Nguyen TK Thanh

Nguyen TK Thanh
Nguyen TK Thanh
Narození	Vietnam
Alma mater	Amsterdamská univerzita; Hanojská národní univerzita; University of East London
Povolání	biochemička, vysokoškolská učitelka a vědkyně
Zaměstnavatelé	University of New Orleans; University College London
Ocenění	Rosalind Franklin Award (2019); Fellow of the Royal Society of Biology; Fellow of the Institute of Physics; člen Královské kanadské společnosti pro chemii; Fellow of the Institute of Materials, Minerals and Mining
Web	iris.ucl.ac.uk/iris/browse/profile?upi=TTKNG00
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nguyễn Thị Kim Thanh je vietnamskou profesorkou na katedře nanomateriálů na University College London. Studuje nanomateriály a jejich aplikace v biomedicíně, zabývá se magnetickými nanočásticemi a jejich použitím k léčbě rakoviny.

V roce 2019 jí byla udělena cena Rosalind Franklinové Královské společnosti (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge je britská učená společnost čili akademie pro podporu věd) za její výzkum a úsilí o rovnost žen a mužů. Je držitelkou i mnoha dalších ocenění:

Fellowship of the Royal Society of Chemistry (FRSC) je ocenění udělované jednotlivcům za významný příspěvek k rozvoji chemických věd.
Fellowship of the Institute of Physics (FInstP) je nejvyšší dosažitelná úroveň členství fyziků, kteří jsou členy Fyzikálního ústavu (IoP),
Fellowship of the Royal Society of Biology (FRSB) je ocenění a stipendium udělované jednotlivcům za významný příspěvek k rozvoji biologických věd.
Fellowship of the Institute of Materials, Minerals and Mining (FIMMM) je ocenění udělované jednotlivcům za významný přínos výzkumu v oblasti materiálů, minerálů, těžby.

Mládí a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Thanh se narodila a vyrůstal ve Vietnamu. Studovala chemii na Vietnamské národní univerzitě v Hanoji, kterou absolvovala v roce 1992. Byla vybrána do programu Nizozemské organizace pro mezinárodní spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání (NUFFIC) a přestěhovala se na univerzitu v Amsterdamu, kde zahájila magisterský program v chemii. Magisterský titul získala v roce 1994 a poté byla vybrána do doktorského programu biochemie na University of East London.

Během svého doktorského studia vyvinula nové techniky pro studium renální toxicity kyseliny N-fenylanthranilové (také 2-(fenylamino)benzoová kyselina). Za tímto účelem studovala různé typy lipidů v ledvinách potkanů a prokázala, že lipidy jsou životaschopnou neinvazivní metodou pro studium renální papilární nekrózy.

Výzkum a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Srovnání velikostí přírodních a umělých nanomateriálů
Po získání doktorátu byla Thanh postdoktorandkou na Aston University v Birminghamu, kde pracovala na lékařské chemii. Vyvinula techniku, která by mohla být použita k syntéze fluorescenčních verzí cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP) a cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP) propustných pro buněčné membrány.

V roce 2001 se Thanh přestěhovala na University of New Orleans v USA, kde začala pracovat na nanotechnologiích. Zde vyvinula senzory nanočástic pro biologické testy. Použila zejména nanočástice zlata v kombinaci s fluorescenčními senzory.
V roce 2003 přešla na University of Liverpool, kde pracovala v Centre for Nanoscience a zabývala se tkáňovým inženýrstvím. Pracovala především s glykosaminoglykany (také mukopolysacharidy), které tvoří velkou část mezibuněčné hmoty v pojivové tkáni - především chrupavka, vazy, šlachy. K významným mukopolysacharidům patří například kyselina hyaluronová nebo heparin.

V roce 2005 získala stipendium Royal Society University Research Fellowship a byla jmenována přednášející.
V roce 2007 se zúčastnila parlamentního párového schématu Královské společnosti (Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge - britská učená společnost založená roku 1660 v Londýně) a byla spárována s Andrewem Millerem, tehdejším předsedou výboru pro vědu a technologii.
V roce 2009 nastoupila na University College London jako docentka nanotechnologií. Studuje nanomateriály a jejich aplikace v biomedicíně. Pokračuje ve zkoumání koloidního zlata, které vzniká disperzí částic zlata v podobě nanočástic v demineralizované vodě. Dále se zajímá o magnetické nanočástice a jejich použití k léčbě rakoviny.

Ocenění a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 představila svou práci v oblasti nanověd na letní výstavě Royal Society Summer Exhibition. Její projekt byl vybrán časopisem New Scientist jako jeden z vrcholů výstavy.
Je zapojena do London Centre for Nanotechnology.
Je jedním ze zakládajících členů Global Young Academy.
Přednášela na Světovém ekonomickém fóru, Vietnamské mladé akademii a Evropské komisi.
V roce 2019 získala cenu Rosalind Franklin Award od Královské společnosti.

Vybrané publikace[editovat | editovat zdroj]

Mezi její publikace patří:

Magnetic Nanoparticles: From Fabrication to Clinical Applications (Magnetické nanočástice: od výroby po klinické aplikace)
Clinical Applications of Magnetic Nanoparticles: From Fabrication to Clinical Applications (Klinické aplikace magnetických nanočástic: od výroby ke klinickým aplikacím)
Determination of Size and Concentration of Gold Nanoparticles from UV−Vis Spectra (Stanovení velikosti a koncentrace nanočástic zlata z UV−Vis spekter)
Progress in applications of magnetic nanoparticles in biomedicine (Pokrok v aplikacích magnetických nanočástic v biomedicíně)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nguyen TK Thanh na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nguyen TK Thanh na Wikimedia Commons