Pozemka šišková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPozemka šišková
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
Podřádploštice (Heteroptera)
Čeleďpozemkovití (Rhyparochromidae)
Rodpozemka (Gastrodes)
Binomické jméno
Gastrodes abietum
Bergroth, 1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozemka šišková (Gastrodes abietum), nebo též ploštička šišková, je ploštice z čeledi pozemkovití.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pozemka šišková dosahuje délky 5,9 až 7,2 milimetrů.[2] Od příbuzné pozemky ploché (Gastrodes grossipes) ji lze odlišit podle bledě zbarvených stran předohrudě, nebo prvního dílu tykadla, který nepřesahuje přes úroveň hlavy.[3]

Hřbetní strana
Hřbetní strana
Břišní strana
Břišní strana

Rozšíření a stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje v Evropě od severního okraje Středozemního moře až po polární kruh – směrem na východ až po Sibiř. Široce rozšířen je zejména ve střední Evropě. Nevyskytuje se naopak v západní Evropě, kterou ovlivňuje Atlantik.[2]

Obývá nízká horská pásma a v Alpách i hranice lesů.[2]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Pozemky využívají jako hostitelské rostliny různé jehličnany. Ve střední Evropě je nejvýznamnějším hostitelským druhem smrk ztepilý (Picea abies). Dále to mohou být jedle (Abies), borovice (Pinus), modříny (Larix), douglasky (Pseudotsuga) a cypřiše (Cupressaceae).[2]

Pozemky žijí v předloňských zdřevnatělých šiškách jehličnanů, kde sají semena a přezimují. Bezpečí šišky neopustí ani v případě, když spadne na zem. Vzácně se mohou ukázat třeba ještě pod stromovou kůrou. Nymfy sají i jehličí stromů a vydávají se za ním hlavně v noci. Někdy také hibernují.[2]

V květnu samičky kladou vajíčka do vnitřní strany starých šišek. Dospělci nové generace se objevují od července nebo srpna, vzácněji i dříve.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fichtenzapfenwanze na německé Wikipedii.

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. BioLib [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f WACHMANN, Ekkehard; MELBER, Albert; DECKERT, Jürgen. Wanzen. Svazek 3. [s.l.]: Goecke & Evers, Keltern, 2007. ISBN 978-3-937783-29-1. S. 113. 
  3. (Lygaeidae) Gastrodes abietum. www.britishbugs.org.uk [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ekkehard Wachmann, Albert Melber, Jürgen Deckert: Wanzen. sv. 3: Pentatomomorpha I: Aradoidea (Rindenwanzen), Lygaeoidea (Bodenwanzen u. a.), Pyrrhocoroidea (Feuerwanzen) und Coreoidea (Randwanzen u. a.). (= Die Tierwelt Deutschlands und der angrenzenden Meeresteile nach ihren Merkmalen und nach ihrer Lebensweise. 78. Teil). Goecke & Evers, Keltern 2007, ISBN 978-3-937783-29-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]