Jaroslav Vacek (1923)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Vacek
Narození 6. prosince 1923
Veľké Kosihy, Slovensko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 26. dubna 2012 (ve věku 88 let)
místo úmrtí neznámé
Povolání sochař, výtvarník, medialér
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Vacek (6. prosince 1923 Veľké Kosihy, Slovensko – 26. dubna 2012[1]) byl figurativní sochař, výtvarník a medialér. Jeho sochařská orientace na lidské figury směřovala ke studiu jejich základních objemů a vzájemných vztahů za účelem vyjádření abstraktních pocitů. Výsledkem jeho studií přírody byla silně geometrizovaná nebo abstrahovaná torza lidských figur. Svojí tvorbou se Jaroslav Vacek řadil k předním představitelům poválečné výtvarné moderny (společně s Miloslavem Chlupáčem, Karlem Kronychem či Milošem Zetou).[2]

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Otec Jaroslava Vacka byl ruský revolucionář. Sloužil za první republiky u finanční stráže. Na Moravu se se synem přestěhoval v roce 1935. Na Slovensko do Kamenice nad Hronom, okr. Nové Zámky[2] V roce 1940 se Jaroslav Vacek, tehdy jako sedmnáctiletý hoch, pokusil o útěk do Ruska, kde chtěl vstoupit do cizinecké armády. Za tento delikt byl nakrátko vezněn gestapem.[2] Za protektorátu navštěvoval Školu umění ve Zlíně u prof. Vincence Makovského. Pro "špatné mravy" byl ale ze školy vyloučen. Jeho první výstavou, které se účastnil spolu s dalšími výtvarníky, byla výstava "Umělci národu" v Olomouci.[2] [p 1] Po skončení druhé světové války zahájil Jaroslav Vacek studia na Akademii výtvarných umění v Praze, ateliéry prof. Vincence Makovského a prof. Jana Laudy.[2] V roce 1950 se účastnil další kolektivní výstavy ("Výtvarná úroda") v Domě výtvarného umění v Praze.[2] [p 2]

Studium[editovat | editovat zdroj]

Tvorba (vesměs umístěná ve veřejném prostoru) [2][editovat | editovat zdroj]

  • 19681971 Cínový reliéf Příroda a tvoření, (odstraněno 2010); průčelí základní školy Plamínkové, sídliště Pankrác I, Praha 4 [4]
  • 1971 Betonová socha Květ; V Rovinách, sídliště Pankrác II, Praha 4 [5]
  • 1971 Trachytová socha Matka; na rohu ulice Hvězdova a Na Pankráci, Praha 4 [6]
  • 1971 Plastika, umělý kámen; Pujmanové, sídliště Pankrác I, Praha 4 [7]
  • 1974 Cínový reliéf S čepicí; průčelí mateřskě školky v Kutné Hoře
  • 1974 Cínový reliéf Na koni; průčelí mateřskě školky v Kutné Hoře
  • 1982 Pískovcová socha Shledání
  • 1987 Vlny života, umělý kámen; Blažimská, Košík, Praha 11 [8]
  • 1988 Mramorové sousoší Rodina; Průběžná, Strašnice, Praha 10 [9]
  •  ???? Kamenné sousoší Rodina; U Botiče, Praha [10]
  • Další drobná díla (názvy): Vzhlížející, Prosba, Shledání, Ohebnosť, Milenci, Fontána[11]

Příslušnost k uměleckým skupinám[editovat | editovat zdroj]

  • Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska
  • Český fond výtvarných umění (ČFVU)
  • Svaz československých výtvarných umělců[3]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (České Budějovice)
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Galerie Klatovy / Klenová, Janovice nad Úhlavou (Klatovy)
  • Muzeum umění Olomouc
  • Národní galerie v Praze, Veletržní palác
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích[3]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Společné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 Umlěci národu, Klub přátel umění v Olomouci, výstavní síň, Olomouc
  • 19501951 Výtvarná úroda 1950, Dům výtvarného umění, Praha
  • 1967 Umělci k výročí Října, Bruselský pavilon, Praha
  • 1967 1. pražský salon, Bruselský pavilon, Praha
  • 1969 2. pražský salón (obrazů, soch a grafik), Dům U Hybernů, Praha
  • 1976 Soudobá česká plastika, medaile a sochařská kresba ze sbírek Galerie výtvarného umění v Olomouci. Na počest XV. sjezdu KSČ a 55. výročí založení KSČ, Dům umění, Olomouc
  • 1978 Umění vítězného lidu. Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února, Praha
  • 1979 Výtvarní umělci dětem, Praha
  • 1980 Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1985 Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Praha
  • 1985 Vyznání životu a míru. Přehlídka československého výtvarného umění k 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, Dom kultúry, Bratislava
  • 1985 Súčasná československá komorná plastika, Galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne (Okresná galéria Miloša Alexandra Bazovského v Trenčíne), Trenčín
  • 1985 Jaroslav Vacek: Plastiky, Ladislav Čepelák: Grafika, Dílo - podnik Českého fondu výtvarných umění, Olomouc
  • 1986 Drobná plastika, Galerie Platýz, Praha 1
  • 1987 Obrazy a sochy. Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců, Mánes, Praha
  • 1987 Současná česká medaile a plaketa, Mánes, Praha
  • 1987 VI. biennale małych form rzeżbiarskich, Galeria BWA, Poznaň
  • 1988 Akt v tvorbě výtvarníků, Galerie d, Praha
  • 1988 Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha
  • 1989 Z nových zisků Národní galerie v Praze (1987 - 1988), Národní galerie v Praze
  • 1989 Tendence v českém sochařství 1979 - 1989, Bezručovy sady, Olomouc
  • 1993 Komorní plastika, Mánes, Praha
  • 1993 Výstava současného českého sochařství, Mánes, Praha
  • 1996 Slyšme hlas, Klášter premonstrátů, Praha
  • 1996 Žena v tvorbě českých grafiků a sochařů, Galerie Frederyk, Mariánské Lázně (Cheb)
  • 2005 Hudba ve výtvarném umění. Socha, malba, grafika, sklo, Galerie Pyramida, Praha
  • 2005 Opojná plasticita a ztělesnění duchovního světa, Figura v českém sochařství 20. století, Mánes, Praha
  • 2005 Aukce Oficiální umění 1960-1989, Výstava dražených uměleckých děl, Galerie Peron, Praha[3]

Ostatní výstavy[editovat | editovat zdroj]

2005 Mladé umění 1998–2005. Oficiální umění 1960–1989, Mánes, Praha[3]

Kolektivní katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 Umělci národu (Olomouc) (Výstavy soudobého umění[p 1])
  • 1950 Výtvarná úroda 1950
  • 1967 Umělci k výročí Října (Seznam děl výstavy z výsledků celostátní výtvarné soutěže k 50. výročí Velké říjnové socialistické revoluce), (Výtvarná díla v architektuře, II. cena)
  • 1967 I. pražský salon
  • 1969 2. pražský salón
  • 1976 Soudobá česká plastika, medaile a sochařská kresba (Ze sbírek Galerie výtvarného umění v Olomouci na počest XV. sjezdu KSČ a 55. výročí založení KSČ)
  • 1978 Umění vítězného lidu (Přehlídka současného československého výtvarného umění k 30. výročí Vítězného února)
  • 1979 Výtvarní umělci dětem (Výstava k Mezinárodnímu roku dítěte)
  • 1980 Výtvarní umělci k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (Přehlídka československého výtvarného umění 1980)
  • 1985 Vyznání životu a míru (Přehlídka Československého výtvarného umění k 40. Výročí osvobození Československa Sovětskou armádou)
  • 1985 Jaroslav Vacek: Plastiky, Ladislav Čepelák: Grafika
  • 1985 Súčasná československá komorná plastika
  • 1987 Obrazy a sochy (Výstava pražských členů Svazu českých výtvarných umělců)
  • 1987 Současná česká medaile a plaketa (Přehlídka prací z let 1979 - 1986)
  • 1987 VI. biennale małych form rzeżbiarskich
  • 1987 Z ateliérů medailérů
  • 1988 Salón pražských výtvarných umělců ´88
  • 1988 Akt v tvorbě výtvarníků
  • 1989 Tendence v českém sochařství 1979–1989
  • 1989 Z nových zisků Národní galerie v Praze (1987–1988)
  • 1993 Výstava současného českého sochařství
  • 1993 Komorní plastika
  • 1996 Slyšme hlas (Socha v myšlenkách Starého a Nového zákona)
  • 2005 Aukce (Mladé umění 1998–2005, Oficiální umění 1960–1989)[3]

