Přeskočit na obsah

Národní divize 1928/1929

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Národní divize 1928/29)
Divisione Nazionale 1928/1929
Vítězný tým
Vítězný tým
ZeměItalské královstvíItalské království Italské království
Informace
Ročník29. ročník
VítězBoloňa (2. titul)
Nejlepší střelec Gino Rossetti (36 branek)
SestupujícíCasale
La Dominante
Novara
Bari
Atalanta
Biellese
Benátky
Pistoiese
Verona
Fiumana
Prato
Legnano
Reggiana
Fiorentina

Soutěžní ročník Divisione Nazionale 1928/1929 byl 29. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 30. září 1928 do 7. července 1929. Zúčastnilo se jí celkem již nově 32 klubů (o 10 více). Soutěž vyhrála Boloňa a získala tak druhý titul v klubové historii. Byl to poslední turnaj strukturovaný na více skupinovém mechanismu.

Nejlepším střelcem se stal italský hráč Turína Gino Rossetti, který vstřelil 36 branek.

Před sezonou

[editovat | editovat zdroj]

V létě 1928 se vedení FIGC rozhodla, že od sezony 1929/30 se bude hrát po vzoru anglické ligy a to hraní v jedné skupině a vítěz skupiny získá titul a poslední dva kluby sestoupí.

Z minulé sezony nikdo nesestoupil, ale naopak bylo do soutěže přidány další týmy. Byli to vítězové skupin druhé ligy (Atalanta, Pistoiese, Bari a Biellese). Aby byla soutěž rozšířena na 32 klubů, byly přijaty další kluby z druhé ligy (Triestina, Fiorentina, Legnano, Milanese, Benátky, a Prato). Klub Milanese se před sezonou spojil s Interem a místo něj byl pozván klub Fiumana z města Rijeka, která dříve patřila Itálii. Sezonu tak odehrálo 32 klubů, rozděleno do dvou skupin po 16 týmech. Po skončení základní skupiny se vítězové střetly proti sobě ve finále na dva zápasy a vítěz obou zápasů získal titul. Týmy od 2. – 8. místa zůstaly v soutěži i pro příští sezonu, týmy od 9. – 14. místo sestupovaly do druhé ligy a poslední dva kluby sestoupily do třetí ligy.

Je třeba zmínit rozhodnutí fašistické strany Ente Sportivo Provinciale Fascista o spojení dvou klubů v Miláně a to Inter s Milanese. Oba kluby, které byly v té době na druhém a třetím místě za Milánem v žebříčku milánských týmů podle počtu vyhraných šampionátů, byly nuceny se sloučit do nového červenobílého celku Ambrosiana. Důvody tohoto činu je třeba hledat jak v redukčním programu tak i následné fašizaci týmů, které již režim prováděl v jiných městech. Fašistické straně se zdálo, že název Inter je název komunistické internacionály nepřátelské vůči samotnému fašismu.

Během sezony

[editovat | editovat zdroj]

V obou skupinách přehledem vyhrály velmi jasně favorité. Skupinu A vyhrál obhájce minulé sezony Turín, před Milánem o šest bodů. Za býky střílely branky opět Trio delle Meraviglie Libonatti, Baloncieri a Rossetti.

Skupinu B vyhrála Boloňa o osm bodů před Juventusem a Brescií. Za Rossoblù střílel branky Angelo Schiavio a také Antonio Busini.

