Jiří Horák (etnograf)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Horák
Jiří Horák (1932)
Jiří Horák (1932)
Narození 4. prosince 1884
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. srpna 1975 (ve věku 90 let)
Martin
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

prof. PhDr. Jiří Horák, DrSc. (4. prosince 1884 Benešov[1]14. srpna 1975 Martin) byl český slavista, folklorista, literární komparatista, vysokoškolský pedagog, akademik ČSAV a diplomat.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 4. prosince 1884 v Benešově u Prahy v rodině právníka Otakara Horáka a Karoliny Horákové. Mezi léty 19021908 studoval slavistiku a germanistiku na Filozofické fakultě UK, kde navštěvoval mimo jiné přednášky Jana Gebauera, Jana Máchala či svého pozdějšího spolupracovníka Jiřího Polívky.

Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]

Po studiích se stal středoškolským profesorem. Vyučoval nejprve na reálce, poté na vinohradském gymnáziu v Praze. V roce 1916 získal na Karlově univerzitě doktorský titul a po skončení První světové války se zde habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur a lidového podání (1919). Mezi léty 19221926 působil jako mimořádný profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, odkud po odchodu profesora Jana Máchala přešel na uvolněné místo na Karlově univerzitě, kde se stal řádným profesorem (19271953). Zde zastával funkci ředitele semináře pro slovanskou filologii, ve 30. letech vykonával nejprve funkci děkana (19321933), později proděkana (19331934) Filozofické fakulty UK.[2]

Mimo své akademické působení byl také jednatelem (1919) a později předsedou (1939) Státního ústavu pro lidovou píseň, mezi léty 19281932 zastával funkci předsedy Národopisné společnosti českoslovanské. Na prvním mezinárodním sjezdu slovanských filologů (1929) se podílel jako jeho generální sekretář.

Akademická činnost Jiřího Horáka byla přerušena nejprve zavřením vysokých škol během nacistické okupace (mezi léty 19441945 byl pro odbojovou činnost vězněn ve věznici Na Pankráci)[3], po konci Druhé světové války pak jeho diplomatickým působením na ambasádě v Moskvě.

Diplomatická činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 19451948 působil jako československý diplomat v SSSR. Zastával zde pozici velvyslance. V této pozici se zasadil o repatriaci československých občanů a volyňských Čechů, jako arbitr se také podílel na řešení československo-polského sporu o území Kladska a Těšínska. Po únorovém převzetí moci komunisty byl však v květnu 1948 z pozice velvyslance odvolán.[4]

Působení na Československé akademii věd[editovat | editovat zdroj]

Po návratu z Moskvy se opět věnoval akademické činnosti. Na Filozofické fakultě UK vedl přednášku z dějin slovanské lidové slovesnosti a seminář zaměřený na srovnávací studium slovanské lidové pohádky.

Na počátku 50. let byl krátce penzionován, nicméně v roce 1952 se stal vedoucím pracovníkem Kabinetu pro lidovou píseň ČSAV. Po sloučení s Kabinetem pro národopis od roku 1954 zastával funkci vedoucího folkloristického oddělení nově vzniklého Ústavu pro etnografii a folkloristiku, mezi léty 19561963 pak působil jako předseda tohoto Ústavu. I po složení předsednické funkce až do roku 1971 působil na Ústavu jako vedoucí vědecký pracovník, a to až do roku 1971, kdy definitivně odešel do penze.[5]

Jiří Horák zemřel ve věku nedožitých 91 let ve slovenském Martině.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Anna Gašparíková-Horáková, která pracovala jako archivářka a knihovnice u prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.[6]

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

Jiří Horák během svého života publikoval přes 200 studií, článků, recenzí, statí či monografií, a to jak v domácích, tak zahraničních periodikách[7].

  • Lidové povídky slovanské I. (1929) a II. (1939)
  • Národopis českoslovanský. In: Čs. vlastivěda 2. Člověk. (1933)
  • Český Honza (1940)
  • České pohádky (1945)
  • Humor, vtip a satira v české lidové písni (1947)
  • Z dějin literatur slovanských. Stati a rozpravy (1948)
  • České legendy (1950)
  • Slovenské ľudové balady (1956, 1958)
  • Zbojnícke piesne slovenského ľudu (1965)
  • Pohádky a písně Lužických Srbů (1959)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Jiří Horák (1884–1975) [online]. Akademie věd ČR. Dostupné online. (česky) 
  3. Biografický slovník evropské etnologie, s. 90
  4. Jiří Horák jako diplomat. In: Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru, s. 93–112
  5. Jiří Horák a akademická sféra. In: Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru, s. 143–154
  6. U Masarykovcov: spomienky osobnej archivárky T.G. Masaryka . In: Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru, s. 251–253
  7. Jiří Horák [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLÔŠKOVÁ, Hana, Ivo POSPÍŠIL a Anna ZELENKOVÁ. Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru. Brno: Česká asociace slavistů, 2012, 265 s. ISBN 978-80-263-0317-6.
  • JEŘÁBEK, Richard a Alena KŘÍŽOVÁ. Biografický slovník evropské etnologie. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2013, 207 s. ISBN 978-80-210-6624-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]