Mateřídouška vejčitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMateřídouška vejčitá
alternativní popis obrázku chybí
Mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
PodčeleďNepetoideae
Rodmateřídouška (Thymus)
Binomické jméno
Thymus pulegioides
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mateřídouška vejčitá neboli mateřídouška polejová (Thymus pulegioides) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Patří k našim nejrozšířenějším mateřídouškám.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mateřídouška je drobná bylina s plazivou, u země dřevnatějící hranatou lodyhou, která je na hranách chlupatá (nápadný poznávací znak). Tvoří trsnaté keříky o výšce 10 až 30 cm. Po rozemnutí je pro ni typická vůně, která se může lišit podle stanoviště a genetické mutace. Listy jsou vstřícné, vejčité až široce eliptické (7-12 × 4-6 mm), krátce řapíkaté.

Květy jsou drobné a fialové, uspořádané do složeného květenství lichopřeslenů formujících koncový lichoklas; jsou oboupohlavné nebo funkčně samičí (se zakrnělými tyčinkami). Kvete od července do října, plody jsou tvrdky.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste téměř po celé Evropě až do poloviny evropské části Ruska. V České republice se vyskytuje po celém území, chybí pouze v nížinných oblastech moravských úvalů, řidší je také v Polabí, Poohří nebo Žatecké pánvi.

Preferuje nízké či pravidelně sekané suché či mezofilní louky, travnaté a kamenité svahy (například i hráze, kamenné zídky, železniční náspy apod.), meze, okraje lesů a cest, případně obrůstá hliněná mraveniště. Je tolerantní k půdnímu pH, vyžaduje ale substrát chudší na živiny a dostatek světla.[1]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Mateřídouškový čaj je účinný pří onemocněních horních cest dýchacích (kašel, chřipka, zánět průdušek), při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami (zvyšuje vylučování žaludečních šťáv). Rovněž navozuje klid, příjemný spánek, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a nervových slabostech.

Využívá se na výrobu čajů nebo jako koření. Dříve se prášek z usušených listů používal k odpuzování blech (odtud pochází název pulegioides - latinsky Pulex = blecha).

Účinné látky[editovat | editovat zdroj]

Mateřídouška, jak je pro hluchavkovité typické, obsahuje množství silic (thymol, cymol, karvakrol, linalol, terpineol), kyselinu ursolovou, flavonoidy, flavony, karvanol, třísloviny a hořčiny.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • mateřídouška vejčitá pravá (Thymus pulegioides subsp. pulegioides) – běžný poddruh
  • mateřídouška vejčitá kraňská (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) – nemá lysé listy, v ČR jen v lomu u Hněvotína (národní přírodní památka Na skále)
  • mateřídouška vejčitá horská (Thymus pulegioides subsp. montanus)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Thymus pulegioides – mateřídouška vejčitá | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]