Poslední finále v historii italského šampionátu si tedy zahrály dva nejlepší kluby posledních let, Turín proti Boloni. V prvním zápase vyhrály domácí Rossoblù 3:1, když se dvakrát prosadil Schiavo. Ve druhém zápase opět vyhrály domácí, když se jediným střelcem se stal turínský střelec Libonatti. Býci tak vyrovnaly sérii na 1:1 a musel se hrát třetí rozhodující zápas na neutrálním hřišti. To se hrálo na Stadio Nazionale v Římě. Po bezbrankovém prvním poločase sudí Carraro na začátku druhého poločasu vyloučil boloňského hráče Pitta a poté, po sporném rozhodnutí i turínského Janniho a boloňského Giuseppeho Martelliho, protagonisty násilného střetu. Zlomový okamžik zápasu nastal v 82. minutě, když už Turín hrál kvůli zranění Luciana Vezzaniho v devíti, vstřelil rozhodující branku boloňský Giuseppe Muzzioli. Po ukončení zápasu hráči Boloně slavily po čtyřech letech druhy titul v klubové historii. Jenže vedení býků předložily žádost o zrušení zápasu kvůli údajné nepatřičnosti spáchané hráčem Boloně Martelliho, který ve skutečnosti se vrátil na hřiště poté, co se zotavil ze střetu s Jannim a zjevně si nebyl vědom toho, že byl vyloučen, a pokračoval ve hře. Hráč hrál do doby, kdy si toho rozhodčí všiml a vyloučil jej ze hřiště. Sám Carraro, který byl v této věci dotazován, však uvedl, že podle jeho názoru k žádnému porušení nařízení nedošlo. Dne 10. července 1929 se protest zamítl a potvrdil se výsledek 1:0.[1]

Po sezoně se rozhodlo, že žádný klub nesestoupí do třetí ligy. Bylo to kvůli tomu, že se druhá liga rozšířila ze 16 na 18 klubů a klub Triestina, která měla sestoupit byla nakonec ponechána v nejvyšší lize.

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér
Alessandria Alessandria Campo degli Orti Carlo Carcano
Atalanta Bergamo Stadio Mario Brumana Enrico Tirabassi
Bari Bari Campo degli Sports Egri Erbstein
Casale Casale Monferrato Stadio Natale Palli Ferenc Molnár
Oscar Ronza
La Dominante Janov Stadio del Littorio Rudolf Stanzel
Legnano Legnano Stadio di via Carlo Pisacane Armand Halmos
Livorno Livorno Campo di Villa Chayes Wilhelm Rady
Milán Milán Campo San Siro Engelbert König
Modena Modena Campo di viale Fontanelli József Ging
Novara Novara Campo di via Lombroso Giuseppe Milano
Padova Padova Stadio Silvio Appiani Herbert Burgess
Prato Prato Campo Vittorio Veneto Karl Stürmer
Pro Patria Busto Arsizio Stadio Comunale Imre János Bekey
Řím Řím Stadio Nazionale William Garbutt
Turín Turín Stadio Filadelfia Tony Cargnelli
Triestina Terst Campo di Montebello Rudolf Soutschek
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Turín 30 21 6 3 115 31 48
2. Milán 30 18 6 6 77 34 42
3. Řím 30 17 6 7 71 34 40
4. Alessandria 30 16 8 6 64 47 40
5. Pro Patria 30 15 6 9 68 52 36
6. Modena 30 14 7 9 59 51 35
7. Livorno 30 13 6 11 61 62 32
8. Padova 30 11 8 11 53 58 30
9. Triestina 30 12 5 13 60 68 29
10. Casale 30 8 7 15 59 72 23
11. La Dominante 30 8 7 15 38 68 23
12. Novara 30 8 7 15 40 77 23
13. Bari 30 6 10 14 38 61 22
14. Atalanta 30 6 8 16 27 53 20
15. Prato 30 7 5 18 36 63 19
16. Legnano 30 7 4 19 33 68 18
     Postup do finále
     Sestup do 2. ligy
     Sestup do 3. ligy
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
  • klub Triestina, díky administrativě nesestoupily.
  • kluby Prato a Legnano díky rozšíření sestoupily do druhé ligy, nikoli do třetí.
  • klub Milán hrál kvalifikaci o Středoevropský pohár 1929 (neúspěšně).

