Šanta kočičí
Šanta kočičí | |
---|---|
Šanta kočičí (Nepeta cataria) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
Rod | šanta (Nepeta) |
Binomické jméno | |
Nepeta cataria L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šanta kočičí (Nepeta cataria) je rostlina používaná v bylinkářství a chovatelství koček.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o až 60 cm vysokou trvalku rostoucí v trsech, které však za dobrých podmínek a vhodné půdě může přesáhnou délku 1 m. Lodyha je přímá čtyřhranná větvená s hustou krátkou plstí. Listy jsou srdčitého tvaru, vroubkovaně pilovité. Květy rozkvétající od července do září jsou malé; původní rostlina je má bílé nebo slabě růžové, zahradní kultivary modré nebo fialové. Rostlina je původem z Evropy a některých částí Asie. V přírodě roste v horských oblastech, blízko vodních toků, podél cest, na mezích a v křovinách. Rodové jméno rostliny (nepeta) je zřejmě odvozeno od italského města Nepete, v jehož okolí se šanta kdysi hojně pěstovala. Druhové jméno (cataria) souvisí s její přitažlivostí pro kočky.[1]
Šanta a lidé
[editovat | editovat zdroj]Šanta se již dlouhá staletí používá jako léčivá rostlina a také jako ochucovadlo. Jelikož obsahuje halucinogenní látky (byť v malé míře), její sušené listy kdysi kouřili lidé, aby alespoň načas zahnali strasti běžného života. Žvýkání kořene se zase doporučovalo osobám plachým, aby jim dodalo více odvahy a průbojnosti. Traduje se prohlášení jednoho kata, který by prý nikdy nemohl vykonat svou práci, kdyby předtím nesnědl kousek kořene. Kromě toho se odvar z šanty používal jako uklidňující čaj. Odvaru byly připisovány také pozitivní účinky na plodnost; ženy si jej měly přidávat do koupele.[1]
V současné době je šanta doporučována pro léčbu nachlazení a horečky, jelikož podporuje pocení a snižuje teplotu. Dále pomáhá od bolestí hlavy nervového původu a při poruchách trávení. Ve formě obkladu zklidňuje podrážděnou pokožku. Čerstvě nasekaná rostlina má hojivé účinky na pohmožděniny.[1]
Látky obsažené v šantě odpuzují komáry a šváby, údajně také krysy a myši.
Šanta a kočky
[editovat | editovat zdroj]Jak již sám název napovídá, šanta silně souvisí s kočkami, ale na člověka a další savce má jen minimální účinky. Ve volné přírodě se kočky v porostu šanty válejí, trhají a kousají listy a nakonec se svinou do klubíčka. Toto chování je vyvoláno zejména nepetalaktonem, který se uvolňuje do vzduchu a který kočky vdechují. Stejný efekt mají i výtažky z čerstvých rostlin nebo sušené rostliny, které se např. přidávají do hraček nebo se ve formě postřiku aplikují na škrabadla. Efekt vyvolaný šantou trvá pět až deset minut. Poté dochází k útlumu, částečně také proto, že kočky části šanty obvykle snědí, takže ta na ně posléze působí jako sedativum.
Uvádí se, že šanta působí jen asi na polovinu koček. Kočky, které k ní jsou vnímavé, na ni reagují s různě silnou intenzitou. Nebyl zpozorován rozdíl mezi kočkami a kocoury, ale je zajímavé, že koťata mladší osmi týdnů nejenže na šantu nereagují vůbec, ale často k ní přímo projevují odpor. Vědci se domnívají, že vnímavost je dědičná. Podrobný výzkum však nebyl proveden. Rostlina pravděpodobně používá nepetalakton jako repelent proti hmyzu. Aktivuje stejné nervové cesty jako sexuální přitažlivost, a to mate hmyz, který pak na ni nemůže přistát.[2] Není jisté, jestli účinek na kočky je úmyslný nebo ne, avšak lze předpokládat, že kočky pomáhají v roznesu semínek rostliny.
Šanta je pro kočky neškodná, nemá vedlejší účinky a dle známých skutečností není návyková. Používá se pro kočky domácí jako rekreační látka. V obchodech s chovatelskými potřebami se prodává buď pod svým českým názvem, nebo pod anglickými názvy catnip či catmint. Lze ji koupit samostatně, ale i v mnoha různých hračkách a pamlscích.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c http://kvetiny.atlasrostlin.cz/santa-kocici
- ↑ LICHMAN, Benjamin R.; GODDEN, Grant T.; HAMILTON, John P. The evolutionary origins of the cat attractant nepetalactone in catnip. Science Advances. 2020-05-15, roč. 6, čís. 20, s. eaba0721. Dostupné online [cit. 2021-11-30]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.aba0721. PMID 32426505. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu šanta kočičí na Wikimedia Commons
- Galerie šanta kočičí na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo šanta kočičí ve Wikislovníku
- Taxon Nepeta cataria ve Wikidruzích
- BioLib
- Modrý kocouř
- Zmatení vůní
- Hluchavkovité
- Psychoaktivní rostliny
- Aromatické rostliny
- Okrasné trvalky
- Kočka domácí
- Flóra Česka
- Flóra Číny
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Asie
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra Kavkazu
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy