Podcasting

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Podcast)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Podcasting je způsob šíření informací vymyšlený v roce 2004 Adamem Currym. Výraz „podcasting“ se užívá ve významu „způsob šíření audioinformací“ čili zvukových informací, „způsob šíření informací zvukem“, „převod textu na zvuk“. V dnešní postmoderní době je podcasting fenomén do jisté míry konkurující rozhlasu, pro posluchače je zejména příznivá možnost poslouchat podcasty v dobu, kdy si sami určí, a možnost volit si obsah, který je zajímá.

Podcast je zaznamenaná mluvená audiosekvence určená k poslechu z archivu. Výraz podcast, příp. audio RSS (Rich Site Summary) se rovněž užívá pro označení celé sady navazujících audiozáznamů (audiosouborů), tedy podcastů.

Technologie RSS umožňuje sdružovat příspěvky na webových stránkách (syndikace obsahu), doplňovat je a aktuálně zpřístupňovat. Audio RSS tedy umožňuje sdružovat audiopříspěvky (zvukové příspěvky), doplňovat je a aktuálně zpřístupňovat. Uživatelé internetu se mohou přihlásit k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj (RSS feed; též RSS kanál, RSS channel). RSS zdroj využívají většinou ty weby, na kterých se často mění obsah přidáváním nových informací (zpravodajské servery, rozhlasové servery atp.).

Zvukové záznamy nebo videozáznamy autor podcastu umísťuje na internet ve formě souborů, často ve formátu MP3, a odkazuje na ně na webových stránkách s RSS zdrojem. Specializovaný program (zvaný podcatcher nebo podcast receiver) průběžně monitoruje zdroj RSS, stahuje nové soubory a nahrává je do uživatelova osobního přehrávače.

Mezi významné přednosti podcastingu patří snadné poskytování obsahu (stačí nahrát zvukový soubor a umístit jej na internet), široká nabídka témat (existuje např. podcast určený fanouškům Harryho Pottera, či podcast specializovaný na moderní technologie) a především možnost soubor přehrát v libovolný čas, tzn. není omezován pevně daným časem vysílání.

Název[editovat | editovat zdroj]

Slovo podcasting vzniklo spojením názvu přehrávače iPod (Pod = Personal On Demand) firmy Apple s anglickým slovem broadcasting, vysílání.

Název se vžil i přesto, že je mírně zavádějící, neboť k využívání podcastingů není iPod potřeba (lze je přehrávat přes stolní počítač, přes tablet, či mobilní telefon atd.) , ani se nejedná o takovou formu vysílání v tradičním slova smyslu (nejčastěji jsou k poslechu využívány chytré mobilní telefony). Čeština přejala tento anglický výraz v podstatě beze změny, přidává pouze skloňování tohoto výrazu.

Druhy podcastů[editovat | editovat zdroj]

Podcasty nelze rozdělovat dle specializace na téma, neboť v tomto ohledu je tolik podcastů, kolik je různých zájmů lidí (podcast může být specializován stejně dobře na vaření, jako na kosmologii).

Podcasty se tedy rozdělují dle autorů, a to na základní tři skupiny:

  1. veřejnoprávní (autorem je veřejnoprávní subjekt)
  2. komerční (autorem je soukromoprávní subjekt)
  3. individuální / influencerské (autorem je jednotlivec/ci nezaštítěný žádnou institucí)

Dále pak dle dosahu k posluchačům:

  1. s mikro dosahem (do 5 000 posluchačů)
  2. se středním dosahem (do 50 000 posluchačů)
  3. s makro dosahem (do 100 000 posluchačů)
  4. s mimořádným dosahem (nad 100 000 posluchačů)

Co nabízí audio podcast nového?[editovat | editovat zdroj]

Podcasty se snaží přizpůsobit činnosti posluchače, většina se pohybuje délkou formátu mezi 30 až 60 minutami, nicméně výjimkou nejsou ani několikahodinové podcasty. Tento rozsah vychází ze způsobu konzumace podcastů – lidé při jejich poslechu většinou vykonávají nějakou činnost (cestují, sportují, vaří atd.), a tak je pro ně delší formát mnohdy pohodlnější. Podcasty také do velké míry překonávají dříve masově rozšířené psaní blogů, neboť oproti čtení psaného textu je při poslechu zapojen další smysl - sluch. Prostřednictvím hlasu je mnohem snazší předat emoce a navázat hlubší vztah s posluchačem. Největším bonusem pro posluchače je však možnost přehrát podcast v jakoukoli dobu (podcasty lze snadno přehrát i o několik let později), shromažďávání podcastů v albech, kde jsou pro posluchače lehce dohledatelné a rovněž možnost volit si k poslechu velmi specifická témata. Tento trend jde kontra masovým médiím a konzumnímu obsahu volenému dle průměrného posluchače/diváka.

