Milštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zřícenina hradu Milštejn
Skalní brána na Milštejně
Skalní brána na Milštejně
Účel stavby

ochrana obchodní stezky

Základní informace
Sloh gotika
Výstavba asi 1250
Materiál kámen
Stavebník Berkové z Dubé
Současný majitel Stát
Poloha
Adresa Cvikov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Milštejn (Česko)
Milštejn, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 14320/5-2870 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milštejn (něm. Mühlstein, v překladu Mlýnský kámen[1]) je zřícenina hradu na severu České republiky, v Lužických horách ve výšce 562 m n. m., asi 3,5 km severně od Cvikova.[2] Přesná doba založení hradu není známa. Soudě dle ostatních budovaných lokalit byl hrad založen v 2. polovině 13. století[3] na ochranu zemské stezky vedoucí z Lipé do Žitavy. Prvními známými vlastníky hradu byli Berkové z Dubé, významná větev rodu Ronovců.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině 13. století v severní oblasti Čech při Lipské obchodní stezce páni z Vartenberka a Ronovci budovali opevněná sídla (Sloup, Vartenberk, Lemberk, Lipý, Frýdlant a další). Je doloženo archeologickými nálezy, že v té době byl na komunikaci mezi Sloupem a Ojvínem postaven i Milštejn.

První písemná zmínka o hradě Milštejn je z roku 1343 v kronice Jana z Gubenu o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína. V knihách pražského arcibiskupství z let 1362-1379 je jmenován jako majitel panství zahrnující i Milštejn Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal Hynek z Milštejna. Když zemřel i on roku 1433, hradním pánem se stal syn Jindřich Berka z Milštejna. Když zemřel roku 1444 i on, panství se ujal jeho stejnojmenný syn, bydlel však v České Lípě. V Milštejně zanechal silnou posádku. Na hradě byla posádka 12-16 zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy na cestě z Žitavy do Prahy a také zde vybírali clo, mýtné. Přesto však byl hrad roku 1456 dobyt Lužickým vojskem, nicméně v 15. století zažil hrad období svého největšího rozkvětu.[5] Byl dokonce nazván v roce 1545 Zámek Milsstaain.[6]

Tabule před vchodem k areálu

Roku 1502 získal zákupské panství společně s panstvím Milštejn Václav Berka z Dubé. O dva roky později vše prodal svému strýci Petrovi Berkovi z Dubé. Roku 1518 od dětí Petra získal zákupské panství bez Milštejna jejich bratranec Zdislav Berka z Dubé a panství Milštejn dokoupil až roku 1532.[7]

V roce 1532 se Zdislav Berka z Dubé a Lipé, tehdejší vlastník i panství Milštejna rozhodl odejít do Zákup a z nich pak spravoval i Milštejn a okolí. Záznamy o krádeži v roce 1588 dosvědčují, že ještě koncem 16. století zde bylo vybavení, ovšem v té době již opuštěné sídlo chátralo. Kolem roku 1590 zde zůstal jen jeden strážný a v roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem generála Bannera.[8]

Milštejn lomem[editovat | editovat zdroj]

V okolí hradu se těžil pískovec pro výrobu mlýnských kamenů (odtud název hradu) od 13. století, maximálního rozvoje těžba dosáhla v 18. a 19. století, a zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy a způsobila tak jeho faktický zánik. Postupně byly odbourány hradní věže. Kolem roku 1685, za panství zákupského knížete Julia Františka ze Zákup byla zbořena velká hradní věž, protože podolovaná ohrožovala dělníky v lomu pod ní. Další věž se zřítila roku 1726 a konečně zbytky věží byly odstřeleny roku 1793. Milštejn byl poté jmenován v záznamech jako lom na panství Zákupy. Na konci 19. století si lom pronajali bratři Istraelové z Drážďan. Tehdy zde pracovalo asi 100 dělníků a mlýnské kameny zde vyráběné a opracované v blízké osadě Naděje byly prodávány i do řady dalších zemí Evropy. Těžba byla ukončena kolem roku 1910.[9]

Hradní portál Milštejna

Milštejn dnes[editovat | editovat zdroj]

Dnes je hrad dominantním skalním útvarem s nepatrnými zbytky původního zdiva. V pohradí je zavaleno několik velkých jeskyní, vzniklých převážně dolováním.[9] Hrad je zakreslen na turistických mapách KČT č. 14 – Lužické hory a č. 12-13 – Českosaské Švýcarsko. Pěší turisté se sem nejlépe dostanou po červené turistické značce z vlakové zastávky Svor, cesta je dlouhá 4,5 km. Zhruba 200 metrů od zříceniny je Stříbrná studánka, odkud voda stékala do rybníka, z něhož se zachovala jen hráz.[10]

Zbytky hradu jsou registrovanou kulturní památkou na katastru obce Trávník od roku 1958 pod číslem 14320/5 - 2870 v celostátním registru památek.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrad Milštejn. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 17. ISSN 1211-9172. 
  2. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Milštejn, s. 320. 
  3. Bezděz 1996, str. 9
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 24. 
  5. KOLEKTIV AUTORŮ. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Jeskyně na Milštejně, s. 254. 
  6. Bezděz 1996, str. 19
  7. ASCHENBRENNER, Martin. Manové zákupského panství v době předbělohorské. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2011, čís. 20, s. 439. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-16-6. 
  8. Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem: Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Milštejn, s. 29. 
  9. a b Bezděz 2000, str. 254
  10. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 24
  11. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-29]. Identifikátor záznamu 124666 : Milštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]