Vibrafon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typický vibrafon

Vibrafon patří do skupiny samozvučných bicích nástrojů s vyladěným tónem. Sestrojil ho roku 1924 Američan H. Winterhoff.

Jeho podstatou jsou kovové desky různé délky (tzv. kameny), které jsou seřazeny do dvou řad vedle sebe, tak, že jedna řada obsahuje základní tóny a druhá tóny chromatické (podobně jako u klavíru bílé a černé klávesy). Kameny se rozechvívají paličkami potaženými plstí. Pod každým kamenem je připevněna kovová trubice (rezonátor), která svým průměrem a délkou odpovídá výšce hraného tónu. Každou řadou trubic prochází v horní části hřídel osazená klapkami, které při otáčení hřídele vytvářejí v tónu tzv. vibráto – odtud název vibrafon.

Rozsah vibrafonu je f – f3 nebo c1 – g3.