Přeskočit na obsah

Národní parky v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice jsou čtyři národní parky.[1] Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Vláda Petra Fialy hodlá vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok.[2][3] Pro národní parky se užívá zkratka NP. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
NP Šumava
Národní parky v Česku
Název Kód AOPK Datum vyhlášení Rozloha (ha) Kategorie IUCN OpenStreetMap Poznámka
Krkonošský národní park (KRNAP) 66 19630517a17. května 1963 &0000000000036300.00000036 300 V
Národní park České Švýcarsko 55 20000101a1. ledna 2000 &0000000000007900.0000007 900 II
Národní park Podyjí 78 19910701a1. července 1991 &0000000000006259.0000006 259 II
Národní park Šumava 42 19910320a20. března 1991 &0000000000069030.00000069 030 II Zřízen z části CHKO Šumava z 1963, rozloha současného NP a CHKO dohromady 1630 km2[4]

Pojem národní park a zákonné úpravy

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.

Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,[5] který národní park definuje v § 15:

Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.
— § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
  1. Zvláště chráněná území (§ 14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. 
  2. KLÉZL, Tomáš. Za rok Křivoklátsko, do čtyř let Moravská Amazonie. Koalice chystá nové národní parky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-11-28 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  3. PAŠTĚKA, Hynek. ‚Nechceme ho tu.‘ Na Křivoklátsku má vzniknout pátý národní park v Česku, místní jsou proti. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2021-12-04 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Význam a kategorie chráněných území, s. 7. 
  5. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Ochrana přírody, s. 64. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ANDĚRA, Miloš. Národní parky Evropy : kompletní encyklopedický průvodce. Praha: Slovart, 2008. 976 s. ISBN 978-80-7391-162-1. S fotografiemi, obrázky, mapami a rejstříky NP podle jednotlivých zemí. 
  • MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, Marie; MIHÁLIK, Štefan, a spol. Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Praha: Academia, 1977. 476 s., 1 příl. - Mapa chráněných přírodních území v Československu. S obr., barev. mapami a barev. přílohami. S obsáhlým přehledem liter. (739 citací), rejstříky rostlin a živočichů a chráněných oblastí a s dodatky - aktualizací chráněných území vyhlášených v době tisku. Angl. a něm. resumé. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]