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Alessandria Atalanta Bari Casale La Dominante Legnano Livorno Milán Modena Novara Padova Prato Pro Patria Řím Turín Triestina
Alessandria 2:2 6:3 1:1 4:0 2:0 5:1 1:0 3:1 3:0 2:1 2:1 4:1 0:2 3:3 2:0
Atalanta 0:2 0:0 2:0 2:0 2:0 0:3 0:1 0:0 2:0 2:2 2:0 0:0 1:3 0:1 4:1
Bari 4:1 1:1 - 1:4 3:2 2:0 1:1 2:2 2:3 3:3 4:1 0:3 0:0 2:1 0:2 4:2
Casale 1:4 1:0 0:0 1:1 6:0 7:2 3:3 5:2 6:2 3:0 4:2 3:3 1:5 0:1 1:4
La Dominante 0:1 2:2 1:0 2:2 3:2 2:0 0:2 0:0 4:2 0:3 3:2 3:5 1:2 1:1 2:0
Legnano 1:1 1:1 2:1 5:2 0:1 1:0 1:5 0:3 0:0 1:0 2:0 1:0 1:2 1:2 2:3
Livorno 2:2 3:2 1:1 5:0 8:1 4:1 1:0 2:0 5:3 2:0 2:1 2:2 1:0 1:3 1:1
Milán 2:2 5:1 5:1 3:1 5:2 6:1 2:1 1:1 7:0 1:2 4:0 3:2 0:1 3:1 2:1
Modena 1:1 4:0 2:1 4:0 1:0 3:2 5:1 3:0 1:1 5:1 0:0 1:1 3:1 1:5 4:2
Novara 0:1 5:1 2:0 2:0 0:0 1:1 0:2 1:4 4:2 1:1 2:1 3:2 1:3 1:7 2:1
Padova 3:3 1:0 5:0 3:3 0:0 3:1 4:3 1:2 2:3 2:2 2:1 4:3 4:3 0:0 2:2
Prato 3:1 0:0 2:0 3:0 2:1 1:0 2:3 0:2 2:3 1:2 1:3 2:2 0:0 0:2 2:1
Pro Patria 4:0 2:0 2:1 2:1 2:3 2:1 2:1 0:4 3:1 7:0 3:0 5:1 4:3 1:3 2:1
Řím 2:2 3:0 0:0 2:1 3:1 4:1 0:0 1:1 5:0 4:0 1:2 4:0 3:0 6:1 4:0
Turín 6:1 7:0 0:0 4:0 8:1 7:0 10:1 2:2 3:1 5:0 3:1 9:1 2:3 3:0 12:0
Triestina 2:1 2:0 7:1 4:2 5:1 1:4 4:2 1:0 3:1 1:0 3:0 2:2 1:3 3:3 2:2

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Gino Rossetti Turín 36
2. Carlo Reguzzoni Pro Patria 29
3. Piero Pastore Milán 26
4. Giuseppe Santagostino Milán 25
Rodolfo Volk Řím 25
6. Giovanni Vecchina Padova 24
7. Julio Libonatti Turín 22

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér
Ambrosiana Milán Campo Virgilio Fossati Árpád Weisz
Benátky Benátky Stadio Pier Luigi Penzo Antal Mally
Biellese Biella Campo Sportivo Rivetti Josef Liebhart
Boloňa Boloňa Stadio del Littoriale Hermann Felsner
Brescia Brescia Stadium di viale Piave Imre Schoffer
Cremonese Cremona Stadio Giovanni Zini József Gulyás
Fiorentina Florencie Stadio Velodromo Libertas Károly Csapkay
Gyula Feldmann
Fiumana Rijeka Stadio Comunale del Littorio Delfino Costanzo Valle
Janov Janov Campo Sportivo Marassi Renzo De Vecchi
Juventus Turín Stadio di corso Marsiglia William Aitken
Lazio Řím Stadio della Rondinella Franz Sedlacek
Augusto Rangone
Ferenc Molnár
Neapol Neapol Stadio Militare dell'Arenaccia Otto Fischer
Giovanni Terrile
Pistoiese Pistoia Campo Monteoliveto Emerich Hermann
Pro Vercelli Vercelli Campo piazza Conte di Torino Rudolf Soutschek
Reggiana Reggio Emilia Stadio Mirabello Anton Ringer
Verona Verona Stadio Marcantonio Bentegodi Alessandro Bascheni
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Boloňa 30 22 5 3 84 32 49
2. Juventus 30 16 9 5 76 25 41
3. Brescia 30 18 5 7 67 35 41
4. Janov 30 17 5 8 71 35 39
5. Pro Vercelli 30 16 6 8 71 40 38
6. Ambrosiana 30 17 3 10 95 38 37
7. Cremonese 30 14 5 11 46 43 33
8. Lazio 30 13 3 14 47 39 29
9. Neapol 30 11 7 12 61 64 29
10. Biellese 30 11 5 14 34 56 27
11. Benátky 30 10 6 14 53 65 26
12. Pistoiese 30 9 7 14 36 65 25
13. Verona 30 10 5 15 32 73 25
14. Fiumana 30 4 8 18 32 73 16
15. Reggiana 30 3 7 20 51 103 13
16. Fiorentina 30 5 2 23 26 96 12
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodovalo skóre
  • kluby Lazio a Neapol měly odehrát utkání o sestup, díky administrativě oba zůstaly v soutěži.
  • kluby Reggiana a Fiorentina díky rozšíření sestoupily do druhé ligy, nikoli do třetí.
  • kluby Juventus, Janov a Ambrosiana (neúspěšně) hrály kvalifikaci o Středoevropský pohár 1929.
     Postup do finále
     Hráli Středoevropský pohár 1929
     Sestup do 2. ligy
     Sestup do 3. ligy

