Perila křovitá

Perila křovitá
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Podčeleď	Nepetoideae;
Rod	perila (Perilla);
Binomické jméno
	Perilla frutescens; (L.) Britton, 1894
Synonyma
	Perilla arguta Benth.; Perilla ocymoides L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perila křovitá (Perilla frutescens) je jednoletá léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých a jediný druh rodu perila. Pochází z jihovýchodní Asie a z indických pohoří. Tradičně se pěstuje na Korejském poloostrově, v jižní Číně, v Japonsku a v Indii.^[2]

Listy různých odrůd této jedlé byliny se silnou mátovou vůní používají místní obyvatelé jako zeleninu a jejich semena poskytují výživný olej pro vaření. V Japonsku se hojně pěstuje odrůda Perilla frutescens var. crispa, která jako shiso tvoří nejoblíbenější oblohu tamějších pokrmů. Používá se také jako protijed při alergii na krabí a rybí maso a k přibarvování pokrmů.

Vzhled

Perila je velmi atraktivní, a proto se hodí jako okrasná rostlina na zahradu. Láká totiž spoustu motýlů. Svou stavbou připomíná kopřivu.^[3] Tato jednoletka s chlupatými stonky čtvercového průřezu vyrůstá do výše 60–90 cm.^[4] Její listy jsou sytě zelené, srdčité, 7–12 cm dlouhé a 5–8 cm široké, řapíkaté a pilově zubaté. V pozdním létě se na konci stonku vytváří hroznovité květenství.

Obsahové látky

V listech je éterický olej, jehož složení silně kolísá podle původu (obsahuje např. perillový aldehyd, myristicin a dillapiol, příjemně voňavý růžový furan, ve fialových varietách anthokyany, monoterpemglykosoidy a další perillosidy), deriváty kyseliny kávové, flavonoidy, v semenech mastný olej s kyselinou alfa-linolenovou (až 65%), linolovou (13 – 20%) a olejovou (4 – 22%). Z perillového aldehydu v éterickém oleji se získává perillartin, jenž je 2000x sladší než cukr a v Japonsku je povolen jako sladidlo pro určité výrobky. ^[5]

Použití

V Evropě je tato rostlina známá především v homeopatických přípravcích. Podává se při dně vyvolané poruchou látkové výměny kyseliny močové. V čínské medicíně se používají listy perily k léčení nachlazení a bolestí hlavy, ale také jako koření, jež má zamaskovat zkaženou potravinu.

Výtažky z listů (z nichž je třeba odstranit perillový aldehyd) mají údajně antioxidační, protizánětlivé a antialergické účinky, také prý snižují krevní tlak. Ještě je ale třeba vše vědecky prozkoumat, než bude tento druh přijat do pokladnice evropských léčivých prostředků.

Používá se i perillový olej, získaný lisováním semen za studena. Má neobyčejně vysoký obsah kyseliny alfa-linolenové, což je omega3 mastná kyselina, kterou lidské tělo nedokáže samo vyrobit, ale musí ji přijímat v potravě. ^[5]

Použití ve východní medicíně

Mnohem větší zdroj informací o této rostlině poskytují čínské herbáře, kde ji najdeme pod názvem Zisu nebo zhouzisu a nejčastěji používanou částí drogy jsou listy fialové barvy. Sbírají se za jasného dne od června do srpna v době před rozvinutím květů. Suší se na slunci, nebo se ještě čerstvé nakrájejí na 1 cm dlouhé kousky a ty se suší ve stínu na dobře větraném místě. Sběr se může provádět i na podzim, v období kolem „bílé rosy“. Tehdy se sbírají i s lodyhou a po usušení ve stínu se z ní odeberou.

Ve starých zdrojích najdeme, že se listy upravovaly pražením nasucho v kotlíku nebo se pomalu opékaly a míchaly s medem.^[6]

Popis byliny dle tradiční čínské medicíny

Chuť štiplavá (sladká).
Povaha teplá (vyrovnaná, jang).
Tropismus ke dráze sleziny a plic (žaludek, játra).

