Pavel Hlava (sklář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Hlava
Narození25. června 1924
Semily
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. února 2003 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
VzděláníUměleckoprůmyslová škola v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísklářský výtvarník, sochař, pedagog
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Hlava (25. června 1924 Semily, 22. února 2003 Praha) byl český sklářský výtvarník a pedagog.

Studia[editovat | editovat zdroj]

V letech 1939-1942 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou sklářskou školu v Železném Brodu, kde byl žákem Ladislava Přenosila, Božetěcha Medka a Jaroslava Brychty. Od školního roku 1942-1943 pokračoval ve studiu na pražské Uměleckoprůmyslové škole, a po jejím povýšení na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou tam zůstal v ateliéru Karla Štipla až do roku 1948. K jeho spolužákům patřili René Roubíček a Jaroslava Brychtová. V roce 19671968 vyučoval na Royal College of Art v Londýně.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Po absolutoriu školy nastoupil do Armádního výtvarného studia, kde se věnoval malbě, plastice i grafickému designu. Vytvořil mimo jiné grafický návrh na československou poštovní známku s husitským bojovníkem z roku 1953[1]. Do roku 1958 pracoval pro Ústřední výtvarné středisko pro průmysl skla a keramiky v Praze,

V roce 1959 nastoupil jako sklářský výtvarník do Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK) v Praze, jehož prostřednictvím získával první významné zakázky na realizaci osvětlovacích těles a jiných skleněných objektů v architektuře (například pro Novou scénu Národního divadla).

Pro průmyslovou výrobu navrhoval především stolní nápojové sklo (ve druhé polovině 70. let sety Gina, Nancy, Isabelle a další pro podnik Crystalex Nový Bor). Kromě toho stále navrhoval průmyslové sklo a v ÚLUV prodával originály: lisované, broušené i pískované skleněné nádoby, zvláště vázy a mísy. Hutnicky tvarované sklo s rubínovou nebo kobaltovou vložkou (často úzké vázy s barevnou "kapkou" pro jednu květinu) zhotovoval ve sklárnách v Harrachově, Včelničce nebo v karlovarském Moseru. Dále rozvinul techniku vrstveného skla a sochařské miniatury[2].

V posledních dvaceti letech své tvorby se věnoval zejména broušení, řezání a lepení skla a sestavoval abstraktní kompozice z geometrických skleněných těles, v nichž zkoumal duhový efekt světelného spektra při odrazu a lomu. Tato část jeho tvorby bývá vysoko ceněna.[3]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Infofila. www.infofila.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. 
  2. Skleněné rozhovory. Miroslav Vojtěchovský, s. 58–63: https://czechartofglass.com/upload/stories/ConcertoGlassico2016/knika%20nahled.pdf
  3. Např.Askart.com
  4. Sbírka MG

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alena ADLEROVÁ : Současné české sklo. Odeon Praha 1975
  • Who´s Who in Contemporary Glass Art. A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, p. 203-206
  • Alena ADLEROVÁ: Pavel Hlava, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1. (A-M), editorka Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 267–268
  • Pavel Hlava Glass. Fotografie Gabriel Urbánek. UPM Praha 1995
  • Skleněné rozhovory. – The Czech Art of Glass. Text a fotografie Miroslav Vojtěchovský. Createam Praha 2016, s. 58–63

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]