Poľský hrebeň

Poľský hrebeň
Poľský hrebeň
	rozcestník v sedle
Základní informace
Pohoří	Vysoké Tatry
Výška sedla	cca 2200 m n. m.
Jižní část
Stát	Slovensko
Kraj	Prešovský kraj
Chata	Sliezsky dom
Povodí	Velický potok
Severní část
Chata	Lysá Poľana (osada)
Povodí	Biela voda
Poloha
	Poľský hrebeň
Souřadnice	49°10′24,53″ s. š., 20°8′24,76″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poľský hrebeň je sedlo v hlavním hřebeni Vysokých Tater. Leží ve výšce 2200 m n. m. mezi Východnou Vysokou a Velickým štítem.

Okolí

Poľský hrebeň je široká sníženina v hlavním hřebeni Vysokých Tater mezi Velickou a Bielovodskou dolinou. Mezi Zamrznutou kopou a samotným Polským hřebenem tvoří hřeben několik vyvýšenin a zářezů. Nejnižší je o pět metrů níž než samotný Poľský hřebeň, kudy vede turistická stezka.

Historie

Sedlo znali lovci, horníci a prospektoři odedávna. V 18. století se pro dlouhý úsek hřebene používal název Grzebień, později se přidal přívlastek Polský. V polovině 19. století bylo topografické označení zúženo jen na sedlo.

Prvními známými turisty na Polském hřebeni byli Mück, Wilhelm Roxer, Stolzenberg, Titus Szentiványi a Wadovszky 7. srpna 1840. První zimní přechod vykonali Theodor Wundt a Jakob Horvay 17. dubna 1884. Turistická trasa přes sedlo byly zabezpečená řetězy a kramlemi roku 1892.

Přístup

Zelená turistická značka z Tatranské Polianky vedoucí Velickou dolinou přechází Poľský hrebeň k Zamrznutému plesu. Zde se napojuje na modrou značku vedoucí Litvorovou a Bielovodskou dolinou do Lysé Poľany.

Tatranská Polianka → Poľský Hrebeň 4:00 h (3:10 h opačný směr).
Lysá Poľana → Poľský Hrebeň 5:30 h (4:30 h opačný směr).

Dále z hřebenu vede žlutá značka na sousední vrchol Východná Vysoká 0:45 h (0:30 h zpět).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Poľský hrebeň na Wikimedia Commons
Poslední jarní lyžařská túra na Poľský hřeben v Tatrách - Poľský hrebeň v zimě
Poľský hrebeň - Poľský hrebeň v létě

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)