Podcasting na českém internetu[editovat | editovat zdroj]

Popularita podcastů v České republice stoupá a český posluchač má dnes[kdy?] možnost výběru z přibližně 400 podcastů, kterých každým rokem přibývá. Samozřejmostí jsou snadno dostupné zahraniční podcasty. Ucelený katalog všech českých a slovenských podcastů lze najít na webu Audiolibrix nebo podcastovém vyhledávači NajdiPodcast.cz.

V top českých podcastech má velké zastoupení Český rozhlas, který mnoho svých rádiových pořadů převádí do podcastové formy; od roku 2019 také vytváří originální zpravodajský podcast Vinohradská 12. Podobně přistupují k formátu podcastu také tvůrci pořadu Hyde Park Civilizace televize ČT24. Podcast jako svébytný formát začal vydávat Deník N. Studio N, které moderuje Filip Titlbach, přináší investigativní témata a jízlivé komentáře. Populární jsou také rozhovory Brocast, Deep Talks nebo Proti Proudu. Z cestovatelského prostředí poté vyniká Daniel na cestách.

Z firemních podcastů jsou zajímavé Red Bull podcast nebo Pomáháme dobrým myšlenkám od České spořitelny. S různými formáty podcastů experimentuje i třeba Forbes a mnohé další firmy zvažují zařadit podcast do svého obsahového marketingu.

Populární podcasty také produkují influenceři na sociálních sítích. Mezi nejznámější podcastery na české scéně patří Petr Mára, Karel Kovář (Kovy), Tereza Salte ("Tereza In Oslo"), nebo sestry Lucie Gránová a Nicole Ehrenbergerová ("A Cup Of Style").

Za jeden z prvních podcastů na českém internetu lze považovat Hpod, který na herním webu hrej.cz pravidelně vychází již od roku 2006.[zdroj?]

Podcasting v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Celosvětové se uvádí, že ve světě existuje asi půl milionu podcastů ve 100 jazycích. V USA je k současnému stavu[kdy?] přes 60 tisíc aktivních podcastů. 40 % Američanů podcasty již někdy slyšelo a 67 milionů poslouchá podcasty pravidelně (z toho 42 miliónů je poslouchá minimálně jednou týdně). 77 % posluchačů je mezi 18–55 lety. Zajímavé je, že posluchač v průměru konzumuje 5 hodin podcastů týdně a 86 % posluchačů poslouchá celou nebo většinu epizody.

Všechny tyto statistické údaje se rok od roku zvyšují, nicméně v roce 2017 bylo za rádiovou reklamu vydáno 17 miliard dolarů, zatímco za podcastovou pouze 200 milionů. Odhadovalo se, že v roce 2020 by měl trh s podcastovou reklamou překonat 500 milionů dolarů.

Za špičkovou podcastovou tvorby, se považují např. pořady neziskové mediální organizace National Public Radio produkující asi 8 z 10 nejposlouchanějších podcastů.

Využití podcastingu[editovat | editovat zdroj]

  • Poslech rozhlasové stanice – Některá rádia (např. BBC) umožňují stahování vybraných pořadů ve formě podcastů nebo přímo zvukových souborů. Uživatel má možnost vybrat si, co, kdy a jak bude poslouchat.
  • Výuka – Podcastingu se věnují učitelé, lektoři, školy a vzdělávací instituce, takže je možné se vzdělávat formálním i neformálním způsobem v angličtině, lékařství apod. Například podcasty The Word Nerds a The Bob and Rob Show mohou sloužit jako pomoc při studiu angličtiny. Podcasty využívá např. Unicorn College, jejíž studenti tak mají k dispozici jednotlivé přednášky v audioformě.
  • Andragogika - Vzdělávání dospělých, zde zejména neformální vzdělávání, lze rovněž realizovat formou podcastů. Pro dospělé v produktivním věku lze navíc podcasty řadit mezi nejúčinnější nástroje andragogiky, neboť jedinci mohou zároveň s poslechem čas věnovat i další činnosti.
  • Blog ve zvukové podobě (audioblog).
  • Motivace - Podcast může posluchače motivovat ke cvičení, vaření, péči o tělo a duši atd.
  • Relaxace - U poslechu podcastu lze aktivně relaxovat.
  • Interní vzdělávání – Podcast může být skvělý způsob, jak efektivně předávat informace svým zaměstnancům. Díky tomu, že je možné si podcast pustit při jízdě autem, v hromadné dopravě nebo při sportu, vyhnete se tak odporu vašich zaměstnanců věnovat vzdělávání čas navíc. Vzdělávací podcast může být také vytvořen zajímavým, poutavým stylem a bývá tak záživnější než psaná skripta.
  • Marketing – Pomocí podcastů je možné šířit své know-how a budovat značku. Firma navíc získává reputaci na trhu a má prostor pro budování hlubšího vztahu s klienty.

Ze způsobů využití vyplývají funkce podcastingu, a sice:[zdroj?]

  • vzdělávací
  • marketingová
  • motivační
  • relaxační

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]