Marek Čulen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Marek Čulen

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1929

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1957

Pověřenec zemědělství
Ve funkci:
1951 – 1953
Předchůdce Michal Falťan
Nástupce Štefan Gažík
Stranická příslušnost
Členství ČSSD
KSČ
KSČ (leninovci)
KSČ

Narození 8. března 1887
Brodské
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. prosince 1957
Brodské
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Ocenění Řád Vlastenecké války 1. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marek Čulen (8. března 1887 Brodské[1][2]26. prosince 1957[1][2] Brodské[2]) byl československý politik a poslanec Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa, v 50. letech pověřenec zemědělství.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z chudé rolnické rodiny. Před první světovou válkou dvakrát dlouhodobě pobýval za prací v USA. Odjel tam roku 1906 a v Chicagu se angažoval v dělnických spolcích.[1]

V lednu 1921 patřil mezi hlavní aktéry sjezdu sociálně demokratické levice v Ľubochni a Ružomberoku, kde krystalizovala budoucí komunistická strana na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Na ustavujícím sjezdu KSČ pak byl zvolen náhradníkem ÚV KSČ. V letech 19221923 byl krajským tajemníkem strany v Bratislavě. Pak z této funkce odešel a byl obvodním důvěrníkem v rodném Brodském. Téhož roku po vzniku takzvané Rolnické internacionály se stal hlavním organizátorem komunistů mezi malorolníky. Během frakčních sporů v 1. polovině 20. let uvnitř KSČ představoval levicové křídlo, které roku 1924 kritizovalo coby centristickou politiku funkcionářů jako byl Bohumír Šmeral.[3][4]

V parlamentních volbách v roce 1925 se stal poslancem Národního shromáždění.[5] V roce 1929 ale v souvislosti s frakčním bojem uvnitř KSČ (nástup skupiny mladých, radikálních komunistů, takzvaní Karlínští kluci, kteří do vedení KSČ doprovázeli Klementa Gottwalda) ze strany odešel (byl vyloučen) a v červnu 1929 se stal členem nového poslaneckého klubu nazvaného Komunistická strana Československa (leninovci).[6][7][4] Profesí byl podle údajů z roku 1925 malorolníkem v Brodském.[8]

Již roku 1932 se do komunistické strany vrátil a byl navrácen i na post předsedy Svazu malorolníků a domkářů. Během druhé světové války působil v zahraničním byru KSČ v Moskvě (KSČ ho do sovětského exilu vyslala roku 1939, byl členem předsednictva Všeslovanského výboru[1]). V září 1944 přiletěl na Slovensko, kde se zapojil do akcí domácího odboje v rámci Slovenského národního povstání.[9][4]

Po osvobození byl v březnu 1945 kooptován do Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. V letech 1950–1955 byl členem předsednictva ÚV KSS. IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Roku 1955 a 1957 získal Řád republiky.[10] Zastával i četné další funkce. V únoru 1948 se stal předsedou Jednotného zväzu slovenských roľníkov. Funkci si podržel do roku 1952.[10] V letech 19511953 zasedal v slovenském Sboru pověřenců jako pověřenec zemědělství.[4][11]

V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.[12] V letech 19451946 byl i poslancem československého Prozatímního Národního shromáždění a v letech 19461948 Ústavodárného Národního shromáždění. V letech 19481957 zasedal v Národním shromáždění. Po jeho smrti jej v poslaneckém křesle nahradil Michal Chudík.[5][13]

K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda JZD v obci Brodské.[14]

Zemřel v prosinci 1957 po těžké a dlouhé nemoci.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Zemřel soudruh Marek Čulen. Rudé právo. Prosinec 1957, roč. 38, čís. 358, s. 1. Dostupné online. 
  2. a b c MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-23]. S. 110. Dostupné online. (slovensky) 
  3. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 713, 728. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. a b c d ZÁSLUŽNÁ PRÁCA (Lavová, Maria : Marek Čulen. Nakladateľstvo Pravda, edícia Postavy slovenskej politiky, Bratislava 1971, 176 s. + obrazová príloha) [online]. snk.sk [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b Marek Čulen [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  7. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 732. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  8. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 442. (česky) Dále jen: Československé dějiny v datech. 
  10. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 625. (česky) 
  12. http://www.psp.cz/eknih/1945snr/stenprot/012schuz/s012001.htm
  13. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  14. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 309, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]