Kolektivní pozvánky[editovat | editovat zdroj]

  • 1986 Drobná plastika
  • 1996 Žena v tvorbě českých grafiků a sochařů
  • 2005 Opojná plasticita a ztělesnění duchovního světa (Figura v českém sochařství 20. století)
  • 2005 Hudba ve výtvarném umění (socha malba grafika sklo)[3]

Jaroslav Vacek v seznamech výtvarných umělců[editovat | editovat zdroj]

  • 1984 Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
  • 1991 Seznam členů Sdružení Čech, Moravy a Slezska[3]

Jaroslav Vacek v encyklopedických slovnících[editovat | editovat zdroj]

  • 2003 Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti (1939–2003)
  • 2008 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V - Vik)[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Výstava byla pořádána pod záštitou protektorátního ministra lidové osvěty Emanuela Moravce.[2]
  2. Výstavu zahajoval její kurátor národní umělec Josef Brož ódou na socialistický realismus.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Vacek (sochař), datum narození a úmrtí v databázi národních autorit [online]. [cit. 2014-09-14]. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i KAROUS, Pavel. Jaroslav Vacek, sochy: Květ, Matka, Plastika, Příroda a tvoření, Rodina, Rodina, Vlny života [online]. www.vetrelciavolavky.cz, [cit. 2014-09-14]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f g h i Vacek Jaroslav [online]. [cit. 2014-09-09]. Dostupné online.  
  4. Příroda a tvoření [online]. 50°03′7,423″ s. š., 14°26′6,123″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  5. Květ [online]. 50°02′46,723″ s. š., 14°26′6,083″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  6. Matka [online]. 50°03′8,122″ s. š., 14°26′18,874″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  7. Plastika [online]. 50°02′50,507″ s. š., 14°26′6,364″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  8. Vlny života [online]. 50°02′32,482″ s. š., 14°29′39,886″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  9. Rodina [online]. 50°04′12,601″ s. š., 14°29′23,679″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  10. Rodina (u Botiče) [online]. 50°03′16,650″ s. š., 14°27′23,915″ v. d.: [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.  
  11. Vacek Jaroslav (1923 - 2012) [online]. http://www.artplus.cz, [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KONEČNÝ, Dušan. Umění a doba. [s.l.] : Odeon Praha, 1980. 171 s. Zastoupeno 120 českých a slovenských výtvarných umělců v 88 barevných a 32 černobílých reprodukcích. 
  • LASOVSKÝ, Jiří. Jaroslav Vacek : sochy / [text Jiří Lasovský]. [s.l.] : Nákladem vlastním, 1. vydání, monografie, 2000. 64 barevných obrázků s. Biografické údaje. - Soutěže, realizace. - Výstavy. 
  • VACEK, Jaroslav. Jaroslav Vacek. [s.l.] : [s.n.], 2000. 87 fotografií s. Obrazová publikace přibližuje sochařskou tvorbu Jaroslava Vacka. Shrnuje jeho tvorbu od 60. do 90. let 20. století (pomníky, bronzové, kamenné plastiky, díla ve veřejném prostoru).. 
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 19.díl 1950 - 2008 (V - Vik). [s.l.] : Chagall - výtvarné centrum, 2008. 337 s. ISBN 978-80-86171-29-6. 1. vydání, EAN: 9788086171296. 
  • STÁDNÍKOVÁ, Jolana; TŘEŠTÍK, Michael. Sochy v Praze 1980-2000 (současné sochařství v pražském veřejném prostoru). Praha : Kdo je kdo, 2000. 142 s. ISBN 80-902586-5-4. Sculptures in Prague 1980-2000, česky a anglicky. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]