Myślenice
| Myślenice | |
|---|---|
 Náměstí v Myślenicích | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°50′5″ s. š., 19°56′18″ v. d. |
| Nadmořská výška | 260–400 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Malopolské |
| Okres | Myślenice |
| Gmina | Myślenice |
  Myślenice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 30,22 km² |
| Počet obyvatel | 18 336 (2019) |
| Hustota zalidnění | 606,8 obyv./km² |
| Náboženské složení | Římší katolíci Svědkové Jehovovi Baptisté |
| Správa | |
| Starosta | Jarosław Szlachetka |
| Vznik | 1342 |
| Adresa obecního úřadu | Rynek 8/9 32-400 Myślenice |
| PSČ | 32-400 |
| Označení vozidel | KMY |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Myślenice jsou město v Polsku v Malopolském vojvodství v okrese Myślenice. Leří při řece Rabě v aglomeraci Krakova, 60 km severně od Tater, 30 km východně od Wadowic, 25 km jižně od centra Krakova. Roku 2019 mělo město 18 tisíc obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o osadě Myślenicích se objevuje roku 1253 a zmiňuje zdejší obranné opevnění. To mělo dlouhou dobu důležitý význam, neboť Myślenice se nachází na stategické pozici mezi tehdejším polským hlavním městem Krakovem a polskými hranicemi. Dalším významným rokem je rok 1342, kdy král Kazimír III. Veliký povýšil osadu na město. Město bylo vyrabováno během švédské invaze do Polska. Po trojím dělení Polska se město stalo součástí rakouského záboru. Roku 1908 zde vzniká gymnázium.
V létě roku 1936 městečko zažilo protižidovský pogrom, během kterého bylo vyrabováno a zničeno několik židovských obchodů (zboží pak bylo páleno na náměstí) a vypálena a zdemolována synagoga. Akce se stala známou jako wyprawa myślenicka a je považována za jednu z nejkrutějších antisemitických akcí v meziválečném Polsku.[1]
Vojska nacistického Německa obsadila město 5. září 1939. Během okupace zde dvakrát proběhla pacifikace (vraždění civilního obyvatelstva, 29. června 1940 a 24. dubna 1942). Myślenice byly osvobozeny 38. armádou 4. ukrajinského frontu dne 22. ledna 1945.[2]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Szymon Kossakiewicz (1811–1878), politik a duchovní
- Edward Krupka (1851–1918), politik
- Franciszek Opydo (1856–1923), politik a lékař
- Andrzej Średniawski (1857–1931), politik
- Józef Rusin (1860–1927), politik
- Antoni Banaś (1873–1936), politik a právník
- Waldemar Fornalik (*1963), fotbalista
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Náměstí
Kašna na náměstí
Socha sv. Floriána z 18. století
Památník obětem nacistické okupace
Památník obětem nacistické okupace - detail
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Spišská Nová Ves, Slovensko
Bełchatów, Polsko
Lüdenscheid, Německo
Dahlonega, Spojené státy americké
Csopak, Maďarsko
Tinqueux, Grand Est, Francie
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myślenice na Wikimedia Commons
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myślenice na polské Wikipedii.
- ↑ WIELEBA, Dariusz. Stosunek Narodowych Sił Zbrojnych do Żydów [online]. bibula.com, rev. 2008-07-07 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Przewodnik po upamiętnionych miejscach walk i męczeństwa lata wojny 1939–1945. [s.l.]: Rada Ochrony Pomników Walki i Męczeństwa / Sport i Turystyka, 1988. ISBN 83-217-2709-3. S. 368. (polsky)
