Matěj Ondra z Leskovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Matěj Ondra z Leskovce
Úmrtí 18. září 1638
Olomouc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Matěj Ondra z Leskovce († 18. září 1638 Olomouc) byl český zbojník.

Patrně nejslavnější zbojník z východní Moravy z období třicetileté války. Znám také pod přízvisky Ondruška, syn fojta z Leskovce, Ondrášek, Ondrejko, Ondra Jedlička nebo Macek Jedlička či Mikuláš Ondra. Nestal se dědicem fojtství, patrně byl jen druhorozeným synem leskoveckého fojta Ondřeje. Živil se jako krejčovský tovaryš v Jablůnce na panství Vsetín, zlom v jeho životě nastal v roce 1632, "jak se tehdy na zbojnický chléb dal". Ke zbojnictví jej svedl Adam Navrátílek z Ratiboře. Postupně, jak rostl jeho věhlas, stal se uznávaným hejtmanem zbojnického bratrstva, v němž byli mimo jiné Pavel Píšťalka z Trnavy na panství Lukov, Jíra Harvančík z Hovězí, Pavel ze Zděchova, Jíra Štětiník jinak Štětínek z Ústí u Vsetína, Mikuláš Skořiců z Vlčkové na panství Lukov, Mikuláš Zárubík jinak Zárubíček z Kašavy, Martin Pastýřek z Kunovic na panství Kelč, Martin Šturmík a další, v roce 1638 se k nim přidal Mikuláš Struhalík z Jasenné u Vizovic.

Ondruškovo bratrstvo loupilo především na Hané, v okolí Olomouce a často číhalo na Jívovské cestě v místě nazývaném U velkého obrazu, na jaře 1638 se usadilo v Hostýnských vrších na panství Kelč, pak se přesunulo k hradu Mírovu, který chtěli zbojníci přepadnout a získat zbraně. Spokojili se nakonec oloupením puškaře v městečku pod hradem, ale při zpátečním útěku na východní Moravu byli postupně pochytáni.

Výčet loupeží a vražd Ondruškovy družiny je velmi rozsáhlý, samotnému Ondrovi se připisovaly tyto vraždy: u Bruntálu zastřelil nějakého zámožného člověka a obral jej o 200 zlatých, zastřelil nějakého ševce, na jaře 1638 zastřelil spolu s Pastýřkem poblíž hradu Helfštejna vrchnostenského baču Vacka (podle výpovědi Pavla Píšťalky) a podílel se na umučení a oloupení tří mlynářů v Hlubočkách a Hrubé Vodě (což ovšem sám popíral). Vsetínského purkrabího prý nezastřelil.

Matěj Ondra byl polapen na jaře 1638 někde v okolí Lipníka či Hranic u řeky Bečvy. Byl vyslýchán 28. května 1638 v Uherském Hradišti a potom 24. července a 31. srpna 1638 v Olomouci právem suchým i světlým. Byl popraven v Olomouci a to trháním kleštěmi za živa a lámáním v kole.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALETKA, Ladislav: Zbojnické kapitoly z Valašska.(Příběh Matěje Ondry). Naše Valašsko, roč. I, 1993, č. 14 - 19.