Oldřich Blaha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Oldřich Blaha
Základní informace
Narození 17. července 1930
Příkazy (okres Kroměříž), Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 10. července 2016 (ve věku 85 let)
Brno, Morava
Česká republikaČeská republika Česká republika
Povolání klavírista a hudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oldřich Blaha (17. července 1930 Příkazy (okres Kroměříž)10. července 2016 Brno) byl český hudební skladatel a klavírista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z muzikantské rodiny. Otec byl venkovský amatérský trumpetista, nicméně hrál i v symfonickém orchestru Filharmonie pracujících se sídlem ve Zlíně (tehdy Gottwaldov). Již jako chlapec hrál na varhany a na klavír. První skladby zkomponoval v devatenácti letech.

Vystudoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí a nějaký čas učil na základní škole v malé obci Úblo na polských hranicích. Zde začal hrát v malých hudebních souborech.

V roce 1950 byl přijat na brněnskou konzervatoř. Studoval nejprve dva roky hru na varhany u Josefa Černockého a později klavír u Emila Šotoly. Kromě klasického studia se intenzivně zajímal o jazzovou hudbu a od roku 1952 hrál v orchestru Mirko Foreta. Konzervatoř absolvoval v roce 1955 a v témže roce začal studovat skladbu na Janáčkově akademie múzických umění v Brně. Jeho učiteli byli Jaroslav Kvapil, Vilém Petrželka, Osvald Chlubna a Theodor Schaefr. Vedle studia dále hrál ve Foretově orchestru. Studia na Akademii ukončil v roce 1961. Absolventskou skladbou byla Symfonie pro velký orchestr, kterou na absolventském koncertě řídil Zdeněk Mácal.

V roce 1960 vstoupil jako klavírista a skladatel do špičkového jazzového orchestru Gustava Broma a stal se na pět let spolu s Jaromírem Hniličkou a Pavlem Blatným jeho kmenovým autorem.

V roce 1965 z orchestru odešel a nastoupil do Československého rozhlasu jako hudební režizér. Pod jeho vedením vznikaly nahrávky nejen jazzové a populární hudby, ale i nahrávky klasické symfonické hudby. Spolupracoval s významnými dirigenty jako byli František Jílek, Otakar Trhlík, Libor Pešek, ale i jeho vrstevníci, kteří se později stali velmi známými (Jiří Bělohlávek, Petr Altrichter). V Československém rozhlase setrval až do odchodu do důchodu v roce 1990. I při rozhlasové práci pokračoval v kompozici a účinkoval v různých orchestrech i jako sólista. V roce 1971 spolupracoval s operou Janáčkova divadla v Brně na světové premiéře opery Bohuslava Martinů Trojí přání.

Po odchodu do důchodu se zcela věnoval jazzu a s různými kapelami koncertoval v mnoha zemích Evropy, Ameriky, dokonce i v Antarktidě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho dílo je zcela ovlivněno jazzem. Napsal mnoho jazzových kompozic a písniček a i v jeho vážné tvorbě se výrazně uplatňují jazzové prvky nebo stojí na pomezí symfonické a jazzové hudby. Z jeho rozměrnějších skladeb stojí za pozornost:

  • Blíženci (3 trubky a orchestr – 1975)
  • Bolero pro lesní roh a orchestr (1962)
  • Cesta do neznáma (vibrafonové kvarteto – 1962)
  • Tři písně na texty Miroslava Floriana – 1980)
  • Jantar (orchestrální skladba, 1975, 1. cena v soutěži čs. rozhlasu)
  • Jazzová suita – (trombón, klavír a dechový kvintet – 1978)
  • Jazzová ministudie pro trombón a klavír
  • Jazzový trojkoncert (pro symfonický orchestr a big band – 1976)
  • Johanka – (komponováno pod dojmem z upálení Jana Palacha)
  • Koncertino pro smyčcový orchestr (1975)
  • Koncertino a due (1968)
  • Koncertino pro filharmonické dechové kvinteto (1982)
  • Koncertino pro klavír a orchestr (1959)
  • Ornamenty (pro tři příčné flétny a orchestr – 1980)
  • Preludium (1981)
  • Preludium a toccata (1985)
  • Studie pro tři fagoty (1984)
  • Suita pro smyčce (1973)
  • Suita pro trombón, klavír a dechové kvinteto
  • Suita o vodě (1999)
  • Symfonie pro velký orchestr (1961)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]