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Ambrosiana Benátky Biellese Boloňa Brescia Cremonese Fiorentina Fiumana Janov Juventus Lazio Neapol Pistoiese Pro Vercelli Reggiana Verona
Ambrosiana 10:2 7:0 1:1 5:1 0:1 3:0 8:1 0:1 4:2 3:1 8:1 9:1 3:0 5:1 9:0
Benátky 1:4 3:1 1:2 3:2 1:1 3:1 3:1 3:1 1:1 2:0 2:2 1:1 5:2 2:3 5:0
Biellese 2:1 2:1 1:1 0:2 2:1 3:1 1:0 2:1 1:3 2:0 3:2 1:0 1:2 3:0 3:0
Boloňa 3:1 3:0 3:0 1:0 6:0 3:0 2:0 3:1 0:0 6:2 5:1 5:0 3:0 5:1 4:1
Brescia 0:0 3:1 1:0 10:0 0:0 5:0 3:2 5:0 1:1 4:2 2:0 3:0 0:0 5:1 2:1
Cremonese 0:2 2:1 3:1 0:2 2:1 6:0 4:1 3:2 0:0 4:2 5:1 1:0 0:2 3:0 1:0
Fiorentina 0:3 0:2 2:0 2:3 2:3 2:1 3:0 1:2 0:4 0:4 1:1 0:1 0:1 2:0 1:1
Fiumana 1:2 1:1 2:1 0:2 0:2 1:1 4:2 0:0 1:3 0:2 1:1 2:2 2:2 4:0 2:1
Janov 6:1 1:0 5:0 3:0 1:1 2:0 7:0 4:2 3:3 1:0 2:1 2:1 2:0 2:2 11:0
Juventus 0:0 4:0 0:0 1:1 0:1 3:0 11:0 11:0 2:0 0:1 3:1 4:0 1:3 2:0 4:0
Lazio 1:0 1:0 2:0 0:1 0:1 3:0 5:1 2:0 0:2 1:2 0:0 4:0 1:1 4:0 3:0
Neapol 4:1 4:1 5:0 0:4 4:0 1:1 7:2 2:1 1:2 1:0 1:2 4:1 3:3 6:2 3:0
Pistoiese 1:0 3:1 1:1 0:0 2:3 2:0 2:0 1:1 1:0 0:4 2:1 0:1 2:1 8:2 1:1
Pro Vercelli 4:1 3:0 5:1 2:0 3:0 2:1 5:0 4:1 1:1 3:4 3:1 4:1 9:0 4:0 1:1
Reggiana 1:4 3:4 2:2 3:9 1:4 3:4 2:3 1:1 2:1 2:2 1:1 8:2 2:2 3:0 4:5
Verona 1:0 2:1 0:0 1:6 3:2 0:1 4:0 2:0 0:5 0:1 2:1 0:0 2:1 2:1 3:1

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Giuseppe Meazza Ambrosiana 33
2. Angelo Schiavio Boloňa 28
3. Attila Sallustro Neapol 22
4. Antonio Blasevich Ambrosiana 20
5. Arnaldo Prosperi Brescia 19
Divisione Nazionale
Vítěz pro rok 1928/29
Bologna FC 1909

Celková střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Gino Rossetti Turín 36
2. Giuseppe Meazza Ambrosiana 33
3. Angelo Schiavio Boloňa 30

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divisione Nazionale 1928-1929 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]