Přeskočit na obsah

Milan Slavický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický
Základní informace
Narození7. května 1947
Praha
Úmrtí18. srpna 2009 (ve věku 62 let)
Praha
Žánryklasická hudba a elektroakustická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog a muzikolog
OceněníCena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2009)
RodičeKlement Slavický
Příbuznídědové
Kamil Voborský
a Klement Slavický

syn Tomáš Slavický
a Martin Slavický

manželka Eva Slavická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Slavický (7. května 1947 Praha18. srpna 2009[1] Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Pocházel z hudební rodiny, skladateli byli jak jeho otec Klement Slavický, tak oba jeho dědové Kamil Voborský a Klement Slavický st..

Milan Slavický vystudoval v roce 1973 skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně,[2] kde ho vedl Jan Kapr, dále se věnoval studiu hudební vědy na Filozofické fakultě UK a HAMU v Praze, kde ho vyučovali Karel Janeček a Karel Risinger. Stal se hudebním režisérem a rozhlasovým dramaturgem, takto stojí za více než 500 nahrávkami klasické hudby, s větším důrazem na elektroakustickou hudbu. Zabýval se také publicistikou, odbornou muzikologickou prací a skladbou.

Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Umělecké dílo

[editovat | editovat zdroj]

Psal symfonickou, komorní a elektroakustickou hudbu, po roce 1990 podstatně vzrostl jeho zájem o hudbu vokální.[3] Jeho skladby byly často hrány na českých i zahraničních pódiích a dostalo se jim i významných ocenění, a to už od počátků jeho tvorby. Dvakrát triumfoval v mezinárodní soutěži mladých skladatelů Carla Marii von Webera v Drážďanech (1976 a 1979).[4] Symfonická vize pro velký orchestr Porta coeli, zkomponovaná pro festival Berliner Festwochen, například získala Cenu české hudební kritiky pro nejlepší skladbu za rok 1992.

Výběr z díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Monolit (1979) – pro sólové varhany
  • Oči (1983) – memento pro varhany zpracovávající zážitky z návštěvy koncentračního tábora
  • Sursum corda (1993)[5]

Odborná a pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 se Slavický věnoval pedagogické činnosti na HAMU i na FF UK, na HAMU byl jmenován docentem (1997) a později profesorem (2001).[6] Byl hostujícím profesorem na University of New York v Praze. V muzikologii se věnoval především hudbě druhé poloviny 20. století. Napsal dvě knihy, Rozhovory z Domu umělců (1990) a Gideon Klein. Torzo života a díla (1995).[7]

  1. ČTK. Zemřel hudební skladatel a pedagog Milan Slavický. iDNES.cz [online]. 2009-08-19 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  2. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 154. 
  3. DOBROVSKÁ, Wanda. Milan Slavický - s hudbou v krvi. Muzikus [online]. 2007-11-28 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  4. Milan Slavický (nar.1947). Rozhlas.cz [online]. [po 2001] [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  5. MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana. Přehled skladatelů varhanní tvorby. Brno: JAMU, 2015. 229 s. ISBN 80-7460-089-0. S. 209. 
  6. Milan Slavický [online]. Musica.cz, 2006-07-20 [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. 
  7. Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický [online]. Ústav hudební vědy FF UK, [po 2002] [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-27. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]