Milštejn
Hrad Milštejn | |
---|---|
Skalní brána na Milštejně | |
Účel stavby | |
ochrana obchodní stezky | |
Základní informace | |
Sloh | gotika |
Výstavba | asi 1250 |
Materiál | kámen |
Stavebník | Berkové z Dubé |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Trávník, Česko |
Souřadnice | 50°48′41,89″ s. š., 14°37′58,35″ v. d. |
Hrad Milštejn | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14320/5-2870 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milštejn (něm. Mühlstein, v překladu Mlýnský kámen[1]) je zřícenina hradu v Lužických horách na vrcholu Žernov ve výšce 544 m,[2] asi 3,5 km severně od města Cvikova v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.[3] Přesná doba založení hradu není známa. Soudě dle ostatních budovaných lokalit byl hrad založen ve druhé polovině 13. století[4] na ochranu zemské stezky vedoucí z Lipé do Žitavy. Prvními známými vlastníky hradu byli Berkové z Dubé, významná větev rodu Ronovců.[5] Zbytky hradu jsou registrovanou kulturní památkou na katastrálním území Trávník, zapsanou v památkovém katalogu pod číslem 14320/5 – 2870.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V druhé polovině 13. století v severní oblasti Čech při Lipské obchodní stezce páni z Vartenberka a Ronovci budovali opevněná sídla (Sloup, Vartenberk, Lemberk, Lipý, Frýdlant a další). Je doloženo archeologickými nálezy, že v té době byl na komunikaci mezi Sloupem a Ojvínem postaven i Milštejn.
První písemná zmínka o hradě Milštejn je z roku 1343 v kronice Jana z Gubenu o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína. V knihách pražského arcibiskupství z let 1362–1379 je jmenován jako majitel panství zahrnující i Milštejn Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal Hynek z Milštejna. Když zemřel i on roku 1433, hradním pánem se stal syn Jindřich Berka z Milštejna. Když zemřel roku 1444 i on, panství se ujal jeho stejnojmenný syn, bydlel však v České Lípě. V Milštejně zanechal silnou posádku. Na hradě byla posádka 12–16 zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy na cestě z Žitavy do Prahy a také zde vybírali clo, mýtné. Přesto však byl hrad roku 1456 dobyt Lužickým vojskem, nicméně v 15. století zažil hrad období svého největšího rozkvětu.[7] Byl dokonce nazván v roce 1545 Zámek Milsstaain.[8]
Roku 1502 získal zákupské panství společně s panstvím Milštejn Václav Berka z Dubé. O dva roky později vše prodal svému strýci Petrovi Berkovi z Dubé. Roku 1518 od dětí Petra získal zákupské panství bez Milštejna jejich bratranec Zdislav Berka z Dubé a panství Milštejn dokoupil až roku 1532.[9]
V roce 1532 se Zdislav Berka z Dubé a Lipé, tehdejší vlastník i panství Milštejna rozhodl odejít do Zákup a z nich pak spravoval i Milštejn a okolí. Záznamy o krádeži v roce 1588 dosvědčují, že ještě koncem 16. století zde bylo vybavení, ovšem v té době již opuštěné sídlo chátralo. Kolem roku 1590 zde zůstal jen jeden strážný a v roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem generála Bannera.[10]
Milštejn lomem
[editovat | editovat zdroj]V okolí hradu se těžil křemenný pískovec pro výrobu mlýnských kamenů (odtud název hradu) od 13. století, maximálního rozvoje těžba dosáhla v 18. a 19. století, a zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy a způsobila tak jeho faktický zánik. Postupně byly odbourány hradní věže. Kolem roku 1685, za panství zákupského knížete Julia Františka ze Zákup byla zbořena velká hradní věž, protože podolovaná ohrožovala dělníky v lomu pod ní. Další věž se zřítila roku 1726 a konečně zbytky věží byly odstřeleny roku 1793. Milštejn byl poté jmenován v záznamech jako lom na panství Zákupy. Na konci 19. století si lom pronajali bratři Istraelové z Drážďan. Tehdy zde pracovalo asi 100 dělníků a mlýnské kameny zde vyráběné a opracované v blízké osadě Naděje byly prodávány i do řady dalších zemí Evropy. Těžba byla ukončena vytěžením pískovce kolem roku 1910.[11]
Milštejn dnes
[editovat | editovat zdroj]Dnes je hrad dominantním skalním útvarem s nepatrnými zbytky původního zdiva. V podhradí je několik zavalených podzemních prostor, vzniklých převážně dolováním pískovce.[11] Pěší turisté se sem nejlépe dostanou po červené turistické značce z vlakové zastávky Svor, cesta je dlouhá 4,5 km. Přímo na Milštejn pak vede zelená značka. Zhruba 200 metrů od zříceniny je Stříbrná studánka, odkud voda stékala do rybníka, z něhož se zachovala jen hráz.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrad Milštejn. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 17. ISSN 1211-9172.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Milštejn, s. 320.
- ↑ Bezděz 1996, str. 9
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 24.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-29]. Identifikátor záznamu 124666 : Milštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Jeskyně na Milštejně, s. 254.
- ↑ Bezděz 1996, str. 19
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Manové zákupského panství v době předbělohorské. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2011, čís. 20, s. 439. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-16-2.
- ↑ Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem: Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Milštejn, s. 29.
- ↑ a b Bezděz 2000, str. 254
- ↑ Liberecký kraj – Českolipsko, str. 24
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milštejn na Wikimedia Commons
- Podrobný popis hradu Milštejna
- Historické obrázky Milštejna
- Pro turisty