Jaromír Hnilička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaromír Hnilička
Jaromír Hnilička (2011)
Jaromír Hnilička (2011)
Základní informace
Narození 2. listopadu 1932
Bratislava, Československo
Úmrtí 7. prosince 2016 (ve věku 84 let)
Brno, Česko
Žánry jazz
Povolání trumpetista
Nástroje trubka, hnilofon
Aktivní roky 1956–2016
Vydavatelé Columbia Records
Sony Music
Příbuzná témata Orchestr Gustava Broma
Ocenění Cena města Brna (2009)
Artis Bohemiae Amicis (2012)
Cena Jihomoravského kraje (2014)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Hnilička (11. února 1932 Bratislava7. prosince 2016 Brno) byl český trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník, hudební pedagog a od roku 1956 člen Orchestru Gustava Broma. Je vynálezcem hudebního nástroje hnilofonu, který byl představen v roce 1971.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do Kroměříže, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1951 (jeho spolužákem byl dramaturg Miloš Smetana)[2] chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou, vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve Slovenské filharmonii. V roce 1956 nastoupil do Orchestru Gustava Broma.[3] Delší dobu učil na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni Pozdrav astronautovi (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). 22. 8. 1968 se zřekl autorských práv na tuto skladbu na protest proti okupaci.[4] Jeho nejslavnější skladbou je Jazzová mše, kterou složil koncem 60. let.[5] V roce 2012 uvedl v brněnském Besedním domě svou poslední velkou skladbu, Brněnskou suitu.[6]

Uctění památky[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. června 2020 mu byla na bílovické louce U buku, kam rád chodíval, odhalena Lavička Jaromíra Hniličky. Stalo se tak v den 80. výročí zahájení činnosti Orchestru Gustava Broma. Akci zorganizoval ing. Vladimír Koudelka, účastnili se jí bývalí členové Bromova orchestru Tibor Lenský, Mojmír Bártek, Milan Kašuba, Helena Blehárová a hosté Laďa Kerndl, Felix Slováček a členové Hniličkovy rodiny.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STRAKOŠ, Vladimír. Študákova cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky [online]. Muzikus.cz, 2001-11-08 [cit. 2010-02-05]. Dostupné online. 
  2. 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s. 
  3. Týdeník Kroměřížska 28.11.2017 Kroměřížská zastavení Jaromíra Hniličky
  4. TELEVIZE, Česká. Jazzman Hnilička slaví osmdesátiny. ČT sport [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) [online]. NME magazine - First For Music News [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. ((anglicky)) 
  6. TELEVIZE, Česká. Jazzman Hnilička slaví osmdesátiny. ČT sport [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. Brno - . www.brno.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 198. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 227. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 470. 
  • MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA, 2000. 395 s. ISBN 8023866184. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]