Přeskočit na obsah

Milštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Milštejn
Skalní brána na Milštejně
Skalní brána na Milštejně
Účel stavby

ochrana obchodní stezky

Základní informace
Slohgotika
Výstavbaasi 1250
Materiálkámen
StavebníkBerkové z Dubé
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaTrávník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Hrad Milštejn
Hrad Milštejn
Hrad Milštejn, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky14320/5-2870 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milštejn (něm. Mühlstein, v překladu Mlýnský kámen[1]) je zřícenina hradu v Lužických horách na vrcholu Žernov ve výšce 544 m,[2] asi 3,5 km severně od města Cvikova v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.[3] Přesná doba založení hradu není známa. Soudě dle ostatních budovaných lokalit byl hrad založen ve druhé polovině 13. století[4] na ochranu zemské stezky vedoucí z Lipé do Žitavy. Prvními známými vlastníky hradu byli Berkové z Dubé, významná větev rodu Ronovců.[5] Zbytky hradu jsou registrovanou kulturní památkou na katastrálním území Trávník, zapsanou v památkovém katalogu pod číslem 14320/5 – 2870.[6]

V druhé polovině 13. století v severní oblasti Čech při Lipské obchodní stezce páni z Vartenberka a Ronovci budovali opevněná sídla (Sloup, Vartenberk, Lemberk, Lipý, Frýdlant a další). Je doloženo archeologickými nálezy, že v té době byl na komunikaci mezi Sloupem a Ojvínem postaven i Milštejn.

První písemná zmínka o hradě Milštejn je z roku 1343 v kronice Jana z Gubenu o loupeživém řádění Míšňanů v okolí Žitavy a Ojvína. V knihách pražského arcibiskupství z let 1362–1379 je jmenován jako majitel panství zahrnující i Milštejn Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal Hynek z Milštejna. Když zemřel i on roku 1433, hradním pánem se stal syn Jindřich Berka z Milštejna. Když zemřel roku 1444 i on, panství se ujal jeho stejnojmenný syn, bydlel však v České Lípě. V Milštejně zanechal silnou posádku. Na hradě byla posádka 12–16 zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy na cestě z Žitavy do Prahy a také zde vybírali clo, mýtné. Přesto však byl hrad roku 1456 dobyt Lužickým vojskem, nicméně v 15. století zažil hrad období svého největšího rozkvětu.[7] Byl dokonce nazván v roce 1545 Zámek Milsstaain.[8]

Tabule před vchodem k areálu

Roku 1502 získal zákupské panství společně s panstvím Milštejn Václav Berka z Dubé. O dva roky později vše prodal svému strýci Petrovi Berkovi z Dubé. Roku 1518 od dětí Petra získal zákupské panství bez Milštejna jejich bratranec Zdislav Berka z Dubé a panství Milštejn dokoupil až roku 1532.[9]

V roce 1532 se Zdislav Berka z Dubé a Lipé, tehdejší vlastník i panství Milštejna rozhodl odejít do Zákup a z nich pak spravoval i Milštejn a okolí. Záznamy o krádeži v roce 1588 dosvědčují, že ještě koncem 16. století zde bylo vybavení, ovšem v té době již opuštěné sídlo chátralo. Kolem roku 1590 zde zůstal jen jeden strážný a v roce 1634 byl hrad poničen švédským vojskem generála Bannera.[10]

Milštejn lomem

[editovat | editovat zdroj]

V okolí hradu se těžil křemenný pískovec pro výrobu mlýnských kamenů (odtud název hradu) od 13. století, maximálního rozvoje těžba dosáhla v 18. a 19. století, a zasáhla i vlastní hrad a jeho samotné základy a způsobila tak jeho faktický zánik. Postupně byly odbourány hradní věže. Kolem roku 1685, za panství zákupského knížete Julia Františka ze Zákup byla zbořena velká hradní věž, protože podolovaná ohrožovala dělníky v lomu pod ní. Další věž se zřítila roku 1726 a konečně zbytky věží byly odstřeleny roku 1793. Milštejn byl poté jmenován v záznamech jako lom na panství Zákupy. Na konci 19. století si lom pronajali bratři Istraelové z Drážďan. Tehdy zde pracovalo asi 100 dělníků a mlýnské kameny zde vyráběné a opracované v blízké osadě Naděje byly prodávány i do řady dalších zemí Evropy. Těžba byla ukončena vytěžením pískovce kolem roku 1910.[11]

Hradní portál Milštejna

Milštejn dnes

[editovat | editovat zdroj]

Dnes je hrad dominantním skalním útvarem s nepatrnými zbytky původního zdiva. V podhradí je několik zavalených podzemních prostor, vzniklých převážně dolováním pískovce.[11] Pěší turisté se sem nejlépe dostanou po červené turistické značce z vlakové zastávky Svor, cesta je dlouhá 4,5 km. Přímo na Milštejn pak vede zelená značka. Zhruba 200 metrů od zříceniny je Stříbrná studánka, odkud voda stékala do rybníka, z něhož se zachovala jen hráz.[12]

  1. GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrad Milštejn. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 17. ISSN 1211-9172. 
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  3. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Milštejn, s. 320. 
  4. Bezděz 1996, str. 9
  5. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 24. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-29]. Identifikátor záznamu 124666 : Milštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. KOLEKTIV AUTORŮ. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Jeskyně na Milštejně, s. 254. 
  8. Bezděz 1996, str. 19
  9. ASCHENBRENNER, Martin. Manové zákupského panství v době předbělohorské. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2011, čís. 20, s. 439. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-16-2. 
  10. Českolipsko, praktický turistický průvodce. Ústí nad Labem: Magma a MěÚ Česká Lípa, 2000. Kapitola Milštejn, s. 29. 
  11. a b Bezděz 2000, str. 254
  12. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 24

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]