Moravská Harta
| Moravská Harta | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Jakartovice |
| Okres | Opava |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′35″ s. š., 17°35′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 (2021)[1] |
| Katastrální území | Medlice u Budišova nad Budišovkou (5,701742 [2] km²) |
| PSČ | 74755 |
  Moravská Harta | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 324949 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moravská Harta (německy Mährisch Hartau) je osada rozkládající se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska podél silnice I/46 v těsném sousedství Slezské Harty, jejíž katastr tvoří klín, směřující do moravského území.
Historický přehled[editovat | editovat zdroj]
Od založení do roku 1938[editovat | editovat zdroj]
Moravská Harta vznikla v 18. století[3] a byla od počátku v rámci Moravského markrabství součástí katastru bývalé obce Medlice, v jejímž rámci měla status osady (s použitím moderní terminologie se jednalo o samostatnou část obce, tedy sídlo se samostatným číslováním domů). Obec Medlice byla dále v rámci Moravy součástí Olomouckého kraje. Do roku 1921 nesla Moravská Harta názvy Hartice či Harta[4], poté získala moderní název. Do roku 1909 náležely Medlice s Moravskou Hartou v rámci Moravského markrabství k politickému okresu Šternberk a v jeho rámci k soudnímu okresu Dvorce, poté byly začleněny do nově vytvořeného politického okresu Moravský Beroun, aniž by se změnila soudní příslušnost. Byly zde dva vodní mlýny: Kamenný (Steinmühle) a Kunčický (Kunzendorfer Mühle). Již na indikační skice k. ú. Medlice z roku 1834 je vidět celý zdejší úsek silnice I/46. V roce 1900 měla Moravská Harta 9 domů, (z toho dva výše zmíněné mlýny)[5] a žilo zde 76 obyvatel vesměs německé národnosti[6]. V roce 1921 měla 11 domů (z toho dva výše zmíněné mlýny) a žilo zde 50 obyvatel vesměs německé národnosti[7]. K 1. prosinci 1928 se Medlice s Moravskou Hartou staly s celou Moravou součástí země Moravskoslezské, aniž by došlo ke změně politického a soudního okresu. Roku 1930 měla Moravská Harta i nadále 11 domů a žilo zde 47 obyvatel, z nichž téměř všichni patřili k německé národnosti a pouze jeden patřil k tehdy prosazované československé národnosti[8].
Od Mnichovské dohody do konce druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
Po Mnichovské dohodě byly Medlice s Moravskou Hartou začleněny do nacistického Německa, v jehož rámci byly z počátku součástí Sudetoněmeckých území. K 15. dubnu 1939 se pak staly součástí Říšské župy Sudety, v jejímž rámci byly nadále součástí okresu Moravský Beroun[9].
Od osvobození do současnosti[editovat | editovat zdroj]
Po osvobození Československa se opětovně staly součástí země Moravskoslezské, v jejímž rámci byly nadále součástí politického okresu Moravský Beroun. Formálně byly nadále součástí soudního okresu Dvorce, avšak tento soudní okres podléhal nyní okresnímu soudu v Rýmařově, protože okresní soud ve Dvorcích byl zrušen. Zdejší německé obyvatelstvo potkal odsun a místo něho přišlo obyvatelstvo nové. V důsledku událostí z února 1948 byly na přelomu let 1948 a 1949 Medlice s Moravskou Hartou začleněny do nově vytvořeného okresu Vítkov v rámci nově zřízeného Ostravského kraje. Roku 1960 byly Medlice s Moravskou Hartou připojeny k Hořejším Kunčicím, k nimž byly zároveň připojeny i Kerhartice. Zároveň se změnila i okresní a krajská příslušnost a tyto dědiny byly nyní začleněny do okresu Opava v rámci nově zřízeného Severomoravského kraje. Z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany vodní nádrže Kružberk[10] byly později téměř všechny domy (včetně obou vodních mlýnů) zbořeny a zbyl zde jen jeden dům, který má v současnosti číslo popisné 62. Silnice v osadě zůstaly beze zbytku zachovány, zatímco někdejší mlýnský náhon existuje již jen z malé části. Později byly u severovýchodního okraje Moravské Harty postaveny další dva domy, z nichž jeden (s evidenčním číslem 12) slouží jako rekreační objekt. Roku 1974 byly Hořejší Kunčice s Kerharticemi, Medlicemi a Moravskou Hartou připojeny k Jakartovicím. Moravská Harta nemá v současnosti status části obce, ani status základní sídelní jednotky (je součástí základní sídelní jednotky Medlice v rámci části Hořejší Kunčice), nicméně splňuje definici dříve oficiálního termínu místní část (urbanisticky oddělená část obce bez vlastní řady čísel popisných, ale s vlastním místopisným názvem).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Katastrální území Medlice u Budišova nad Budišovkou
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. [s.l.]: ACADEMIA, 2004. ISBN 80-200-1225-7. Kapitola Karlovecké panství, s. 612.
- ↑ GENEA: Moravská Harta
- ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Lander: Mähren, str. 201. wiki-de.genealogy.net [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28.
- ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Lander: Mähren, str. 200. wiki-de.genealogy.net [online]. [cit. 2015-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28.
- ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 51.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 1.
- ↑ Gemeindeverzeichnis Landkreis Bärn
- ↑ Zatopené osudy - Kružberská přehrada (od času 3:35 a pak od času 8:07)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Harty v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
