Milan Slavický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický
Základní informace
Narození 7. května 1947
Praha
Úmrtí 18. srpna 2009 (ve věku 62 let)
Praha
Žánry klasická hudba a elektroakustická hudba
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog a muzikolog
Rodiče Klement Slavický
Příbuzní dědové
Kamil Voborský
a Klement Slavický
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Slavický (7. května 1947 Praha18. srpna 2009[1] Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z hudební rodiny, skladateli byli jak jeho otec Klement Slavický, tak oba jeho dědové Kamil Voborský a Klement Slavický st..

Milan Slavický vystudoval skladbu na JAMU v Brně, kde ho vedl Jan Kapr, dále se věnoval studiu hudební vědy na Filozofické fakultě UK a HAMU v Praze, kde ho vyučovali Karel Janeček a Karel Risinger. Stal se hudebním režisérem a rozhlasovým dramaturgem, takto stojí za více než 500 nahrávkami klasické hudby, s větším důrazem na elektroakustickou hudbu. Zabýval se také publicistikou, odbornou muzikologickou prací a skladbou.

Umělecké dílo[editovat | editovat zdroj]

Psal symfonickou, komorní a elektroakustickou hudbu, po roce 1990 podstatně vzrostl jeho zájem o hudbu vokální.[2] Jeho skladby byly často hrány na českých i zahraničních pódiích a dostalo se jim i významných ocenění, a to už od počátků jeho tvorby. Dvakrát triumfoval v mezinárodní soutěži mladých skladatelů Carla Marii von Webera v Drážďanech (1976 a 1979).[3] Symfonická vize pro velký orchestr Porta coeli, zkomponovaná pro festival Berliner Festwochen, například získala Cenu české hudební kritiky pro nejlepší skladbu za rok 1992.

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Monolit (1979) - pro sólové varhany
  • Oči (1983) - memento pro varhany zpracovávající zážitky z návštěvy koncentračního tábora
  • Sursum corda (1993)[4]

Odborná a pedagogická činnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 se Slavický věnoval pedagogické činnosti na HAMU i na FF UK, na HAMU byl jmenován docentem (1997) a později profesorem (2001).[5] Byl hostujícím profesorem na University of New York v Praze. V muzikologii se věnoval především hudbě druhé poloviny 20. století. Napsal dvě knihy, Rozhovory z Domu umělců (1990) a Gideon Klein. Torzo života a díla (1995).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČTK. Zemřel hudební skladatel a pedagog Milan Slavický. iDNES.cz [online]. 2009-08-19 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. DOBROVSKÁ, Wanda. Milan Slavický - s hudbou v krvi. Muzikus [online]. 2007-11-28 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. Milan Slavický (nar.1947). Rozhlas.cz [online]. [po 2001] [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  4. MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana. Přehled skladatelů varhanní tvorby. Brno: JAMU, 2015. 229 s. ISBN 80-7460-089-0. S. 209. (česky) 
  5. Milan Slavický [online]. Musica.cz, 2006-07-20 [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. (česky) 
  6. Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický [online]. Ústav hudební vědy FF UK, [po 2002] [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-27. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]