Účinky

Otevírá povrch a rozptyluje chlad.
Rozhýbává čchi a uvolňuje střed.
Uklidňuje plod.
Odstraňuje otravu z ryb a krabů.

Nejvíce využívaná je právě pro kombinaci účinků - rozptyluje chlad a rozhýbává čchi, pro ji lze použít při zahleněném kašli, tísni na hrudi, dušnosti a nevolnosti, způsobené stagnací čchi plic a sleziny. My bychom tyto příznaky dnes nazvali alergií, astmatem či chronickou bronchitidou. Klinické výzkumy toto potvrzují a podporují tvrzení použít perilu na tlumení příznaků senné rýmy, zvláště pak slzení, svědění oči a vodnaté rýmy. Dobré výsledky přináší použití masti s obsahem perily na různé alergické ekzémy. Mast si můžete vyrobit i doma. Jako základ doporučuji použít vepřové sádlo nebo nerafinované bambucké máslo. ^[7]

Postup

Rozehřejte sádlo v rendlíku na teplotu, při které byste smažili řízky a sundejte rendlík z ploténky.
Nasypte sušenou perilu tak, aby byla komplet do sádla ponořená.
Nechte 24 hodin při pokojové teplotě macerovat.
Poté opět rozehřejte a přes plátno slijte macerát do připravené nádobky.
Nechte ztuhnout a můžete používat.
Pokud chcete jako základ použít bambucké máslo, tak je postup stejný, jen se máslo rozehřívá ve vodní lázni.
Mast můžete doplnit o zklidňující měsíček a hojivý řepík.^[7]

Pěstování

Perila prospívá ve vlhké, ale propustné půdě obohacené kompostem. Semena se vysévají z jara, jakmile se půda prohřeje. První květenství se doporučuje vyštipovat, aby se podpořil hustší růst. Tato rostlina netrpí téměř žádnými škůdci.^[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perilla frutescens na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
↑ 신, 현철. deulkkae [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (korejsky)
↑ www.asijskebylinky.cz
↑ deulkkae [online]. Korea National Arboretum [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (korejsky)
↑ ^a ^b Ottův průvodce přírodou, Léčivé rostliny, Z německého originálu Das neue Handbuch der Helpflanzen. [s.l.]: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2010. ISBN 978-80-7360-588-9. S. 324–325.
↑ Ando Vladimír., Farmakologie klasické čínské medicíny. [s.l.]: nakladatelství Svítání, 2007. ISBN 978-80-86198-47-7. S. 93.
↑ ^a ^b Přírodní lékárna. Perila křovitá [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.
↑ Velká kniha bylinek, Z anglického orginálu The Complete Book of Herbs Readerś Digest Australia. [s.l.]: Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7406-080-9. S. 90.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu perila křovitá na Wikimedia Commons

[63c462bd1438d4befb0ded4dc7aeb90fa9958386-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].

[Sin-2] 신, 현철. deulkkae [online]. [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (korejsky)

[3] www.asijskebylinky.cz

[KNA-4] deulkkae [online]. Korea National Arboretum [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (korejsky)

[:0-5] Ottův průvodce přírodou, Léčivé rostliny, Z německého originálu Das neue Handbuch der Helpflanzen. [s.l.]: OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, 2010. ISBN 978-80-7360-588-9. S. 324–325.

[6] Ando Vladimír., Farmakologie klasické čínské medicíny. [s.l.]: nakladatelství Svítání, 2007. ISBN 978-80-86198-47-7. S. 93.

[:1-7] Přírodní lékárna. Perila křovitá [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.

[8] Velká kniha bylinek, Z anglického orginálu The Complete Book of Herbs Readerś Digest Australia. [s.l.]: Reader´s Digest Výběr, spol. s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7406-080-9. S. 90.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]