Přeskočit na obsah

Nebezpečné známosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o knize. Další významy jsou uvedeny na stránce Nebezpečné známosti (rozcestník).
Nebezpečné známosti
AutorChoderlos de Laclos
Původní názevLes Liaisons dangereuses
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Žánrromán v dopisech
Datum vydání1782
Počet stran400
ISBN978-0-14-044116-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dobová ilustrace knihy Nebezpečné známosti

Nebezpečné známosti (francouzsky Les Liaisons dangereuses) jsou epistolárním románem francouzského spisovatele Choderlose de Laclose, který vyšel prvně v roce 1782 a svou otevřenou kritikou mravů a vztahů určitých společenských vrstev si získal velkou pozornost.

Ve 175 dopisech autor vypráví příběh dvou libertinských šlechticů – vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil – jejichž největší zálibou je zahrávání si s city ostatních lidí. Bezostyšně svádějí a následně vypočítavě odvrhují nevinné oběti. Brzy se však sami dostávají do nebezpečně úzkých smyček svých vlastních her. Nejčastější je korespondence mezi postavami vikomtem de Valmont a markýzou de Merteuil; Cecilií Valangesovou a Sofií Carnayovou (přítelkyně); Cecilií Valangesovou a markýzou de Merteuil; vikomtem de Valmont a paní de Tourvel.

Valmont je ve společnosti známý jako „proutník“, ale markýza de Merteuil ve společnosti předstírá, že je počestná a ctnostná. V korespondenci Valmonta a markýzy si oba navzájem „přátelsky radí“, ale oba se snaží ovládnout toho druhého.

Paní de Volanges chce provdat svou patnáctiletou dceru Cecilii za bohatého hraběte de Gercourt, kterému je šestatřicet let. Markýza de Merteuil se mu chce pomstít, protože hrabě de Gercout ji opustil, i když se kvůli němu vzdala vikomta de Valmont, a požádá tedy Valmonta, aby Cecilii svedl. Pro něj to ale není žádná „výzva“, navíc se zrovna snaží získat dva roky vdanou, počestnou, cudnou a bohabojnou dvaadvacetiletou ženu soudce, paní de Tourvel, která v té době pobývá s Valmontem na venkově u jeho tety. Valmont s markýzou de Merteuil uzavírá sázku. Pokud se mu podaří svést paní de Tourvel (tedy mít s ní sex), tak s ním markýza stráví noc. Tato sázka však neřeší Markýzinu touhu pomstít se Gercoutovi. De Merteuil tedy vymyslí jiný plán. Přivede Cecilii do cesty maltézského rytíře Dancenyho, oba hrají na harfu, což je sblíží, později se do sebe zamilují a stávají se milenci. Markýza získává Ceciliinu důvěru. Danceny ale postupuje na markýzin vkus velmi pomalu, markýza tedy zařídí, aby Cecilie jela na venkov za Valmontem.

Valmont nakonec Cecílii svede, ale při tom pokračuje ve svádění paní de Tourvel, která se nakonec do Valmonta zamiluje. Pokusí se však zůstat manželovi věrná a odjede domů do Paříže. Valmont však jede za ní, což prolomí její poslední zábrany. Stráví spolu noc a paní Tourvel řekne Valmontovi, že ho miluje a chce žít s ním. Valmont se ale netouží s nikým citově vázat a odejde od ní. Paní de Tourvel z žalu onemocní a nakonec zemře. Valmont, který vyhrál sázku, se dostane s markýzou do hádky, neboť ona odmítne naplnit podmínku. V hádce se Valmont od markýzy dozvídá, že je pouhou loutkou v jejích rukou a že Valmont vždy učinil to, co markýza chtěla. Ze stejných důvodů se rozešel i s paní de Tourvel, kterou Valmont upřímně miloval, kvůli markýziným intrikám se s ní rozešel a dokonce to považoval za své svobodné a správné rozhodnutí. Markýza, aby zničila Valmonta, poví Dancenymu o poměru Valmonta a Cecilie.

Danceny vyzve Valmonta na souboj a zabije ho. Když Valmont umírá, vyjasní Dancenymu, že za vše může markýza de Merteuil a jako důkaz předává Dancenymu svůj deník a svou korespondenci s markýzou, aby ji uveřejnil. Což mladý Danceny učiní, markýza de Merteuil ztratí svou „počestnou tvář“ a společnost ji okamžitě zavrhne a opovrhuje jí. Zcela zlomená s vědomím, že Valmont nad ní přece jen zvítězil, i když ho to stálo život, onemocní neštovicemi, ztratí svůj půvab i majetek a odjíždí z Paříže. Cecilie již neobnoví s Dancenym narušený vztah a uteče do kláštera, aby se stala jeptiškou. Danceny odchází na Maltu, kde chce na vše zapomenout.

Filmové a televizní adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Populární Choderlosovo dílo se dočkalo se i několika filmových a televizních zpracování:

Divadelní adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hru podle románu napsal Christopher Hampton. V Česku se hraje pod názvem Nebezpečné vztahy.

Režijní dvojice SKUTR (Kukačka a Trpišovský) společně s dramaturgyní Janou Sloukovou využívá vlastní dramatizaci v překladu Alana Beguivin, a to v původní dopisové formě.

České překlady

[editovat | editovat zdroj]

Knihu vyšla v mnoha českých vydáních, do češtiny ji přeložili mimo jiné S. K. Neuman, Dagmar Steinová nebo Alan Beguivin.[2]

Román byl vydán i jako audiokniha s Vilmou Cibulkovou (markýza de Merteuil), Klárou Issovou (Cecílie Volangesová), Kristýnou Frejovou (paní de Tourvel), Jiřím Dvořákem (vikomt de Valmont) a Janem Medunou (rytíř Danceny). Role vypravěče se zhostil Igor Bareš.

  1. Valmont [online]. Národní divadlo [cit. 2019-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-07. 
  2. VYBÍRALOVÁ, Sára. Méně nebezpečné známosti. K novému překladu románu Choderlose de Laclose. A2 [online]. A2 o.p.s., 2014-01-15 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]