Milan Doubrava
| Milan Doubrava | |
|---|---|
| Narození | 21. listopadu 1946 České Budějovice |
| Úmrtí | 1. září 2017 (ve věku 70 let) Prachatice |
| Povolání | sochař, malíř a keramik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Milan Doubrava (21. listopadu 1946 České Budějovice – 1. září 2017 Prachatice[1]) byl sochař, který rád maloval, i když za malíře se nepovažoval. Jeho krédem bylo, že socha patří do krajiny, jinak přestane mluvit.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Milan Doubrava pocházel z rodiny, kde rád maloval i jeho otec Václav, vyučený švec, bratr i další příbuzní. Dětství prožil v Hrdějovicích a v roce 1964 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu (dříve Střední průmyslová škola keramická) v Bechyni.[3] Po studiu nastoupil do práce v Teplicích, kam dostal umístěnku do továrny na keramické zboží. Po vojně začal pracovat jako aranžér v propagaci v různých podnicích v Českých Budějovicích, ale byl zaměstnán i jako topič v kotelně.
Se svojí třetí manželkou Annou se v roce 2000 odstěhoval na venkov, do Modlešovic[1] v Pootaví nedaleko Strakonic. Tady si upravil dům podle svých představ a mohl se plně věnovat sochařské tvorbě. Závěr života ale strávil v hospicu v Prachaticích, zemřel v nedožitých 71 letech. Pohřeb pak proběhl v poutním kostele Panny Marie Bolestné v Podsrpu,[1] nedaleko místa, kde prožil nejplodnější dobu svého života.
Tvorba[editovat | editovat zdroj]
Milan Doubrava měl vrozený talent, který se rozvinul v keramické škole v Bechyni. Zpočátku maloval, ale v 70. letech se začal věnovat trojrozměrnému vytváření objektů svých uměleckých představ. Nejprve pracoval se dřevem, jeho počáteční tvorba byla ovlivněna obdivem k Adolfu Hoffmeisterovi.[4] Později používal mnohé další materiály, jako byla hlína, papír, sádra, dráty, kosti, beton a další. Z práce v kotelně si přinesl i znalost popílku, který také využil jako materiál pro tvorbu soch.
Podobně jako další výtvarníci z jeho generace nebyl v době komunismu součástí oficiálního proudu, nestal se ani členem Unie výtvarných umělců. V 80. letech se mu přesto podařilo vystavovat v Českých Budějovicích v kulturních střediscích, v galerii Na dvorku nebo v galerii V loubí, obvykle společně s dalšími výtvarníky. V roce 1988 se zúčastnil celostátní anonymní soutěže na pomník bratří Čapků. V soutěži nebyla udělena první ani druhá cena, na třetím místě byli shodně tři účastníci – národní umělec, rektor VŠUP, profesor Jan Simota, akademický sochař Jaroslav Vacek a právě Milan Doubrava.[5] Peníze, které za své umístění v soutěži získal, využil po roce 1989 k cestám do Holandska, Belgie, Francie a dalších zemí. Nejvíc ho ale lákaly severské země, zejména jejich ságy. Navštívil Finsko, Norsko i Švédsko, odkud si přivezl i motivy pro svoji tvorbu. Nejraději vytvářel sochy, které citlivě umisťoval do krajiny. Vytvořil sochy pro různá místa v jižních Čechách.[6]
Po roce 1989 se zúčastnil různých sympozií, vystavoval nejen v Českých Budějovicích, ale i v dalších městech včetně Prahy a v zahraničí, např. ve Švýcarsku nebo v Rakousku. Jeho tvorbu lze nalézt na různých místech v exteriéru ve volné krajině i ve městě. V Českých Budějovicích se stal jedním z hlavních autorů a organizátorů dřevosochařských sympozií ve Stromovce, uspořádaných v letech 1993–1998.[7] Nejznámější díla jsou umístěna na následujících místech:
- Hrdějovice: čtyři kameninové reliéfy na Božích mukách na Figuře,
- Kochánov u Sušice: kameninový reliéf svatého Václava a obětní stůl,
- Modlešovice: Modlitba – betonová socha v poli,
- České Budějovice: Filosof – socha z betonu a kovu ve výklenku v historické části města,
- Slunečná: Šumava Adalberta Stiftera,
- Lipno: Janusovská lampa.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c HTTPS://WWW.IUMENI.CZ, iUmeni cz-. Po stopách soch Milana Doubravy. iUmeni.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ GÁLIS, Radek. Socha patří do krajiny, jinak přestane mluvit. Českobudějovický deník. 2013-10-16. Dostupné online [cit. 2023-11-15].
- ↑ SUPŠ Bechyně. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Milan Doubrava | Kulturní most. www.kulturni-most.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁT, Petr. Zemřel originální sochař Milan Doubrava. Jeho plastiky zdobí celý kraj. iDNES.cz [online]. 2017-09-07 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Modlešovická Modlitba: Díla sochaře Milana Doubravy můžeme najít na mnoha místech jihočeského kraje. www.lideazeme.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠPŮROVÁ, Nikola. Dřevosochařská sympozia (1993–1998) ve Stromovce v Českých Budějovicích. České Budějovice, 2022 [cit. 2024-02-08]. 86 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Hynek Látal. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GÁLIS, Radek. Malíři na soutoku. 1. vyd. České Budějovice: Radek Gális ve spolupráci s literární kavárnou Měsíc ve dne, 2020. 309 s. ISBN 978-80-270-8333-6. S. 120 – 139.
- ŽDICHYNEC, Bohumil; NOVOTNÝ, Vladimír. Jihočeské osobnosti známé a méně známé: Oživování kulturní historie. 1. vyd. Praha: Aesculapus, 2022. 287 s. ISBN 978-80-87200-16-2. S. 24 – 39.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Doubrava na Wikimedia Commons - Milan Doubrava v databázi regionálních autorit
- Milan Doubrava ve vzpomínkách na stanici Vltava
