jan Žižka jsou protagonisty románu Böhmen von 1414 bis 1424 (Čechy v letech 1414-1424), který se skládá ze dvou oddílů: Johannes Huss a Der blinde Held (Slepý hrdina). Román Der letzte Taborit (Poslední táborita) je příběhem z doby poděbradské. Další romány se odehrávají za třicetileté války, kde autora zaujala postava Albrechta z Valdštejna.

Ačkoli psal výhradně německy, byl Herloßsohn českým vlastencem. Kromě toho, že ve svých historických románech stranil Čechům proti Němcům, věnoval českému národu i část almanachu Mephistopheles: srovnává zde slavnou českou minulost s politováníhodnou současností. Almanach byl v Rakousku zakázán, ale čeští vlastenci, např. Karel Hynek Mácha, ho znali.[2]

V Čechách byly Herloßsohnovy romány vydávány až po jeho smrti, v 50. a 60. letech 19. století, a to paralelně v německém originálu u nakladatele I. L. Kobera a v českém překladu Josefa Bojislava Pichla v nakladatelství Jaroslava Pospíšila. Šlo sice o konvenční romantickou literaturu, ale čtenáři je měli v oblibě pro čtivý jazyk a bohaté dobrodružné a milostné zápletky, odehrávající se v dramatickém období českých dějin. Některé romány byly znovu vydány ještě ve 30. letech 20. století.[2]

Historické romány[editovat | editovat zdroj]

  • Die Fünfhundert vom Blanik (Leipzig, 1826) – česky Páni z Růže (1869)
  • Der letzte Taborit (Leipzig, 1834) – česky Poslední táborita (1851)
  • Böhmen von 1414 bis 1424 (Leipzig, 1841) – česky Čechy od roku 1414-1424 (1850) Národní digitální knihovna, později přel. jako Husité
  • Wallensteins erste Liebe (Hannover, 1844) – česky Valdštejnova první láska (1860)
  • Die Tochter des Piccolomini. (Altenburg, 1846) – česky Dcera Piccolominiho (1860-1861)
  • Die Mörder Wallensteins. (Leipzig, 1847) – česky Valdštejnovi vrazi (1861-1862)
  • Der Venetianer – česky Venecián (1854), později přel. jako Benátčan
  • Der Ungar – česky Uhry od roku 1444-1460 (1850)

Další díla[editovat | editovat zdroj]

  • Vier Farben, das heißt: die deutschen Spielkarten in ihrer symbolischen Bedeutung beschrieben und erklärt von Susanna Rümpler, Kartenschlägerin. Leipzig, 1828.
  • Hahn und Henne. Liebesgeschichte zweier Thiere (Leipzig, 1830)
  • Mephistopheles : ein politisch-satyrisches Taschenbuch auf das Jahr 1833 (Leipzig, 1832) Národní digitální knihovna
  • Kometenstrahlen. Eine Sammlung von Erzählungen, ernsten und humoristischen Aufsätzen (Leipzig, 1833, 1847)
  • Allgemeines Theater-Lexikon, oder, Encyklopädie alles Wissenswerthen für Bühnenkünstler, Dilettanten und Theaterfreunde (Leipzig, 1839-1842)
  • Zeit und Lebensbilder. Novellen, Humoresken, Ironien und Reflexionen (Leipzig, 1839–1843)
  • Wanderungen durch das Riesengebirge und die Grafschaft Glatz (Leipzig, 1840)
  • Die Sylvesternacht (Leipzig, 1841)
  • Mein Wanderbuch (Leipzig, 1841)
  • Buch der Liebe (Leipzig, 1842) - básně
  • Fahrten und Abenteuer des M. Gaudelius Enzian (Leipzig, 1842) - román
  • Arabella oder Geheimnisse eines Hoftheaters (Leipzig, 1846)
  • Buch der Lieder (Leipzig, 1848)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Chybný rok uvádí Ottův slovník naučný, ale i některé novodobé práce a německá wikipedie. Správné datum narození zjistil v matrice Jan Herain, který o tom publikoval článek v Národní politice (1904, č.253, s. 5).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Herloßsohn na německé Wikipedii.

  1. Záznam o narození v indexu matriky farnosti sv. Mikuláše v Praze
  2. a b c URVÁLKOVÁ, Zuzana. Dvojlomná zrcadlení: dílo Karla Herloše-Herloßsohna v českém literárním kontextu. Praha: ARSCI, 2009. 310 s. Literární věda; sv. 4.
  3. a b Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Díl 11. V Praze: J. Otto, 1897.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

URVÁLKOVÁ, Zuzana. Dvojlomná zrcadlení: dílo Karla Herloše-Herloßsohna v českém literárním kontextu. Praha: ARSCI, 2009. 310 s. Literární věda; sv. 4. ISBN 978-80-86078-96-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]